pečuj doma

Češi a Češky dobrovolnicky odpracují hodnotu 35 miliard korun

25.8.2026

Dobrovolnictví tvoří v Česku významnou, často málo viditelnou součást společenského života. Nový ročník výzkumu Index solidarity s daty převážně za rok 2025, který realizoval analytický ústav STEM ve spolupráci s Nadačním fondem Donio, ukazuje, že dobrovolnická práce odpovídá v ČR přibližně 93 tisícům plných pracovních úvazků v hodnotě 35 mld.

Vedle toho lidé a firmy darují na dobročinné účely přibližně 23 mld. Kč za rok. Celkový Index solidarity zůstává meziročně stabilní.

Z výzkumu vyplývá, že se do dobrovolnické činnosti alespoň jednu hodinu v posledních 12 měsících zapojilo 32 % dospělých. To znamená, že v průběhu roku dobrovolnicky pomůže zhruba každý třetí dospělý obyvatel Česka. Někdy v posledních 4 týdnech před dotazováním pomáhalo 17 % dospělých. Za dobrovolnictví přitom v souladu s definicí Mezinárodní organizace práce považujeme každou neplacenou práci či pomoc ve prospěch někoho mimo domácnost a rodinu.

„Slovu dobrovolnictví může každý rozumět trochu jinak. My ve výzkumu používáme definici, která je poměrně široká. Podle této definice není dobrovolnictví jen pomáhání cizím lidem skrze nějakou charitativní organizaci, ale každá neplacená práce pro někoho mimo rodinu a domácnost v rozsahu alespoň jedné hodiny za referenční období posledních 4 týdnů, resp. 12 měsíců. Patří sem tedy kromě organizovaného dobrovolnictví například i výpomoc mezi sousedy, nebo když kamarádovi pomůžete se stěhováním,“ vysvětluje Jaromír Mazák z analytického ústavu STEM.

Výzkum rozlišuje tzv. organizované dobrovolnictví zprostředkované organizací či komunitou a tzv. neorganizované dobrovolnictví neboli přímou pomoc lidem nebo přírodě bez zprostředkování. V posledních 4 týdnech před dotazováním se organizovanému dobrovolnictví věnovalo 10 % dospělých a přímé pomoci 12 %. Část lidí přitom kombinovala obě formy pomoci.

Pro organizované dobrovolnictví je nejčastější formou práce údržba, manuální práce a úklid, dále působení jako lektor, trenér či rozhodčí a na třetím místě různé koordinační a organizační aktivity. Objevuje se také péče o životní prostředí či zvířata, nákup, příprava či distribuce věcí určených k darování i poskytování péče klientům či potřebným.             

Vedle organizovaného dobrovolnictví má v Česku velký význam také přímá, neformální pomoc, která není zprostředkovaná žádnou organizací. Nejčastěji jde o výpomoc v sousedství a nejbližším okolí: lidé pomáhají přátelům, sousedům a známým například s hlídáním dětí, venčením psa, drobnými opravami, úklidem v domácnosti nebo kolem domu a zahrady. Častá je také pomoc seniorům a lidem s omezenou pohyblivostí, například nákupem, doprovodem k lékaři nebo jinou praktickou podporou v běžném životě. Výraznou součástí přímého pomáhání je i péče o veřejný prostor a přírodu – sběr odpadků při procházkách, úklid kolem domu, kontejnerů, v lese, parku nebo jiné lokalitě, kde lidé žijí. Neformální pomoc tak často nevypadá jako „velké“ dobrovolnictví, ale spíše jako každodenní praktická ochota pomoct, která drží pohromadě sousedské vztahy, lokální komunity a veřejný prostor.

Neziskové organizace jako hlavní zprostředkovatelé

Největším zprostředkovatelem organizované dobrovolnické pomoci jsou neziskové organizace. Z lidí, kteří pomáhali formou organizovaného dobrovolnictví v posledních 4 týdnech, se právě skrze neziskové organizace zapojilo 42 % z nich. Dalších 21 % se zapojilo přes neformální komunity nebo skupiny, 15 % přes státní či obecní organizace včetně příspěvkových (např. DDM a různé kulturní instituce), 11 % přes církve a 6 % přes pracoviště mimo pracovní dobu. Zbytek přes jiný typ organizací, nebo to nebyli schopni určit.

„Dobrovolnictví organizované neziskovými organizacemi se nejčastěji odehrává ve sportovních klubech a sdruženích, v organizacích poskytujících sociální služby a v zájmových nebo kulturních spolcích. Významnou část ale tvoří i pestrá skupina menších či specializovaných organizací od komunitních a okrašlovacích spolků přes zdravotnické a charitativní organizace až po iniciativy na ochranu přírody a zvířat,“ nastiňuje pestrost dobrovolnictví v neziskovém sektoru Jaromír Mazák.

Lidé, kteří se v posledních čtyřech týdnech zapojili do organizovaného dobrovolnictví (asi 10 % dospělých), se pak nejčastěji zapojili v rozsahu od 1 do 5 hodin (42 % z nich). Zhruba třetina (36 %) se pak zapojila velmi intenzivně v rozsahu 11 a více hodin za referenční 4 týdny. I tyto hodnoty zůstaly meziročně poměrně stabilní.

Celkový odhad STEM ukazuje, že dobrovolnická práce v Česku představuje ročně ekvivalent 93 tisíc plných úvazků v hodnotě asi 35 mld. Kč. Z toho organizované dobrovolnictví tvoří 52 tisíc úvazků v hodnotě 20 mld. Kč a z toho dobrovolnictví zprostředkované přímo neziskovými organizacemi 25 tisíc úvazků v hodnotě 10 mld. Kč. Oproti odhadu předchozího roku, 95 tisíc úvazků a 34 mld. Kč, se tak jedná o minimální změnu, spíše jde mluvit o stabilitě při srovnání let 2024 a 2025.

Zdroj: STEM

 

Potom byste mohli být v kolizi. Přečtěte si návod právničky Radky Pešlové, jak situaci vyřešit.
Podívejte se na seriál videí a seznamte se službami, které pomáhají rodinným pečujícím.
Publikaci Opatrovník v praxi II jsme připravili s právničkou Radkou Pešlovou.

Články

INFO: Důchody ve srovnání s minulými valorizacemi se zvýší jen mírně

9.10.2026 Důchody se od ledna 2027 zvýší všem příjemcům, výsledná částka navíc ale nebude stejná. Základní výměra vzroste každému o 270 korun na 5 170 korun, zatímco procentní část důchodu se zvýší o 0,2 procenta. Člověk, který nyní pobírá 18 tisíc korun, si tak polepší přibližně o 297 korun měsíčně, u důchodu 26 tisíc korun půjde zhruba o 313 korun. více...

PTÁTE SE: Studium na střední škole a invalidní důchod z mládí

8.10.2026 Mám dotaz ohledně § 42(1) zákona o důchodovém pojištění: Znamená tento paragraf, že aby člověk mohl požadovat zpětné uznání invalidity z mládí, nesměl vůbec nastoupit na střední školu nebo do učiliště (a nesměl tudíž získat ani jeden den důchodového pojištění)? V případě, že na střední školu nastoupil, ale z důvodu zdravotních problémů více...

Krátce

Papež Lev XIV. ostře odsoudil legalizaci lékařsky asistovaného umírání jako nemorální falešný soucit. Znovu také zdůraznil katolické učení, a to při návštěvě Lurd, francouzské katolické svatyně spojované se zázračnými uzdraveními nemocných. Informovala o tom agentura AP.

Uvažované zavedení terénní sestry v ordinaci praktického lékaře může podle Charity ČR destabilizovat domácí péči. Obává se vzniku dvou paralelních systémů a nedostatku zaměstnanců.

Podporují nás

Ministerstvo zdravotnictví
Statutární město Brno
Jihomoravský kraj
Ministerstvo práce a sociálních věcí
Chcete být informováni o nových článcích na našem webu? Přihlaste svůj e-mail k odběru.

K poskytování služeb a analýze návštěvnosti používáme soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.