Do sociálních služeb může prakticky kdokoli. Chystá se změna

Česká republika má jedna z nejnižších kvalifikačních kritérií pro práci v sociálních službách v Evropě. Nastoupit může prakticky kdokoli, stačí když má čistý trestní rejstřík a do roku a půl od nástupu do zaměstnání absolvuje kvalifikační kurs. Z pohledu nedostatku pracovníků v sociálních službách to může být jistá výhoda.

Naopak z hlediska udržitelnosti stavů zaměstnanců, ale zejména pak klientů těchto služeb to může být problematické. Vyšší kompetence i kvalitu pracovníků v sociálních službách by mělo přinést zpřísnění kvalifikačních kritérií, které navrhuje Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR.

Podle odhadů Světové zdravotnické organizace je téměř 16 procent osob starších 60 let vystaveno projevům násilného chování. Případy takového chování v pobytových sociálních službách byly v nedávné době medializovány i v České republice. Podle Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR (APSS) se však s podobnými případy můžeme setkat v řadě evropských zemí. Jednou z cest, jak takovému nežádoucímu chování v sociálních službách předcházet, je vzdělávání pracovníků v sociálních službách.

Aktuálně platí, že zájemce o práci v sociálních službách musí po nástupu do služby absolvovat do 18 měsíců kvalifikační kurs, a to v souladu s § 116 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, a § 37 vyhlášky č. 505/2006 Sb. Dokud tak neučiní, může vykonávat činnost pracovníka v sociálních službách jen pod dohledem. Podle APSS však poskytovatelé sociálních služeb často otálejí, než nového zaměstnance pošlou na zaškolení. „Zkušenosti z praxe ukazují, že poskytovatelé vysílají své zaměstnance na kvalifikační kurs deset až patnáct měsíců po nástupu do zaměstnání,“ upozorňuje asociace s tím, že chce urychlit tak proces celoživotního vzdělávání těchto pracovníků.

Podle návrhu APSS by vzdělávání pracovníků v sociálních službách po nástupu do zaměstnání mělo probíhat nově ve třech stupních. První úroveň počítá s 24 výukovými hodinami a noví zaměstnanci by ji museli splnit už za tři měsíce od nástupu do zaměstnání. Do 12 měsíců od nástupu by pak měli absolvovat druhou úroveň, tzv. univerzální kurs, který čítá 120 hodin. Poslední úroveň pak dle návrhu představuje tzv. specializační kurs v rozsahu 48 hodin, který by měli pracovníci dokončit do 18 měsíců od nástupu. Tento koncept specializačního kursu počítá s celkem pěti moduly, jejichž výběr by měl být dle APSS závislý na rozhodnutí vedení daného zařízení podle převažující cílové skupiny v zařízení sociálních služeb. Zohledňuje se tak, zda se má zaměstnanec v poslední fázi svého vzdělávání soustředit například více na cílovou skupinu seniorů a osob s demencí, s tělesným, smyslovým či duševním postižením, osoby s mentálním postižením, kombinovaným postižením či poruchami autistického spektra, děti, rodiny v krizi nebo ohrožené sociálním vyloučením atd. Jeden z modulů se pak věnuje také práci s lidmi v komunitních službách.

Podle APSS by se však kvalifikační kurs také plnohodnotně věnoval problematice násilí, kterou se dnes v průběhu vzdělávání zaměstnanci příliš nezabývají. Pokud jde o zvládání násilného chování v prostředí sociálních služeb, APSS chce zavést také manažerský monitorovací nástroj, který by měl být založen na sebehodnocení a souboru pravidel, jak postupovat při zjištění násilného chování v zařízení.

„Boj proti násilí v sociálních službách nikdy neskončí, protože stále bude určité malé procento potenciálních násilníků, patologických osobností apod. Je však nutné výskyt násilí a zneužívání co nejvíce eliminovat, vytvořit kontrolní mechanismy, zvyšovat kompetence a vzdělávání pracovníků, ale také mít jasně nastavená pravidla a postupy, jak násilí předcházet a jak je řešit,“ uzavřel prezident APSS Jiří Horecký.

Zdroj: Medical Tribune