INFO: Adam Vojtěch podal trestní oznámení. Olomoucká kauza

Případ s pochybnostmi kolem implantací srdečních defibrilátorů na kardiologické klinice Fakultní nemocnice Olomouc dospěl k podání trestního oznámení ze strany Ministerstva zdravotnictví. „Zjištění, která máme k dispozici, jsou natolik závažná, že odůvodňují neprodlené prověření orgány činnými v trestním řízení,“ řekl ministr Adam Vojtěch.

Existuje totiž podezření, že lékaři v Olomouci implantovali defibrilátory i lidem, kteří je nutně nepotřebovali. Pro účely celoevropské klinické studie navíc mohlo docházet k manipulacím s lékařskými záznamy pacientů.

Na podezřelý nárůst operací upozornily Seznam Zprávy. Podle interního šetření v nemocnici odpovídají pacientská data ve studii těm v nemocničních záznamech jen u dvou ze sedmi desítek případů.

Jak se stalo, že v olomoucké fakultní nemocnici v posledních letech implantovali daleko nejvíc defibrilátorů z celé republiky? Reportér Seznam Zpráv Jiří Pšenička k tomu uvádí:  „Celým případem se nyní zabývá policie a zkoumá nejen falšování chorobopisů v klinické studii, ale v jiné větvi se zabývá i běžnými implantacemi defibrilátorů. A zde existuje podezření, že ve stovkách případů v Olomouci je ti lidé dostali zbytečně.“

Implantabilní kardioverter-defibrilátor (ICD) je nevelké elektronické zařízení, které se pacientům z řad kardiaků voperovává pod kůži, pod levou klíční kost. Tyto minikrabičky dokážou zastavit životu nebezpečnou arytmii malými impulzy či silným výbojem. Jejich cena, hrazená pojišťovnami, se pohybuje ve stovkách tisíc korun.

A právě z kardiologické kliniky Fakultní nemocnice Olomouc se v minulých letech stal lídr v jejich implantování. „Ještě v roce 2015 tam provedli 397 implantací defibrilátorů. Tehdy se implantovalo více v IKEM nebo v Nemocnici Na Homolce,“ podotýká Pšenička. „Ale za rok 2024 se ten hanácký státní špitál dostal o parník před ostatní nemocnice a měl 757 implantací,“ dodává.

Sama nemocnice to vysvětluje vysokým zájmem ze strany pacientů i z jiných koutů republiky či erudicí bývalého přednosty kliniky, profesora Miloše Táborského. Ten je považován za výraznou osobnost české kardiologie a býval i předsedou České kardiologické společnosti. V Olomouci byl přednostou od roku 2009 do loňska, a právě za jeho éry k nebývalému nárůstu implantací došlo.

Jenže novinář Seznam Zpráv upozorňuje na to, že značný nárůst v implantacích se netýká jen celkových čísel, ale také počtu výkonů u lidí s bydlištěm v Olomouckém kraji, kteří defibrilátor dostali: V roce 2024 jich bylo 96 na 100 tisíc obyvatel, zatímco v pořadí druhý Karlovarský kraj vykazuje jen poloviční čísla.

V tomto ohledu tedy podle Pšeničky vysvětlení nemocnice nesedí: „Muselo by to totiž znamenat, že obyvatelé Olomoucka mají z nějakých neznámých důvodů několikanásobně větší problém se srdcem,

Reportéři Seznam Zpráv mluvili s řadou lidí, kterých se nyní prověřované operace týkaly. Byli mezi nimi i tací, kteří se údajně nikdy se srdcem neléčili. Někteří popisovali, že na ně personál nemocnice naléhal, ať si defibrilátor nechají voperovat, i když k tomu podle nich neexistoval důvod nebo aniž by u nich proběhla řádná kontrola.

Policie se také, jak už bylo zmíněno, zabývá podezřením na falzifikace papírových dokumentů s chorobopisy pacientů zařazených do studie financované z evropských peněz. Případ dozoruje evropský žalobce a policisty zajímá, zda do studie nebyli zařazeni i pacienti nesplňující předepsaná kritéria nebo právě pacienti se zfalšovanými údaji.

Jiří Pšenička k tomu dodává, že výběr vhodných pacientů byl v kompetenci právě profesora Táborského. 63letý lékař je v současnosti přednostou Kardiologické kliniky Fakulty zdravotnických studií Univerzity J. E. P. v Ústí nad Labem a Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem. Jakoukoliv vinu odmítá a tvrdí, že i s dokumentací vše bylo v pořádku. Že s dokumentací nebylo vše v pořádku, je podle reportéra však víc než zřejmé. „Interní kontrola poukázala třeba na případ, kdy u jednoho pacienta byl dodatečně dopsán údaj o prodělaném infarktu, ačkoliv ten člověk prý nikdy infarkt neprodělal. Další pacient dostal defibrilátor už pět dnů po infarktu, tedy neuběhla stanovená tříměsíční minimální lhůta, přičemž údaj o jeho infarktu z dokumentace údajně úplně zmizel,“ uvádí příklady zásahů do dokumentace Pšenička.

Zdroj: Seznam zprávy