Berle, vozíky, chodítka. Výrobcům se už nevyplatí je prodávat?

Pandemie, zpřetrhané dodavatelské řetězce a rostoucí ceny. Výrobci a distributoři zdravotnických pomůcek pro osoby s postižením se dostávají do úzkých. Zdravotní pomůcky hrazené pojišťovnou zdražit nemůžou, prodělávat ale taky nechtějí. Doplatí na to lidé s handicapem.

Ceny zdravotnických prostředků, které jsou zcela nebo částečně hrazeny ze zdravotního pojištění, jsou regulované. A to bez ohledu na to, jestli si je člověk skutečně kupuje s přispěním zdravotní pojišťovny, nebo je kompletně platí ze svého.

Státní úřad pro kontrolu léčiv reguluje maximální cenu těchto pomůcek a výši úhrady pojišťovnou. „Z veřejného pojištění se platí například vozíky, slepecké hole, naslouchátka a další prostředky. I když rostou ceny, úhrada z veřejného pojištění zůstává stejná. Pacienti budou muset víc doplácet,“ předpokládá Václav Krása, předseda Národní rady pro osoby s postižením.

Podle Krásy prý někteří výrobci a distributoři dokonce zvažují odchod z českého trhu, který je pro ně poměrně malý. Kritické by to podle něj bylo třeba u slepeckých holí. V Česku máme jediného dominantního výrobce a kdyby z českého trhu odešel, musely by se hole dovážet za výrazně vyšší ceny.

Že je situace vážná, nám sice potvrdili všichni z oslovených dodavatelů a výrobců zdravotnických pomůcek, ale o odchodu z Česka zatím neuvažují. Redakce Peníze.cz oslovila i zmíněného výrobce slepeckých holí. „Kdybychom prodávali jen na českém trhu, tak bychom tu kvůli cenám, které podléhají regulaci, dávno nebyli,“ říká Miloš Svárovský ze společnosti Svárovský. Prodej v tuzemsku prý sice dotuje z vývozu, ale odcházet nechce. „Díky exportu nejsme aktuálním vývojem ekonomicky ohrožení. Chystáme se ale na cenové jednání se Státním ústavem pro kontrolu léčiv, na český trh dodáváme za ceny, které nevystačí ani na pokrytí výrobních nákladů,“ dodává.

Výrobce a dodavatele trápí všeobecné zdražování. „Kromě růstu cen základních surovin, energií a mezd nás ovlivňuje také nárůst cen kontejnerové dopravy. Mnohé výrobky a komponenty se vyrábějí v Asii a ceny přepravy v letech 2019–2022 vzrostly o víc než 400 procent. Teď sice začínají klesat, ale pořád jsou na dvojnásobku předcovidové úrovně,“ vysvětluje Marek Mikulka, šéf distributora zdravotnických pomůcek Ortoservis.

Růst cen vstupů prý zatím absorbovali hlavně výrobci a distributoři. „Po Novém roce náš čeká druhé kolo zdražování, zejména evropští výrobci avizují nárůst cen v řádu dalších 15 až 20 procent,“ říká Mikulka. Toto už podle něj firmy absorbovat nedokážou a budou zdražení muset přenést na zákazníky.

Jak to může vypadat v praxi? „U mechanického vozíku z kategorie základní variabilní je úhrada stanovena na devět tisíc korun. Před dvěma lety byly v této kategorii vozíky s cenovým rozptylem mezi 7800 až 10 tisíci korun. Většina se vešla pod devět tisíc, takže doplatek byl u 95 procent z nich nulový. Po Novém roce nebude u naší firmy žádný ze tří dodávaných modelů v této kategorii plně hrazený, doplatky budou mezi 900 až 1600 korunami,“ odhaduje Mikulka.

„Pokud je doplatek v rozumné míře, pacienti nemívají problém částku zaplatit. Nicméně, jsou i sociálně znevýhodněné skupiny pacientů, kteří si ani minimální doplatek nemůžou dovolit a jsou odkázání na velmi malý výběr a pouze základní provedení, které je zcela nevyhovující a neadekvátní jejich zdravotnímu stavu,“ dokresluje Matěj Lachmann, odborný poradce ze společnosti DMA Praha.

Cena, za kterou vozíky Ortoservis nakupuje, prý za poslední dva roky vyrostla o 48 procent. „I přesto jsme ale cenu za tu dobu zvýšili jen o 15,5 procenta, a to včetně zvýšení, které uděláme po Novém roce,“ říká Marek Mikulka. Distributoři a výrobci totiž můžou zdražovat jen o tolik, kolik ministerstvo zdravotnictví povolí v cenovém předpisu. Ročně jsou to obvykle jednotky procent. V roce 2021 to bylo o tři procenta, letos o čtyři. V situaci, kdy všechno zdražuje o desítky procent, to ale nestačí.

„S ministerstvem zdravotnictví jednáme. Od nového roku to vypadá na změnu cenového předpisu v tom smyslu, že bude možno zvýšit cenu o osm procent. U řady položek je to dobré. U řady je to však hrubě nedostatečné, a proto dojde k vyřazení některého sortimentu z úhrad,“ konstatuje Mikulka.

Tím naznačuje další scénář. Pokud nestoupne úhrada od zdravotní pojišťovny, můžou se dodavatelé rozhodnout, že pomůcku nechají vyškrtnout ze seznamu zdravotnických prostředků, na které pojišťovna přispívá. Tím se zbaví cenové regulace a budou si moct účtovat cenu, jakou chtějí. Zároveň tak ale přijdou o úhradu od pojišťovny, a tedy zásadní část zákazníků.

„Sortiment, u kterého k vyřazení už došlo, zatím není příliš široký,“ říká Mikulka. Je to podle něj ale dáno především setrvačností, skladovými zásobami dodavatelů a dlouhou dobou dopravy. „Například zboží objednané v dubnu se dostane na sklad dodavatele v říjnu, a lze je tedy v nadcházejících týdnech prodávat. Žádat o vyřazení proto má smysl nejdřív v lednu či únoru nadcházejícího roku,“ vysvětluje Mikulka. Jeho firma prý nebude výjimkou a po Novém roce část sortimentu z položek, které se hradí z veřejného zdravotního pojištění, vyřadí.

Obecně budou prodejci s největší pravděpodobností vyřazovat podpažní berle, některé francouzské hole, antidekubitní sedáky nebo některá chodítka. Mikulka odhaduje, že může jít až o 15 procent sortimentu, tedy o tisíce položek.

Nejhůř na tom bez zvýšení úhrad budou firmy, které většinu zboží prodávají přes pojišťovny. „Jsou třeba firmy, které 80 procent obratu realizují dodávkami na poukaz od zdravotních pojišťoven a ty jsou v opravdu prekérní situaci. Smazání položky z úhrad pro ně znamená pokles prodejů o 80 procent. To nemůže žádná firma přežít,“ vysvětluje šéf Ortoservisu. Pro porovnání doplňuje, že ponechání položek v úhradách může zas znamenat redukci hrubé marže o 50 procent.

Zdražování zcela zásadně ovlivňuje i českého výrobce mechanických vozíků pro tělesně postižené, společnost Kury. Většinu jejích produktů plně hradí zdravotní pojišťovny. Jen u některých klienti doplácejí 10 procent, stokoruny nejvýš jednotky tisíc korun.

„Naši klienti mají stejné doplatky jako v minulých letech. Systém je nastavený tak, že v současné době můžeme zvednout cenu maximálně o čtyři procenta jednou ročně. To je v porovnání se vstupy, kde je navýšení v řádech stovek procent, naprosto zanedbatelné a už neudržitelné,“ říká jednatel společnosti Kury Petr Kupka. Zatím jde všechno zdražování na vrub společnosti. O odchodu z trhu ale zatím neuvažuje: „Pevně věříme, že k tomu nedojde.“

„Nepředpokládám, že český trh opustí zásadní množství firem,“ přidává se Marek Mikulka z Ortoservisu. Nastiňuje ale jinou cestu, po které se trh se zdravotnickými pomůckami může z pasti nepružných cenových regulací vydat. „Firmy budou nabízet z prostředků veřejného zdravotního pojištění jednodušší, hůř vybavené zdravotnické prostředky. Základní provedení bude osekáno na nejnižší možnou úroveň danou zákonem o veřejném zdravotním pojištění.“

Jeho slova konkretizuje Jan Býma, jednatel společnosti Meyra, která vyrábí invalidní vozíky a dodává kompenzační a rehabilitační pomůcky. „Například kola u mechanických invalidních vozíků z lehkých slitin jsou nahrazována těžšími ocelovými, pláště odolné proti defektu jsou nahrazovány neznačkovými, co nejlevnějšími, v základním provedení často není dodáván sedací polštář, u elektronických invalidních vozíků se snížila kapacita dodávané baterie, a tedy i dojezd o třetinu a napříč kategoriemi byly zavedené doplatky i u produktů hrazených pojišťovnami,“ popisuje.

Jan Býma navíc může nabídnout i zkušenosti ze zahraničí, ze Slovenska a Maďarska, kde má Meyra sesterské společnosti. „Situace tam byla velmi podobná té naší. Systém úhrad nebyl nijak aktualizován a výsledkem byl takřka naprostý kolaps. Řada subjektů ukončila činnost, některé produkty naší skupiny se do Maďarska vůbec nedovážely,“ vzpomíná. V Maďarsku se letos situace stabilizovala, když vláda těsně před dubnovými parlamentními volbami zvýšila úhradové limity v průměru o 40 procent. 

Parlamentní volby v Česku mají být až v roce 2025.

Zdroj: peníze.cz