Domácí lékárnička musí být pod kontrolou

V mnoha českých domácnostech zůstávají léky, které už nikdo pořádně nekontroluje. Někde leží zbytky antibiotik, jinde několik různých přípravků na nachlazení, tablety na spaní, starší léky proti bolesti nebo receptové přípravky, které po změně léčby zůstaly doma „pro jistotu“. U seniorů, chronicky nemocných lidí a těch, kdo užívají více léků, to ale není maličkost.

Právě v tomto případě  roste riziko nežádoucích účinků, nevhodných kombinací a záměn. Sdílený lékový záznam v systému eRecept ostatně vznikl právě proto, aby lékaři a lékárníci měli lepší přehled o tom, jaké léky pacient užívá, a mohli tak léčbu bezpečněji posoudit.

Nejde o to, aby člověk sám vysazoval předepsané léky nebo propadl obavám z každé tabletky. Smyslem je udělat si čas od času pořádek v domácí lékárničce a ověřit, zda všechno, co doma je nebo se užívá, má stále smysl. Zvlášť důležité je to po hospitalizaci, při změně léčby, u lidí s více diagnózami, u seniorů a také tam, kde léky spravuje pečující rodina. Vyšší počet současně užívaných léků totiž zvyšuje pravděpodobnost interakcí a dalších komplikací.

Revize domácí lékárničky má smysl kdykoli, ale zvýšenou pozornost je dobré věnovat těmto situacím:

- je vám více než 65 let,
- užíváte pět a více léků současně,
- po návratu z nemocnice máte nově změněnou léčbu,
- doma zůstaly starší léky po předchozí léčbě,
- berete pravidelně léky na tlak, srdce, cukrovku, bolest, spaní nebo psychiku,
- používáte zároveň léky na předpis i volně prodejné přípravky,
- střídáte více léků na nachlazení, bolest nebo alergii,
- objevila se ospalost, zmatenost, závratě, pády, zažívací potíže nebo jiné nové obtíže,
- pečujete o blízkého a nejste si jistí, které léky má stále užívat.

Právě v těchto případech je větší riziko, že se léky zbytečně překrývají, už nejsou aktuální nebo se nevhodně kombinují.

Typická není jedna „nebezpečná pilulka“, ale spíš nepořádek v kombinacích. Lidé mají doma několik různých přípravků na bolest a horečku, více léků na nachlazení se stejnou nebo podobnou účinnou látkou, starší léky na spaní, dávno nepoužívané kapky nebo zbytky receptových léků po předchozí léčbě. Dalším problémem bývá, že pacient považuje volně prodejný přípravek za něco automaticky bezpečného, a lékaři o něm vůbec neřekne. Přitom i volně prodejné léky a rostlinné přípravky mohou vstupovat do interakcí s běžně předepisovanou léčbou.

Zvláštní pozornost si zaslouží léky, které mohou tlumit, uspávat nebo zhoršovat orientaci. Podle geriatrických doporučení mohou být některá starší antihistaminika a další tlumivé přípravky pro starší lidi nevhodná, protože zvyšují riziko ospalosti, zmatenosti, zácpy, zadržování moči i pádů.

Další častou oblastí jsou léky na nachlazení. Problém nebývá jen v tom, že člověk od nich čeká rychlejší nebo výraznější úlevu, ale také v tom, že se nevědomky kombinují. U přípravků proti nachlazení je proto důležité pečlivě číst složení a nekombinovat více léků na stejné příznaky jen proto, že mají jiný obchodní název. Různé přípravky totiž mohou obsahovat stejné nebo podobně působící léčivé látky, a tím zbytečně zvyšovat riziko nežádoucích účinků nebo nevhodného dávkování. Právě proto je vhodné poradit se při výběru s lékárníkem a nepřidávat další přípravek jen podle reklamy nebo názvu obalu.

Pozornost si zaslouží i preventivně užívaná nízká dávka kyseliny acetylsalicylové, která je dostupná například v přípravcích Anopyrin 100, Godasal 100 nebo Aspirin Protect 100. Dříve byla někdy vnímána skoro jako univerzální ochrana srdce a cév, novější doporučení ale ukazují, že u lidí bez prodělaného infarktu, mrtvice nebo jiného prokázaného kardiovaskulárního onemocnění nemusí být její užívání „pro jistotu“ vždy přínosné a může zvyšovat riziko krvácení. Pokud tedy někdo takový přípravek užívá jen preventivně bez jasně stanovené diagnózy, je vhodné znovu probrat s lékařem, zda je pro něj stále potřebný. Naopak u lidí po infarktu, cévní mozkové příhodě nebo s jiným cévním onemocněním může být situace odlišná, a proto se léčba nemá měnit bez konzultace s odborníkem.

Revize domácí lékárničky dává smysl každému, ale nejvíc těmto skupinám: seniorům, lidem s více chronickými onemocněními, pacientům po nedávné hospitalizaci, lidem, kteří užívají více léků současně, a pečujícím, kteří léky spravují svým blízkým. U těchto skupin je vyšší pravděpodobnost duplicit, interakcí, nežádoucích účinků i toho, že doma zůstávají staré neaktuální léky po změně léčby. Sdílený lékový záznam má právě v těchto situacích pomáhat zdravotníkům odhalovat nevhodné kombinace nebo duplicity v preskripci.

Co rozhodně nedělat

Nevysazovat sám pravidelně předepsané léky. Neužívat zbytky starých receptových přípravků bez porady. Nekombinovat několik přípravků na stejný problém jen proto, že jsou volně prodejné. Nenechávat si doma léky, u kterých už nikdo neví, k čemu byly určeny a zda jsou ještě aktuální. A také nepředpokládat, že doplňky stravy, bylinky nebo kapky „z přírody“ jsou bez rizika. I ty mohou ovlivnit účinek jiné léčby.

Jak si domácí lékárničku projít prakticky. Začněte jednoduše. Projděte všechny léky, které doma máte. Zkontrolujte datum použitelnosti. Oddělte pravidelně užívané léky od těch příležitostných. Sepište si vše, co člověk bere: tablety na předpis, volně prodejné léky, kapky, sirupy, masti, léky na spaní, alergii, bolest i nachlazení. Pokud je to možné, vezměte tento seznam nebo celé krabičky s sebou do lékárny nebo k lékaři. Právě přehled všech přípravků je pro posouzení bezpečnosti zásadní. Sdílený lékový záznam v eReceptu může lékaři a lékárníkovi pomoci, ale neobsahuje vždy vše, co si člověk kupuje sám bez receptu.

Co si vzít do lékárny

Aby mohl lékárník poradit co nejpřesněji, je dobré vzít s sebou:

- seznam všech pravidelně i občas užívaných léků,
- názvy volně prodejných přípravků, které doma používáte,
- doplňky stravy, vitaminy, bylinné přípravky a kapky,
- pokud možno i samotné krabičky nebo příbalové letáky,
- informaci o tom, kdo léky užívá a s jakými diagnózami se léčí,
- přehled obtíží, kvůli nimž se ptáte, např. ospalost, závratě, zácpa nebo potíže po změně léčby,
- případně i seznam léků po posledním propuštění z nemocnice.

Důležité je neříkat jen „bere prášky na tlak a něco na spaní“, ale mít pokud možno konkrétní názvy. Právě to pomůže odhalit duplicity, nevhodné kombinace nebo léky, které už nemusí být aktuální.

Nepoužité nebo prošlé léky nepatří do běžného odpadu. V Česku je možné je odevzdat v lékárně a lékárníci jsou povinni je převzít. To se týká léčivých přípravků; u použitých injekčních stříkaček je postup jiný a VZP doporučuje obrátit se na zdravotnické zařízení nebo na určené místo pro nebezpečný zdravotnický odpad.

Proč je to důležité i pro pečující

V řadě rodin dnes léky fakticky nespravuje sám pacient, ale partner, dcera, syn nebo jiný pečující. Právě tito lidé často vidí, že doma zůstávají staré krabičky, více podobných léků nebo přípravky, které se užívají „tak nějak podle zvyku“. Pro pečující je proto užitečné mít přehled nejen o názvech léků, ale i o tom, kdo je předepsal, na co slouží a zda se stále mají užívat. Když si nejsou jistí, je bezpečnější obrátit se na lékárníka nebo ošetřujícího lékaře, než zkoušet domácí improvizaci.

Dobrá domácí lékárnička tedy není ta nejplnější, ale ta přehledná. Podstatné není hledat „zakázané léky“, ale udělat si pořádek, nenechávat doma zbytky léčby bez kontroly a nebát se obrátit na odborníky. Právě to je pro seniory, chronicky nemocné a pečující často důležitější než jakýkoli seznam konkrétních přípravků.

Kam se obrátit

Lékárník: vhodný první kontakt, pokud potřebujete projít volně prodejné přípravky, zkontrolovat možné duplicity, ověřit správné užívání nebo bezpečně odevzdat nepoužité a prošlé léky. Lékárny mají povinnost nepoužitá léčiva převzít.
Praktický lékař nebo specialista: když jde o pravidelně užívané léky, změnu dávkování, vysazení léčby, pochybnosti po hospitalizaci nebo podezření, že léky už spolu „nejdou dohromady“. Sdílený lékový záznam v systému eRecept jim může pomoci zhodnotit léčbu bezpečněji.
SÚKL – hlášení nežádoucích účinků: pokud máte podezření, že lék způsobil nežádoucí účinek, lze podat hlášení přes systém sukl.gov.cz
Toxikologické informační středisko: při podezření na otravu nebo nebezpečné požití léků funguje nepřetržitá telefonická pomoc. TIS uvádí akutní linky 224 91 92 93 a 224 91 54 02. Při život ohrožujícím stavu volejte 155.
Zdroj: Helpnet