30 tisíc obětí covidu. To je veliké selhání, říká Konvalinka
Obětí covidu-19 je ve skutečnosti přes třicet tisíc a jde o tragickou bilanci, říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy Jan Konvalinka, biochemik a prorektor Univerzity Karlovy. Česká republika podle něj při postupu proti epidemii koronaviru volilo nepřiznanou taktiku promořování, která vyústila ve veliký počet obětí, které představují naše selhání.
Celkový rozsah katastrofy je přitom větší, než uvádí oficiální statistiky…
Bohužel, ano. Cestou z krize je rychlé proočkování populace a poučení z chyb. Bohužel je to za velkou cenu, ale myslím, že to nejhorší máme za sebou. Když neuděláme žádný velký průšvih, měli bychom do léta být z nejhoršího venku.
Tento týden jsme si připomněli smutné výročí. Rok ode dne, kdy si v Česku covid-19 vyžádal první lidský život. Dnes už je zemřelých přes 25 tisíc. Jak tenhle tragický údaj vnímáte? Neznačí naši prohru s koronavirem?
Chápu to jako selhání. Dokonce bych řekl, že naše společné selhání, nevynechávám z toho ani nás akademiky. Spousta lidí se velmi snažila, dělali jsme, co jsme mohli, ale je to tak. Nebudu říkat, zda jsme nejhorší na světě, nebo druzí nejhorší na světě. Nicméně ty počty, ať už nakažených, nebo obětí, ty nás jednoznačně řadí k nejhorším na světě.
Demografka a sociální epidemioložka, paní profesorka Dagmar Dzúrová, během vědecké konference Univerzity Karlovy zmínila, že je obětí ve skutečnosti dokonce přes 30 tisíc, což vyplývá z celkové nadúmrtnosti. Je to možné?
To, co paní profesorka řekla, je velmi důležité. Bohužel jeden čas i nešťastná komunikace ministerstva přispěla k tomu, že se mluvilo o tom, že jsou čísla nadsazená a obětí je ve skutečnosti méně, že je diagnostika nepřesná.
Ale ta čísla, která paní profesorka Dzúrová prezentovala, vůbec nesouvisí s žádnou diagnózou. To jsou mrtví lidé, kterých najednou máme v roce 2020 o 17 tisíc více a o dalších nejméně 15 tisíc víc za první tři měsíce roku 2021. Jejich úmrtí se přitom nedají vysvětlit jinak než působením viru.
Kdyby za tím byla zanedbaná vyšetření nebo jiné podobné aspekty, čísla by pořád stoupala. Ale ona přesně korelují s tím, jak stoupá a klesá křivka průběhu epidemie. Jinými slovy, tyto lidi zabíjí virus a je velmi důležité to říci. Ne proto, abychom se sebemrskali nebo strašili, ale abychom si uvědomili rozsah té katastrofy. Těch 25 tisíc křížů na Staroměstském náměstí je málo, mělo jich tam být přes 30 tisíc.
Podle ekonoma Štěpána Jurajdy vláda nezatáhla za brzdu dříve, protože šla cestou naplnění nemocničních kapacit. Dokud nemocnice, byť nadoraz a s maximálním vypětím, fungují dál, nebrzdí se a pokračuje promořování. Souhlasíte s ním?
Ano, tuhle myšlenku bych podepsal. Tady se to nikdy neřeklo nahlas, ale de facto jsme jen sledovali kapacity nemocnic a JIP, šlo o nepřiznanou taktiku promořování: dokud to zvládají nemocnice, tak se nic neděje a můžeme žít normálně. A tahle taktika tragicky selhala. Protože máme opravdu výborné zdravotnictví a skvělé lékaře a sestry, došlo k tomu, že jsme tu taktiku mohli dělat mnohem déle než Itálie nebo New York, kde se to sesypalo mnohem dříve. Ta taktika byla velmi nešťastná.
Zdroj: Seznam zprávy, kráceno
