pečuj doma

Je to dobré pro naši zemi, proto neustoupíme, říká k úsporám Fiala

17.5.2023

Neustoupili jsme a neustoupíme žádné lobby, hájí premiér a předseda ODS Petr Fiala úsporný balíček, na němž se domluvila vládní pětikoalice. „Základní slib byl, že dáme do pořádku veřejné finance, snížíme zadlužování České republiky a pokud jde o daně, neměníme celkové daňové zatížení,“ řekl v rozhovoru pro iDNES.cz Fiala. Vyjímáme z něho:  

Pane premiére, představili jste před pár dny balík 58 opatření, kterými chcete snížit schodek státního rozpočtu v příštím roce o zhruba 94 miliard korun. Se kterým z nich bylo pro vás osobně nejtěžší se ztotožnit, když jste vyjednávali?

Co je nejdůležitější říct, že stojím za celou dohodou, za tím kompromisem, který byl samozřejmě těžký, a jednali jsme o něm řadu měsíců. Je to dobrý výsledek pro Českou republiku.

Samozřejmě tam byly těžké debaty, to nepopírám. Velmi obtížné byly třeba o zdanění práce, protože si myslím, že do toho je potřeba zasahovat co nejméně, ale dojednali jsme kompromis, který je nejenom dobrý z hlediska politického vyjednávání, ale hlavně je dobrý pro Českou republiku, protože nám umožní ozdravit veřejné finance.

Bylo něco, s čím jste se musel smířit, že na to kývnete partnerům, ale co vám vyloženě vadilo?

Já se k tomu balíčku přihlašuji jako k celku, stejně jako k důchodové reformě. Každý jsme museli v něčem ustoupit a já ten kompromis považuji za dobrý.

Navrhujete zvýšit odvody OSVČ, daně z příjmů firmám, zaměstnanci si mají platit nemocenské pojištění. Před volbami jste přitom jako koalice Spolu, kterou vedete, slibovali voličům, že nebudete zvyšovat daně. Neodchýlili jste se od toho příliš?

Ne, my jsme se od toho neodchýlili. Naopak držíme svoje sliby. Základní slib byl, že dáme do pořádku veřejné finance, snížíme zadlužování České republiky a pokud jde o daně, neměníme celkové daňové zatížení.

Loni jsme snížili daňové zatížení zhruba o 30 miliard, odbory dokonce na tripartitě tvrdily, že o 50 miliard, a v příštím roce to o 31 miliard zvýšíme. Čili ten výsledek je zhruba stejný.

Základní věc je, že opravdu nemůžeme žít takto na dluh, musíme dát do pořádku veřejné finance. Když jsme přišli do vlády, tak jsme na začátku roku 2022 upravovali původní rozpočet Babišovy vlády. Takže jsme snížili výdaje o 80 miliard, tím jsme taky splnili náš slib a vytvořili jsme si i dalšími opatřeními, snížením daňové zátěže o 30 miliard, prostor, abychom to teď mohli korigovat.

Když jsme spolu mluvili zhruba po roce vaší vlády, už několik měsíců probíhala Putinova válka na Ukrajině a zvedly se výrazně ceny energií, avizoval jste, že je možné bavit se o jednotlivých daních, ale že celkové zdanění zůstane stejné. Zopakoval jste to i o víkendu na ideové konferenci ODS. Budou vám to lidé věřit?

To jsou fakta. Celkové daňové zatížení je stejné. My tady pořád posloucháme ve veřejném prostoru - kdybyste nezrušili superhrubou mzdu a vrátili to zpátky, tak nemusíte ty věci řešit. Kdybychom to udělali, bylo by daňové zatížení občanů násobně větší než to, co jsme připravili my.

Řekl jste, že nebudete ustupovat žádnému nátlaku. Reagoval jste na kritiku úsporného balíčku ze strany jak odborů, tak opozice. Jak slova, že nebudete ustupovat žádnému tlaku, jdou dohromady s tím, že jste tak lehce ustoupil tlaku vinařské lobby a nenavrhujete spotřební daň na tiché víno?

My jsme neustoupili tlaku žádné lobby a neustoupíme. Debata byla obtížná, nepopírám. Na obou stranách byly silné argumenty. Nakonec převážil argument, že nejenom, že nemá většina zemí v Evropské unii tuto daň, ale že to nemají okolní státy, které představují konkurenci pro naše vinaře, proto jsme nakonec rozhodli, že tu daň nezavedeme.

Exministr financí Miroslav Kalousek z TOP 09, nesporně pravicový politik, upozornil, že tady se konzumuje daleko víc víno z dovozu, zvláště krabicové víno, takže tím, že není spotřební daň na tiché víno zavedena, podporujeme daleko víc dovozce než domácí producenty vína. Samozřejmě taky vaše voliče z jižní Moravy, dodávám.

To, že se tu konzumuje víc vína z dovozu než domácího, je pravda, ale pořád platí ten argument, že naši vinaři jsou i v konkurenci s těmi vinaři z okolních států, kde spotřební daň není.

Bylo skutečně nutné, že chce koalice uštědřit tvrdou ránu tištěným novinám, když se rozhodla, že mají být zdaněny výrazně více než časopisy a ještě víc než knihy? V čem je podle vás větší přínos třeba pornografických časopisů před novinami, které přinášejí seriózní informace, takže nemusí čtenáři sbírat informace z nějakých pochybných dezinformačních zdrojů?

Rozumím té otázce. O knihách se nebavme. Tam jsem přesvědčen, že nulová daň je správná. Odpovídá i praxi řadě zemí v zahraničí. A přínos knih je evidentní. Ta vaše otázka je samozřejmě dobrá a já bych řekl, že je to určitá daň za jednoduchost daňového systému.

My jsme postupovali následujícím způsobem, který je podle mě velmi logický. Všechno patří do základní sazby a u každé položky, která má mít sníženou sazbu, jsme hledali nějaké sociální nebo jiné důvody, pro které ta daň má být snížena.

Máme řadu odborných časopisů, vědeckých časopisů, kulturních časopisů, pornografických, ano, kdybychom to dokázali jednoduše rozlišit, tak to rozlišíme, ale kdo to bude posuzovat? Museli bychom na to vytvořit nějaký úřad, který bude posuzovat, jestli tam jsou dva odborné články a už je to odborný časopis, nebo tam nejsou, tak jsme se prostě rozhodli tímto způsobem.

Nulovou sazbu DPH mají mít jenom knihy. Já osobně rád čtu, ale přece jenom, nebyla by ve společnosti napříč generacemi shoda, že pokud má být jedna položka osvobozená od DPH, že to mají být spíš léky?

Potraviny, léky, zdravotnické pomůcky jsou v nižší sazbě právě proto, že to je důležité ze společenského hlediska a neměli jsme prakticky pochybnost, že mají být v té snížené sazbě.

Farmaceutické výrobky se přesunuly do dvanáctiprocentní sazby. A tady bude pro občany úspora v miliardách korun a dokonce vysoce převyšuje toto drobné navýšení, které může někde nastat při přesunu léků z desetiprocentní sazby do dvanáctiprocentní, takže celkově na těch zdravotnických věcech občané zaplatí méně.

Léky jsou z velké části hrazeny zdravotními pojišťovnami a tam, kde ne, tak na ně existuje roční limit.

O čem se v koalici nejvíc vyjednávalo, když jste řešili, co bude ve snížené zvýhodněné sazbě DPH 12 %? A proč jste se třeba rozhodli, že nápoje, včetně kojenecké vody, přesunete do základní sazby DPH?

Chtěli jsme ulehčit život všem a ten systém zpřehlednit, protože když si vezmete, co tady bylo předtím, tak na pivo se dala sazba počítat devíti různými způsoby. To určitě není dobře.

U nápojů jsme tu debatu vedli také důkladně. Nebyla shoda, jakým způsobem je rozdělit. Takže nakonec zůstaly v základní sazbě. Ale u té kojenecké vody to kompenzuje rodinám a domácnostem nižší sazba na potraviny více než bohatě.

Řekli jste, že chcete víc než 54 miliard korun ušetřit v příštích dvou letech snížením národních dotací. Neřekli jste nebo nerozklíčovali jste, které přesně to budou. Neměli byste o těch věcech hovořit naprosto jasně? I na vaší ideové konferenci někteří vaši kolegové, včetně předsedy Senátu pana Vystrčila, mluvili o tom, že byste měli hovořit jasněji a že by komunikace měla vypadat trošku jinak.

Komunikace se dá vždycky vylepšovat. Ale myslím, že ten balíček a i důchodová reforma, tedy ten náš projekt Česko ve formě, byl představen velmi srozumitelně.

Nakonec tomu odpovídají i reakce, ale ty věci samy o sobě nejsou jednoduché a kdo říká, že jsou, lidem za prvé neříká pravdu a za druhé, kdyby byly, už by je před námi někdo udělal.

Neudělal je nikdo a nikdo nesáhl na veřejné finance, na spravení těch hrozivých deficitů státního rozpočtu. Nikdo v posledním desetiletí se neodvážil udělat důchodovou reformu a nikdo nesáhl, žádná vláda před námi, na to, co ekonomové nazývají dotační podnikání.

A seznam těch škrtů?

Chceme, aby dotace sloužily tomu, k čemu původně vznikly. To znamená srovnávání nerovnosti nebo dosahování nějaké kvality, kterou nedosáhnete běžným tržním prostředím. A to se tady neděje, tady prostě přijímají dotace firmy, které mají samy o sobě obrovské zisky na úkor jiných.

Dotace, které vyplácí stát, nejsou státní peníze. Jediná cesta je ta, kterou jsme šli. Politické rozhodnutí po dohodě s resorty o objemu bylo o celkové částce 54 miliard korun, o tom, jak to bude rozděleno na resorty. A teď pracujeme na konkrétních opatřeních tak, abychom dotace na příští rok o tuto částku seškrtali. Nejpozději v září bude jasné, které dotace to jsou.

Objem peněz na platy státních zaměstnanců chcete snížit o 2 procenta, pro kolik státních zaměstnanců to bude znamenat propuštění a kterých profesí se to dotkne nejvíc?

To záleží na resortech.  Ale to se nedá odpovědět obecně, protože závisí na každém resortu, jak k tomu přistoupí. Někde to opravdu bude jenom to, že se nebudou nově obsazovat místa, kde někdo odchází do důchodu, někde se bude muset udělat i opatření, že se nějaká zbytečná činnost prostě přestane dělat.

Minulý týden Centrum pro výzkum veřejného mínění zveřejnilo průzkum, podle kterého poprvé víc než polovina dotázaných nesouhlasí s kroky vlády ohledně podpory Ukrajiny a myslí si, že je příliš velká. Zvažovali jste, že vámi navržené škrty můžou přispět ještě k větší radikalizaci té části veřejnosti, která má už v tuhle chvíli antipatie vůči uprchlíkům před válkou?

Průzkumy nepřeceňuji a samozřejmě ani nepodceňuji nálady, ale zatím je solidarita v české společnosti obrovská, prokazuje se i praktickými kroky. Vždyť můžeme být hrdí jako národ na to, jakým způsobem jsme zvládli největší uprchlickou krizi, máme nejvíc uprchlíků na hlavu v Evropské unii.

Zajímalo mě, jestli vidíte riziko radikalizace společnosti.

Copak jsou tu nějaké problémy ve společnosti? Je tu nějaký sociální neklid tohoto typu? Vždyť česká společnost, buďme hrdi, takové množství uprchlíků akceptovala. Lidi pomáhají, podílejí se na sbírkách. Takže nevidím.

Možná někoho napadne, když se stát rozhodl mohutně šetřit, jestli skutečně Česko potřebuje dražší americké stíhačky F-35, jestli by nestačily gripeny, které má nyní Česká republika v pronájmu a které nabízí jejich výrobce k odkoupení.

My sice šetříme, ale snažíme se současně o prorůstovou politiku, takže investujeme do infrastruktury, do dopravní infrastruktury, do vzdělání a musíme investovat a chceme investovat do bezpečnosti a musíme modernizovat naši armádu.

Gripeny budou mít v roce 2030 dvacet let. Dříve či později, a spíš dříve, by se musely modernizovat, stálo by to obrovské množství peněz a my potřebujeme mít stíhačky na další desetiletí, které budou odpovídat současným potřebám.

Já nechci jít do detailu, ale F-35, to není jenom letadlo, to je vlastně komplexní obranný systém. Podle všech expertů je to přesně to, co potřebujeme z hlediska ceny, výkonu, perspektivy, využití v dalších desetiletích.

Nakonec je má i nejvíc států NATO, takže je tam vysoká míra kompatibility. Myslím, že toto, pokud se na tom domluvíme, by byly dobře vynaložené prostředky.

Zdroj: iDNES

Videa o aktivizaci seniorů a dlouhodobě nemocných z naší tvůrčí  dílny.
Hovory L. Vencálka s M. Klapetkem a J. Štěpaníka s P. Jemelkou o etice ve zdravotnictví.
A z čeho ji hradit? Přečtěte si zevrubný informační článek Radky Pešlové, aktualizovaný pro rok 2023.
Pročtěte si naše noviny Pečujeme doma. Další číslo je na webu.

Články

INFO: Do sociálních služeb může prakticky kdokoli. Chystá se změna

29.5.2023 Česká republika má jedna z nejnižších kvalifikačních kritérií pro práci v sociálních službách v Evropě. Nastoupit může prakticky kdokoli, stačí když má čistý trestní rejstřík a do roku a půl od nástupu do zaměstnání absolvuje kvalifikační kurs. Z pohledu nedostatku pracovníků v sociálních službách to může být jistá výhoda. více...

INFO: Zrušení odpočtu daně na partnera poškodí pečující a postižené

28.5.2023 Zásadní připomínky vyslovila Národní rada zdravotně postižených České republiky k tzv. Konsolidačnímu nebo též ozdravnému balíčku vlády. Týkají se především praktického zrušení odpočtu daně na partnera. Návrh na jeho ponechání pouze do tří let věku dítěte považuje za další opatření proti soudržnosti českých rodin. více...

PTÁTE SE: Podpora v nezaměstnanosti po skončení péče o osobu blízkou

28.5.2023 Pečuji o maminku s Alzheimerovou chorobou ve 3. stupni postižení. Nemůžu chodit do zaměstnání. Maminka bere příspěvek na péči ve 3. stupni už 22 měsíců. Mám nárok na podporu v nezaměstnanosti, kdyby skončila péče o maminku už nyní? Ať už v případě jejího úmrtí, nebo umístění maminky v nějakém sociálním zařízení. více...

Podporují nás

Ministerstvo práce a sociálních věcí
Ministerstvo zdravotnictví
Jihomoravský kraj
Statutární město Brno
Nadace ZDRAVÍ PRO MORAVU
TZMO s.r.o., výrobce inkontinenčních pomůcek Seni
Nadace Agrofert
Středočeský kraj
Chcete být informováni o nových článcích na našem webu? Přihlaste svůj e-mail k odběru.

K poskytování služeb a analýze návštěvnosti používáme soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.