pečuj doma

INFO: Hořejší: Vzal bych čínskou i ruskou vakcínu, nemám předsudky

7.3.2021

Prezident Miloš Zeman požádal Čínu o dodávku vakcíny CoronaVac od tamní státní firmy Sinopharm. Nevadí, že očkovací látku ještě neschválila Evropská léková agentura? Podle ředitele Ústavu molekulární genetiky Akademie věd České republiky Václava Hořejšího vychází obavy z předsudků.

„Princip je ověřený a není důvod si myslet, že je to něco nebezpečného,“ říká v rozhovoru pro server iROZHLAS.cz.

Čínská vakcína CoronaVac od společnosti Sinopharm už dostala v řadě zemí podmínečné povolení. Jak ji hodnotíte?
Podle toho, co o ní víme, je to tradiční vakcína. Není to žádný moderní typ, ale je to inaktivovaný virus. A nemám žádné pochybnosti o tom, že data, která Číňané ve svých studiích uvádí, jsou správná. Uvádí účinnost okolo osmdesáti procent. Já si myslím, že záleží na tom, na jaké populaci se to testovalo, ale pokud to bylo schváleno třeba v Maďarsku, tak nevidím důvod, proč by to nemohlo být schváleno u nás. Myslím, že schvalovací úřady jsou tam zhruba stejné. Preparát čínské státní farmaceutické firmy Sinopharm je takzvanou inaktivovanou vakcínou. Obsahuje usmrcený virus SARS-CoV-2, z něhož nehrozí nebezpečí nakažení, vyvolává však u naočkovaných osob odpověď imunitního systému. Ten se následně naučí vytvářet protilátky proti koronaviru. Nasazení vakcíny firmy Sinopharm schválila kromě Číny a Maďarska řada blízkovýchodních států včetně Spojených arabských emirátů, podle nichž je účinná z 86 procent. Látka podle Sinopharmu zabírá i proti takzvané jihoafrické variantě koronaviru. Studie, jež to údajně dokládá, však dosud nevyšla v odborném časopise.

Je tedy o vakcíně dostatek informací, na jejichž základě je možné ji hodnotit? Podle některých médií nejsou známé detailní výsledky testů.
Dobře, formálně je to asi opravdu tak, že je o této vakcíně méně informací než o látkách, které jsou dosud schválené a které mají takzvaný západní původ. Ale jak říkám, je to velice tradiční způsob výroby, takže opravdu nevidím, v čem by měl být problém. Jen v tom, že tu můžou být problémy geopolitického charakteru, že někteří lidé budou tvrdit, že Čína je náš nepřítel a nemáme od ní nic brát. Další budou pochybovat o tom, že to umí správně udělat, já ale tyto pochybnosti nesdílím.

Z výrobního procesu v Číně a v Rusku strach nemáte?
Ne, z toho strach nemám. Zvláště proto, že už se to používá v jiných zemích a v docela velkém množství. Takže kdyby se nějaké problémy projevily, už bychom o nich věděli.

Už jste zmínil, že se jedná o inaktivovanou vakcínu. To znamená, že je postavená na jiném základu než ty od Pfizeru nebo od Moderny. Dá se porovnat, které řešení je lepší?
Moderní vakcíny, které vyrábí právě americké firmy, mají výhodu, že je možné je vyrobit rychle ve velkém množství. Tradiční vakcíny založené na inaktivovaném viru jsou založené na velkém množství zkušeností, ale výrobní proces je pomalejší.

Podle virologa Lubora Grubhoffera je namístě nedůvěra v ruskou i čínskou vakcínu. Konkrétně říkal, že nevěří výrobnímu procesu u ruské vakcíny Sputnik V.
Jsou lidé, kteří mají prostě předsudek vůči některým zemím. S tím se pak nedá nic dělat. Takoví lidé dělají, co můžou, aby na tom našli nějaké chlupy, jak se říká. Já takové předsudky nemám.

Souhlasil byste tedy s tím, abychom vakcíně udělili výjimku, podobně jako to udělalo Maďarsko?
Ano. Kdyby to záleželo jenom na mně, tak já bych s tím souhlasil. Ale budou to schvalovat příslušné schvalovací orgány, jestli to budou schvalovat, protože musí udělit výjimku buď ministerstvo zdravotnictví, nebo Státní ústav pro kontrolu léčiv, a budou se přetahovat, kdo ponese zodpovědnost, kdyby něco nefungovalo. Další problém může být s tím, že Češi si ruskou a čínskou vakcínu nebudou chtít nechat aplikovat. Pak by mohlo přijít to, že sice budeme mít vakcíny, ale nebudeme je mít kde vyočkovat.

Když se podíváme například na AstraZenecu, kde některá očkovací centra uváděla, že se s ní lidé očkovat nechtějí… K těm vakcínám, které neprošly evropským schvalovacím procesem, by mohla být nedůvěra ještě větší. Neohrozilo by to celou očkovací strategii?
To je určitě možné. Zase na druhou stranu pozoruji, že je část lidí, kteří by odmítání těchto vakcín považovali za diskriminaci zemí jejich původu. Nedokážu to odhadnout, ale průzkumy říkají docela jasně, že většina lidí by tyto vakcíny nechtěla. Jestli to opravdu půjde tak, jak vláda slibuje, že přijdou miliony vakcín, tak by byla celá akce zbytečná. To jsou všechno takové komplikující faktory.

Bylo by pak tedy zbytečné ty vakcíny pořizovat bez schválení Evropské lékové agentury?
Ano. Evropský úřad se teď už zabývá schválením Sputniku.

U té čínské vakcíny bude ale asi ještě trvat, než se jí začne úřad zabývat.
To opravdu nevím. Je fakt, že minimálně v Srbsku to používají a Maďarsko to má schválené. Nevím, proč bych neměl věřit tamním odborníkům, kteří už se tím zabývali.

Zvládnou to tamní regulační úřady dostatečně zkontrolovat?
Ty už nebudou nic testovat. Jen zkontrolují, jestli jim připadají správné údaje, které vakcíny doprovází. Není to tak, že by se to dávalo lidem a čekalo se, jestli se něco stane. Je to jen papírová práce.

Takže vy byste se těmi vakcínami naočkovat nechal?
Kdyby to bylo tak, že bych neměl přístup k vakcíně, tak bych si je nechal klidně píchnout. Jak ruskou, tak čínskou. Princip je ověřený a není důvod si myslet, že je to něco nebezpečného. Naopak lidé měli obavy spíše z těch moderních vakcín, což byl ale pochopitelně nesmysl, protože proběhly všechny klinické studie. Čínská vakcína je ale opravdu postavená na  sedmdesát let starém principu, u ruské je princip stejný jako u vakcíny AstraZeneca. Dokonce je tam jedna finta, která ji dělá ještě lepší.

Že používá dva adenoviry?
Používá dva adenoviry. To znamená, že když by po první dávce vznikla imunitní odpověď proti těm adenovirovým proteinům nosiče, která by zeslabovala účinnost druhé dávky vakcíny, tak druhý adenovirus u ruské vakcíny zajistí, že tato komplikace nenastane.

Zdroj: irozhlas

 

Moravskoslezský kruh, z. s. realizuje projekt.
Přihlaste se na nový program seminářů pro pečující a opatrovníky, které pořádáme v Brně.
Publikaci Opatrovník v praxi II jsme připravili s právničkou Radkou Pešlovou.
Podívejte se na seriál videí a seznamte se službami, které pomáhají rodinným pečujícím.

Články

INFO: „Bez známosti bych na vyšetření čekal tři měsíce“. Tak to chodí

16.4.2026 Herec Igor Bareš, který včera 15. dubna oslavil své šedesáté narozeniny, už téměř třicet let trpí Crohnovou nemocí. Pro web Prima Ženy velmi otevřeně a z vlastní zkušenosti popsal, co mu v českém zdravotnictví nejvíce vadí. Promluvil také o své rodině, o dvanáct let mladší manželce, herečce Antonii Talackové a jejich dvou dětech. více...

PTÁTE SE: Předdůchod nebo předčasný starobní důchod při pečování

15.4.2026 Pečuji o maminku s demencí s přiznaným PNP ve 2. stupni. Loni v dubnu jsem kvůli péči ukončila zaměstnání a byla 11 měsíců vedena na úřadu práce a pobírala podporu v nezaměstnanosti. Nyní jsem doma "pouze" jako osoba pečující. V září 2026 zvažuji odchod do předdůchodu. Zajímá mne, pokud budu v roce 2027 ještě pečovat, budu mít nárok více...

ZPRÁVY: Znásilnil pacientku po anestezii. Kolegové ho hájili peticí

14.4.2026 Sanitář třebíčské nemocnice, který byl pravomocně odsouzen za znásilnění pacientky po operaci, u Ústavního soudu neuspěl. Ten odmítl jeho stížnost jako zjevně neopodstatněnou a potvrdil závěry všech předchozích instancí, že muž zneužil bezbrannosti ženy po narkóze a dopustil se zvlášť závažného zločinu znásilnění. více...

Podporují nás

Spolufinancováno Evropskou unií
Ministerstvo práce a sociálních věcí
Ministerstvo zdravotnictví
Jihomoravský kraj
Statutární město Brno
Chcete být informováni o nových článcích na našem webu? Přihlaste svůj e-mail k odběru.

K poskytování služeb a analýze návštěvnosti používáme soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.