Češi stále na špici tabulek. Dostáváme se do nemocnic pozdě
Česká republika se nadále drží na špici nejzasaženějších zemí co do množství obětí covidu i nakažených na počet obyvatel. Máme nejvíce obětí po Andoře a nejvíc nakažených po Gibraltaru a Santa Lucii. Znepokojivá čísla vyvolávají otázku, proč se při robustním a dostupném zdravotním systému, jaký máme, nedaří zachránit více lidí.
Kromě značného počtu infikovaných a vysokého podílu rizikových skupin v české populaci může být jednou z odpovědí skutečnost, že se lidé dostávají do nemocnic pozdě a už ve vážném stavu.
„Pacienti nejsou léčeni správně již v domácím ošetřování,“ říká pro Lidovky.cz imunolog Vojtěch Thon. Podle něj se nepodává zavčas komplexní levná a dostupná léčba včetně například kloktadla na bázi jódu k léčbě sliznice.
Neregulovaný zánět pak může vést k rozvoji nemoci do těžkého stavu. A když se takový člověk dostane do nemocnice, léčba je komplikovanější – anebo už může být pozdě. Faktorem ale nemusí být jen liknavost. Jako další překážka se podle profesora Thona jeví to, že praktici nemohou podávat léky na ředění krve, jež pomáhají při krevních sraženinách, které covid v některých případech způsobuje.
Navíc současné varianty viru – britská i jihoafrická mutace – jsou agresivnější a přechod z mírného průběhu do vážného stavu může nastat velmi rychle. Pacient tedy nemá mnoho času na samoléčbu.
Primář II. interní kliniky Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně Jindřich Olšovský upozorňuje, že zrádnost covidových pneumonií spočívá v tom, že ačkoliv má pacient rozsáhlá oboustranná postižení plic, často je dlouho bez pocitu dechové tísně, takže si není vědom závažnosti nemoci.
Vmomentě, kdy se subjektivní dušnost dostaví, může mít pacient již výrazně sníženou saturaci kyslíku. ,,Má význam si měřit saturaci kyslíku oxymetrem a při poklesu saturace pod 93 procent je zapotřebí vyhledat lékařskou pomoc,“ upozorňuje Olšovský.
Situaci by dle primáře pomohla možnost ambulantní kontroly, pro kterou by se vyčlenily například polikliniky, a lidé by v místě mohli podstoupit vyšetření plic. V neposlední řadě by podle primáře mohlo být částečným řešením zpřístupnění nových léků, v podobě monoklonálních protilátek, rizikovým skupinám. ,,Asi za tím účelem vzniknou určitá centra. Je to cesta, jak snížit počet a procento závažných průběhů vyžadujících hospitalizaci,“ vysvětluje Olšovský.
Zdroj: Lidovky, red
