pečuj doma

Duševní zdraví Čechů v boji s pandemií obstálo

27.7.2021

Podle aktuálních dat česká populace pandemii COVID‑19 z hlediska duševního zdraví zvládla. Dokazuje to průzkum psychiatrů Všeobecné fakultní nemocnice (VFN) v Praze a Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS). V koronavirovém roce 2020 se snížil počet kontrolních vyšetření v psychiatrických ambulancích i množství hospitalizací v léčebnách.

Oslovené pacienty nejvíce trápily úzkosti a výrazně vzrostl počet lidí s těžkými depresemi. Z tisícovky respondentů jimi v současnosti trpí zhruba deset procent.

Unikátní průzkum mapující dopady pandemie na duševní zdraví populace připravil ÚZIS společně s výzkumným týmem lékařů z Psychiatrické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze. Do průzkumu se na přelomu května a června zapojilo přes tisíc pacientů v průměrném věku 41 let. Jedná se o respondenty, kteří ve sledovaném období skutečně vyhledali zdravotní péči nebo jim lékaři předepsali léky. Komplexní průzkum spojuje objektivní data s výpověďmi konkrétních lidí.

V hodnocení toho, jak vypadal rok 2020 v porovnání s předchozím desetiletím, i toho, jak vypadal rok 2020 v jednotlivých měsících z pohledu poskytování služeb ambulantních psychiatrů, vycházeli pracovníci ÚZIS z dat registru o výkonech. „Zajímala nás reakce veřejnosti ve špičkách pandemie. Zjistili jsme, že ze čtyř základních psychiatrických vyšetření (komplexní vyšetření, kontrolní vyšetření, cílené vyšetření a telefonická konzultace) došlo u ambulantních komplexních a kontrolních vyšetření, kde byl v posledních deseti letech neustálý nárůst (za 10 let přibližně o 10 %), k poklesu, a to na stav před deseti lety. Postupný nárůst počtu telefonických konzultací a cílených vyšetření pozorovaný v posledních deseti letech v roce 2020 výrazně zrychlil. Nárůst cílených vyšetření byl možná způsoben tím, že zejména na jaře se kód cílených vyšetření používal pro zdravotní pojišťovny i v případě telefonických konzultací s pacientem,“ uvedla pro MT RNDr. Jitka Soukupová, Ph.D., zástupce ředitele ÚZIS pro vědu a grantovou činnost.

Při podrobném rozboru roku 2020 se ukázalo, že pokles kontrolních a komplexních vyšetření byl výrazný pouze v některých měsících (březen, duben, květen), další pokles, ne však tak markantní, byl i v říjnu, listopadu a prosinci. To koresponduje s vlnami COVID‑19 a zároveň ukazuje, že lidé si na toto onemocnění začali zvykat a nacházet způsob ošetření. „K úbytku realizovaných výkonů došlo i v lůžkové psychiatrické péči, a to opět zejména v měsících s největší pandemickou zátěží. Celoročně také výrazně ubylo hospitalizovaných pacientů v léčebnách, zvláště pak pacientů hospitalizovaných po dobu maximálně tří měsíců,“ říká RNDr. Soukupová. Jak doplnila, naopak k největšímu zvýšení v počtu realizovaných ambulantních výkonů oproti desetiletému průměru došlo v březnu, červnu a září 2020.

Průzkum odhalil za loňský rok přes 370 000 telefonických konzultací, 1,38 milionu kontrolních vyšetření v psychiatrických ambulancích a lékaři vydali více než 2,6 milionu receptů na antidepresiva. Jde ale jen o dvouprocentní nárůst oproti roku 2019. „Celkové množství vydaných léků se meziročně výrazněji nezměnilo a má i obdobnou měsíční dynamiku. Rozhodně to není tím, že by si pacienti přestali chodit pro léky. Systém fungoval dobře, a to zejména díky elektronickým receptům. Bez nich by šlo vše o dost obtížněji,“ zdůraznil přednosta Psychiatrické kliniky 1. LF UK a VFN doc. MUDr. Martin Anders, Ph.D. To potvrdila i RNDr. Soukupová, podle níž se celkové množství vydaných léků meziročně výrazně nezměnilo a má i obdobnou měsíční dynamiku. Dílčí rozdíly lze vidět v předepisování jednotlivých skupin léků mezi sledovanými odbornostmi (viz tabulku 2).

„K největšímu nárůstu došlo ve skupině antidepresiv v dětské a dorostové psychiatrii. Tato data korespondují s výzkumem, který prováděla 1. LF UK přímo poptáváním se populace, kde jediná změna byla u pacientů s vážnými psychickými stavy, jejichž stavy se ještě zhoršily,“ popisuje RNDr. Soukupová.

Deprese a úzkosti jsou podle doc. Anderse nejcitlivější složkou lidské psychiky, která se mění při zátěži stresem. Pacienty nejvíce trápí postcovidové následky, vztahy nebo třeba problémy dětí adaptovat se ve škole po dlouhé pauze. Z tisícovky respondentů trpí téměř deset procent lidí těžkou depresí. Dalším dvaceti procentům lékaři diagnostikovali mírnou až střední depresi. Zhruba 3,5 procenta lidí má vysokou míru úzkosti. I mírná úzkost se přitom může podle lékařů negativně odrazit v kvalitě života a způsobit pracovní nebo vztahové problémy.

V posledních měsících zaznamenala Psychiatrická klinika 1. LF UK a VFN příval nových pacientů. Nejčastějším příznakem duševního onemocnění byla právě úzkost, nespavost a deprese. U některých pacientů se znovu nastartovalo onemocnění z minulosti. „Další skupinou jsou pacienti, kteří dlouhodobě užívají antidepresiva. V období pandemie se ukázalo, že po prodělaném covidu mají tito lidé mnohem nižší výskyt komplikací. Stále více se ukazuje, že antidepresiva skutečně ovlivňují imunitní systém a zabraňují vzniku postcovidových následků,“ vysvětlil doc. Anders s tím, že téměř 24 procent dotazovaných prodělalo COVID‑19. Devět respondentů muselo být hospitalizováno a pět lidí skončilo na jednotce intenzivní péče. Více než polovina z nich stále pociťuje nadměrnou únavu a vyčerpanost. Pacienti často mluví také o tzv. mozkové mlze. S tou se setkali i lékaři. Právě s českými lékaři uskutečnili pražští psychiatři ve spolupráci s Českou lékařskou komorou průřezovou studii o dopadu pandemie na jejich zdraví.

„Výsledky průzkumu nás příjemně překvapily. Mapovali jsme, jaký dopad měla pandemie i samotné prodělání onemocnění COVID‑19 na psychický i tělesný stav respondentů, na jejich vztah s rodinou, na finanční nebo pracovní situaci. Ve většině případů se pandemie na jejich duševním zdraví nijak zvlášť nepodepsala. Někteří respondenti dokonce uvedli, že například v souvislosti s pracovní situací vnímají pandemii pozitivně. Více než poloviny lidí se nedotkla vůbec. Přestože čísla neprokazují tak dramatické scénáře, jak jsme očekávali, určité negativní dopady na duševní zdraví jsme samozřejmě zaznamenali. Zvýšil se například počet těžce depresivních pacientů,“ hodnotí výsledky šetření doc. Anders. Odborníci se shodují, že duševní stav české populace se aktuálně výrazně nezhoršil. Situaci budou mapovat i nadále, zejména se zaměřením na dlouhodobý stres. Další průzkum bude probíhat na podzim 2021, kdy by již měla být k dispozici i data od zdravotních pojišťoven z jara 2021.

Zdroj: Medical Tribune

Doporučení odborníků z MZČR k očkování proti covidu v sezoně 2023/24. Nepřehlédněte!
Videa o aktivizaci seniorů a dlouhodobě nemocných z naší tvůrčí  dílny.
A z čeho ji hradit? Přečtěte si zevrubný informační článek Radky Pešlové, aktualizovaný pro rok 2023.
Pročtěte si naše noviny Pečujeme doma. Další číslo je na webu.

Články

INFO: Petice za zvýšení příspěvku na péči ve všech stupních

23.9.2023 Poslední valorizace příspěvku na péči se uskutečnila v roce 2018, kdy byly zvýšeny příspěvky na péči ve III. a IV. stupni. Poslední valorizace všech stupňů příspěvku na péči o 10 % byla realizována v roce 2016. Od roku 2018 došlo k obrovskému a dokonce několikerému nárůstu cen ve všech oblastech života, tedy i v sociálních službách. více...

PTÁTE SE: Jak zabránit dehydrataci a jaké nápoje podávat

22.9.2023 Chtěl bych se zeptat, kolik toho má naše 95letá babička vypít. Má potíže úměrné věku, je trošku zmatená, většinu času leží na lůžku, nebo je v polosedě, když napolohujeme matraci. Jak poznat, že není dehydratovaná? Jaké nápoje by pro ni byly vhodné? Nejraději má slabou kávu s mlékem, to asi nepomůže, jiné pití ale spíš odmítá, někdy se zakuckává. více...

INFO: Nominace na Ceny ministra zdravotnictví pro rok 2023

21.9.2023 Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek udělí 3. prosince 2023, u příležitosti Mezinárodního dne osob se zdravotním postižením, dvě ocenění. Jedná se o Cenu ministra zdravotnictví ve prospěch osob se zdravotním postižením a o Cenu ministra zdravotnictví za rozvoj zdravotně sociální péče. Ceny budou předány ve Španělském sále. více...

Podporují nás

Ministerstvo práce a sociálních věcí
Ministerstvo zdravotnictví
Jihomoravský kraj
Statutární město Brno
Nadace ZDRAVÍ PRO MORAVU
TZMO s.r.o., výrobce inkontinenčních pomůcek Seni
Nadace Agrofert
Středočeský kraj
Chcete být informováni o nových článcích na našem webu? Přihlaste svůj e-mail k odběru.

K poskytování služeb a analýze návštěvnosti používáme soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.