Etuda Jana Blatného
Nejoblíbenějším politikem nejen této vlády, ale mezi všemi, co figurují na naší politické scéně, se dle posledního průzkumu veřejného mínění, stal nedávný ministr zdravotnictví Jan Blatný. Druhá je ministryně Jana Maláčová. Nejméně oblíbeným se stal pan president. A hnedle nad ním v žebříčku figuruje bývalý rektor Masarykovy university Petr Fiala, šéf ODS.
Jan Blatný byl odvolán zřejmě na přání pana presidenta, který ho ale na politické scéně přivítal celkem vlídně, pan president ho upozornil, že jde mezi vlčáky…
No, a to byla a je pravda, a mezi ty vlčáky patří nejen sám pan president a političtí soupeři, ale i novináři, kteří mají za to, že čím je hůř, tím je líp… Jinak si nedovedu vysvětlit, že místo hledání pozitiv hledají jen negativa… Ale, dovedu si to vysvětlit. Typickým případem je Václav Moravec, který v jakémkoli svém vstupu konstatuje, že vláda dělá všechno špatně – a tím se už v zárodku proviňuje vůči svému postavení a profesionální pozici – je totiž komentátorem – a nikoli moderátorem debaty, tedy tím, kde debatu řídí a dává prostor účastníkům besedy. A tak si počínají i mnozí další od novin, kteří si pletou role… Místo informací nám předkládají své soudy a pocity. Ale zpět k Janu Blatnému. Nyní už se zřejmě vrátil do klidu svého ústavu, chytřejší a poučenější, ostatně tak komentoval svůj výlet do světa politiky. A nemusí se stydět, to ostatně říkají dnes mnozí. Svým systematickým přístupem k problematice pandemie, k oboru přece jen poněkud vzdálenému od jeho specializace, i přístupem ke všem hráčům, s nimiž mu bylo jednat, včetně opozičních poslanců a rozhádané vědecké obci, vysloužil si uznání i některých slušných opozičních politiků, a dokonce i některých novinářů. A dokonce se mu podařilo i pohnout kolosem ministerským, zařídil tam pár věcí, rozeslal nějaké kontroly… Je pravda, že při svých vystoupeních na veřejnosti nepůsobil dejme tomu rozšafně a pro kamery a pro diváctvo přitažlivě, tak, aby strhl pozornost a přesvědčil masy, jak mu pan premiér vyčítal, že to neumí – ale byla to právě jistá cudnost a přesnost v odborném výrazivu a při pojmenovávání věcí, která mu u rozumně uvažující veřejnosti zajistila uznání. Ale já bych chtěl upozornit ještě na jeden moment v jeho přístupu a chování v úřadě a zejména v okamžicích, kdy odcházel z úřadu. Nereagoval na premiérovo rozhodnutí ani ublíženecky, ani negativně, ani neútočil, naopak vyzval veřejnost, aby naslouchala příštímu ministrovi a vlád a respektovala rady odborníků. Jaký to rozdíl od slov páně presidentových, který Jana Blatného neomaleně obvinil z toho, že zavinil smrt několika tisíc našich spoluobčanů, protože bojkotoval přísun jiných vakcín než těch schválených. Jan Blatný má svůj výstup na politické scéně za sebou. Myslím, že nehrál špatně. A rodině brněnských Blatných ostudu neudělal.
LADISLAV VENCÁLEK
