Jak se píše o Číně a Asii. Propagandisté v akci
O tom, jak naše média informují o protikoronavirových opatřeních v Číně a dalších zemích v Asii, předvedla naposledy iDNES. V jejím článku ze 24. 11. je zjevný odsudek, ba přímo zděšení nad počínáním Číny. Řekl bych ovšem, že toto zděšení, soudě podle dramatického stylu článku, je opravdu hodně líčené…
Skutečností je, že opatření asijských států jsou od začátku velice úspěšná. A zachraňují stamilionům lidí životy. A i ta vzývaná ekonomika většinou u nich běží na plné obrátky.
Takže ukázka z iDNES:
Titulek: Pár nových případů covidu a Čína nahnala desetitisíce lidí na testy
Z textu: Na letišti v Šanghaji úřady nahnaly místní pracovníky na testování. Záběry zoufalého davu, který se pokoušel prorazit blokádu, se staly hitem sociálních sítí. Chaos, křik, nervozita. Davy letištních pracovníků natlačených na sebe se pokouší dostat k východu, cestu jim ale blokují nesmiřitelné postavy v bílých kombinézách. „Nechte mě jít,“ křičí jeden muž v davu. „Nechci tady zemřít,“ kvílí další. Takové scéna se odehrála na letišti v Šanghaji, kde úřady uzavřely více než 17 tisíc lidí. Důvod? Sedm nových případů koronaviru.
Dva nakažení stačili, aby město Man-čou-li ve vnitřním Mongolsku muselo vstoupit do lockdownu. Veřejná doprava ven a dovnitř města byla pozastavena, zrušeny byly též všechny lety. Úřady též zavřely školy a veřejná místa a zakázaly veřejná shromažďování. Více než 200 tisíc obyvatel musí podstoupit povinné testy, cituje iDNES Morning Post.
Podle stanice CNN Čína lehce ustupuje od kompletního zavírání celých měst, jako tomu bylo v případě Wu-chanu, kde se virus poprvé objevil, a zaměřuje se na izolaci postižených oblastí. Někdy v doslovném zapečetění dveří domů, kde žijí infikovaní jedinci. V Man-čou-li i Tchien-ťinu jsou domovy nakažených zcela odděleny od sousedních domů.
Kvůli pěti případům koronaviru Čína nařídila masivní testování 2,3 milionu obyvatel distriktu dvanáctimilionového města Tchien-ťin. Zdravotníci soudí, že zdrojem nákazy byly mražené potraviny z Indie, Pákistánu, Indonésie a Barmy, na kterých se našly stopy viru. Čína nařídila dezinfekci všech mražených výrobků ze zahraničí…
Takže tolik ukázky. Jako by naše média říkala: Tak tohle byste lidé u nás chtěli, tohle? A v tomto světle se má zřejmě hledět i na těch našich přes sedm tisíc převážně starých mrtvých, číslo, které, až vše pomine, půjde jednou i v naší zemi těžko vysvětlit.
Dodejme k tomu ještě něco: Nejen Čína (4 600 obětí), ale i Tchaj-wan (7 obětí), Vietnam (35 obětí), Laos (0 obětí), Jiřní Korea (510) či Hongkong (108) a další pandemii zvládají s přehledem. Tyto vlády skvěle zorganizovaly péči o lidi nad šedesát let a projevila se obětavost a disciplína všech generací a nepochybně i kvalitní zdravotnictví. Některé státy pandemii dokonce dlouho zvládaly bez obětí nebo jen s několika desítkami obětí na životech, byť i u nich je rozšířená populace starých s přidruženými nemocemi.
Jaký rozdíl od Západu, kde ekonomika, maskovaná líbivými hesly o svobodě, měla a má přednost, a někdy i zcela nezastřeně, před lidskými životy. V USA, Británii, Švédsku, Belgii, Holandsku, ať jsme konkrétní, ale i u nás při druhé vlně, zemřeli staří lidé v seniorských zařízeních anebo ve svých domovech, aniž byli dopraveni do nemocnice. V Británii dostaly domovy seniorů například pokyn nezachraňovat klienty s covidem. V Belgii a Holandsku nebyli lidé nad šedesát s covidem dopravováni do nemocnice a byli vyzýváni, ať tam nezabírají místa. A v USA se zdravotnické pomoci nedostalo také mnohým chudým. A stejně se mimochodem chovají vlády v Latinské Americe, například v Brazílii, Mexiku, Kolumbii, poslušné USA natolik, že ekonomická restrikční a zdravotní opatření zde zavedly nakonec gangy.
Neúprosné statistiky svědčí zjevně ve prospěch Asie, a tak se západní propagandisté musí hodně činit. Ale většině jejich čtenářů už pravda dávno došla.
(ah)
