U doktora se nedoplatíme, pacient v nevýhodě

Že si lékaři účtují pokutu 3600 korun za pozdní příchod pacienta? Prý je to bez předchozí domluvy nezákonné. Podobně jako je nezákonné účtovat nějaké administrativní poplatky či vstupní nebo roční poplatek. A přesto se to dlouhé roky běžně děje. Bez ohledu na název se jedná o paušální platbu za „nic“, kterou zákon o zdravotních službách zakazuje.

Respektive vymezuje, že platbu nesmí lékař vymáhat za péči, která je hrazena pojištěním. Jenže v okamžiku, kdy vám dá lékař podepsat nějakou vstupní smlouvu, kde má podobné poplatky a pokuty zaneseny a vyjmenovány, vybírat může. Je to jasné, máme volný trh, lékařů je nedostatek a tak mohou od pacientů vybírat i poplatky. Pacienti to respektují, protože jim často nic jiného nezbývá a lékaře k tomu patrně donutila hmotná nouze, kdy někteří z nich téměř umírali hlady.

Situace je notoricky známá již drahně let a přítrž tomuto živelnému a mimozákonnému vybírání peněz měla udělat právě novela zákona o zdravotních službách ministra Válka. Že toho nový zákon mnoho nezměnil, je zcela evidentní. Ministerstvo i zdravotní pojišťovny jsou jako obvykle daleko „za vozem“, místo aby jej řídily.

Do  budoucna si nelze představit zdravotní péči bez toho, abychom si za ni nějak připláceli. A nejde vůbec o to, že někdo bude tvrdit, že to není, neexistuje, nebo je to mimo zákon. Lékaři nás donutí.

Jednoduše: pokud se Roman Šmucler, jako prezident stomatologické komory, vysmívá tomu, že není možné, aby vám lékař vyhrožoval „vyřazením z evidence“, buď lže, nebo žije na jiné planetě. Jen málokdo je ochoten riskovat soud s vlastním zubařem či jiným lékařem-specialistou, který se dokáže postarat o to, aby vás v okolí žádný další odborník jako pacienta nepřijal. A že tohle chování připomíná mafii? Ano, právě proto by bylo záhodno do téhle praxe zavést pravidla, která by někdo kontroloval.

Zde je místo pro pojišťovny, jejich role by měla výrazně posílit, zejména při kontrole lékařů. Co si účtují a za co. Pacienti jsou totiž v mimořádně nevýhodné situaci. Zdravotní pojištění musejí platit všichni, bez výjimky, přitom nejsou schopni ani mocni ovlivnit, jak má jejich „pojištění“ fungovat. A navíc jsou vystaveni svévoli lékařů a jejich „poplatků“. Lékařů je nedostatek a tak si mohou diktovat. Placení se jednoznačně bude časem rozšiřovat a nikdo je nezastaví.

Že je to nesmysl, protože máme „bezplatnou“ péči? Ani náhodou, z pojištěním hrazeného zdravotnictví už některé obory vypadly. Rozsah pojišťovnou hrazené stomatologické péče je minimální. Už dnes si musíte platit brýle, bez toho, aby pojišťovna brala ohled na to, že platíte za skla tisíce a nekupujete si je z marnivosti. Zkrátka vady zraku jsou dnes soukromý byznys každého z nás. Připravme se na to, že rozsah péče hrazené pacientem se bude rozšiřovat. 
Pro budoucnost je důležité, aby o tom někdo přemýšlel a snažil se situaci alespoň nějak moderovat či kontrolovat. Aby zabránil chamtivé tvořivosti lékařů, a především aby alespoň trochu ochránil nízkopříjmovou a chudou populaci.

Martin Zvěřina, Lidovky