Domácí hospice výjimky pro neonkologické pacienty nevybojovaly
Domácí hospice se čím dál častěji starají i o pacienty s jinou než onkologickou diagnózou, kde ovšem závěr života probíhá jinak. Právě tento fakt chtělo Fórum domácích hospiců zohlednit během letošního dohodovacího řízení s pojišťovnami – ovšem neúspěšně. Výsledkem může být menší ochota domácích hospiců brát tyto pacienty do péče.
Důvod: Finančně by na svoji dobrou vůli ve výsledku hodně doplácely.
„Do dohodovacího řízení pro rok 2026 nešly domácí hospice primárně s cílem zvyšování hodnoty bodu. Fórum mobilních hospiců navrhovalo pro odbornost 926 (domácí hospic) zmírnění regulačního omezení, které spočívá v neuhrazení péče poskytnuté terminálně nemocným pacientům, kteří byli pro závažnost zdravotního stavu zařazeni do péče domácího hospice a následně, po stabilizaci stavu na přechodnou dobu, přeřazeni do levnější péče ambulance paliativní medicíny (odbornost 720),“ načrtává ředitelka Fóra mobilních hospiců Karolina Fialová.
Požadavkem domácích hospiců tak bylo, aby vedle stávajícího úhradového limitu 10 %, který se vztahoval na veškerou péči jiných odborností, byl zaveden ještě jeden limit, který by platil pouze na přeřazování do péče paliativní ambulance. Původně domácí hospice chtěly tento limit nastavit na 25 % z celkového počtu pojištěnců dané zdravotní pojišťovny ošetřených poskytovatelem v hodnoceném období, nakonec byly ochotny přistoupit na 15 %.
„Požadavek vychází z praxe mobilních hospiců i demografického vývoje, kdy se mění složení pacientů a přibývá vážných neonkologických onemocnění, u kterých je paliativní péče stejně nezbytná jako u onkologických onemocnění a pacienti mají stejné přání zůstat doma až do úplného závěru života. Organizace odbornosti 926 stále častěji pečují i o neonkologické pacienty, jejichž prognóza je hůře stanovitelná a vývoj proměnlivý. Právě u těchto pacientů může nastat stabilizace stavu. Tím ale přestanou splňovat indikační kritéria pro 926 a jsou pak poctivě přeloženi do odbornosti 720 (velmi často u stejného poskytovatele). Pokud ale takových případů nastane více, tak ten, kdo doplácí za péči, je mobilní hospic, protože snadno překročí 10 % limit pro předávání do péče jinému poskytovateli a dosavadní péče o pacienta mu pak není uhrazena,“ vysvětluje Karolina Fialová.
Pojišťovny trvají na celkovém limitu 15 %. Přitom zavedení nového limitu by tak znamenalo větší ochotu mobilních hospiců přijímat pacienty s těžko určitelnou časovou prognózou. „Celkově bude tato výjimka pro systém levnější, protože pacient nebude při opakovaném zhoršení zdravotního stavu hospitalizován na akutním lůžku, ale zůstane v domácím prostředí. Zároveň z hlediska pojišťovny a úhrad bude zařazen ve správné odbornosti,“ doplňuje Fialová.
Bohužel ovšem v tomto ohledu pojišťovny nebyly ochotny couvnout a vytrvaly na svém původním návrhu, v němž zvyšovaly celkovou limitaci předání pacientů do jakékoliv odbornosti z 10 % na 15 % – což ovšem neřeší problém neonkologických pacientů a jejich předávání do ambulance paliativní medicíny při zlepšení stavu.
„Ne vždy v rámci jednání s pojišťovnami nacházíme vzájemné pochopení. Ale vážíme si i drobných změn, kterých se podařilo v letošním roce dosáhnout, např. zmírnění pravidel tzv. extramurální péče v den přijetí pacienta do péče nebo u provedených vyšetření před přijetím pacienta do péče mobilního hospice. Děkujeme i jednotlivým regionálním zástupcům pojišťoven, kteří jsou ochotni komunikovat s poskytovateli a v odůvodněných případech nákladů nad rámec vyhlášky vycházejí mobilním hospicům vstříc v průběhu celého roku. Stejně tak VZP, že v minulých letech opakovaně navýšila hodnotu bodu pro mobilní hospice nad rámec úhradové vyhlášky,“ podtrhává Karolina Fialová.
Zdroj: Zdravotnický deník
