Jak se pozná varianta delta? Hlavně rýmou, čich se neztrácí

Nová varianta koronaviru přináší podle skotských statistik dvakrát vyšší riziko hospitalizací. Dobré zprávy: očkování dvěma dávkami poskytuje dobrou ochranu a na prvních datech není vidět, že by byla delta výrazně nebezpečnější pro děti. „Začal závod ve vakcinaci, hlavně doočkováváním druhé dávky u starších lidí, a deltou, která spouští třetí vlnu.“

To prohlásil britský pediatr a expert na vakcíny Adam Finn. Delta se na jaře nad ostatními variantami prosadila stejným způsobem jako v zimě alfa, tehdy označovaná podle místa objevení jako britská – přírodní výběr upřednostnil ty mutace, které vedly k vyšší nakažlivosti viru. Tentokrát je rozdíl podstatný: podle článku The Economist vycházejícího z britských dat je delta 2,5× nakažlivější než původní varianta, která se na začátku pandemie rozšířila v Číně. Britská varianta alfa byla 1,5× nakažlivější. U nové varianty navíc panuje nejistota, zda není číslo ještě výrazně vyšší.

Ukončené očkování nicméně poskytuje velmi dobrou ochranu i před deltou. Podle britských zdravotníků se sice oproti alfě snižuje účinnost první dávky z 49 na 31 procent, ale po druhé dávce jen z 88 na 80 procent.

Uvedená čísla jsou průměrem účinností vakcín Pfizer-BioNTech a AstraZeneca. Jak na twitteru už na konci května upozornil americký epidemiolog Eric Feigl-Ding, účinnost obou vakcín se přitom značně liší: u Pfizeru je účinnost proti deltě po naočkování obou dávek téměř 90 procent, u AstraZenecy je to pouze 60 procent.

Skotská studie publikovaná v žurnálu The Lancet navíc upozorňuje, že se lidé nakažení variantou delta potýkají s dvakrát vyšším rizikem hospitalizace než lidé nakažení alfou.

Podle vědců se ale zatím nepotvrzuje, že by byla nová varianta sama o sobě nakažlivější či nebezpečnější specificky u dětí. Od předchozích variant se zato delta liší příznaky nemoci. Místo ztráty čichu lékaři především zmiňují jako typický příznak rýmu.

České laboratoře deltu poprvé odhalily v květnu, jinak ale v tuzemských vzorcích stále převažovala alfa. Data za červen dosud nejsou veřejně k dispozici.

Nízký počet sekvenovaných vzorků v datech, které iROZHLAS.cz získal, nicméně otevírá prostor pro zkreslení. Například britské laboratoře sekvenují přibližně dvě třetiny pozitivně testovaných pacientů, což odpovídá asi 40 tisícům vzorků týdně. České laboratoře v květnu i v červnu osekvenovaly necelý tisíc vzorků, zveřejněná data nicméně ukazují jen zlomek z nich.  

„V současnosti máme málo pozitivních detekcí a pro sekvenaci je třeba kvalitní vzorek s určitou minimální koncentrací virové genomové RNA. Ne vše pozitivní lze sekvenovat,“ říká pro iROZHLAS.cz Helena Jiřincová ze Státního zdravotního ústavu. „Máme tak málo pozitivních detekcí, že jsme schopni osekvenovat všechny vzorky.“

Podle Jiřincové ovšem není sekvenace to nejpodstatnější. Pro ochranu před novou variantou je podle ní podstatnější hlídat zavlečení delty ze zahraničí.

„Primární v době rozvolňování musí být kontrola možného importu, nikoli otevření všeho a pak zběsilé trasování a sekvenace. Domnívat se, že v autě se virus přes hranice nedostane, je iluzorní,“ varuje.

Zdroj: irozhlas