Léčbu CHOPN musíme zahajovat co nejdříve
Letošní 23. kongres České pneumologické a ftizeologické společnosti ČLS JEP a Slovenské pneumologické a ftizeologické spoločnosti SLS a XXXI. moravskoslezské pneumologické dny se konaly v Brně. K tématům, kterým byla věnována pozornost, patřila i tentokrát problematika chronické obstrukční plicní nemoci (CHOPN).
Ta byla také obsahem satelitního sympozia farmaceutické společnosti Angelini.
Chronická respirační nemoc se vyvíjí od mládí a manifestuje zpravidla v pozdní dospělosti. Zdaleka se nejedná jen o nemoc starších lidí nebo kuřáků. Jde o heterogenní onemocnění, jehož projevy v čase mohou být velmi nestabilní. „CHOPN umíme včas diagnostikovat, i když i zde je potenciál pro zlepšení, na což poukazuje i projekt Časný záchyt CHOPN v rizikové populaci, jehož cílem bylo vyhledat jedince s dosud nediagnostikovanou CHOPN v raném stadiu a definovat rizikové skupiny osob. Včasná identifikace tohoto závažného onemocnění umožní terapii a zabrání progresi nemoci do ireverzibilní fáze, ve které dochází k opakovaným hospitalizacím, akutním exacerbacím a úmrtím. Projekt ukázal, že 35 procent dospělých (> 40 let) kuřáků nebo exkuřáků (> 10 balíčkoroků) s dušností při chůzi do schodů trpí dosud nediagnostikovanou CHOPN a většina takto nalezených případů představuje vhodný cíl pro terapii, zejména proto, že jsou méně nemocní a léčitelný potenciál je větší,“ vysvětlil přednosta Pneumologické kliniky LF UK a FN Hradec Králové doc. MUDr. Vladimír Koblížek, Ph.D.
Jak doplnil, i přes určité rezervy umíme CHOPN léčit, a to přesto, že zatím neznáme klíčové místo, kterým bychom dokázali nemoc ‚vypnout‘. I když je armamentárium léků, do něhož patří inhalační kortikosteroidy (IKS) (v kombinaci s LABA či LAMA + LABA), roflumilast, antibiotika a mukoaktivní léky, zejména erdostein, široké, stále hledáme biomarker, který by nám pomohl u pacientů chorobu včas odhalit a zasáhnout ještě lépe.
Po sedmi letech práce byla uzavřena databáze českých pacientů s CHOPN, díky níž mohou nyní pneumologové na reálných datech ukázat, že cílený přístup s aplikací mukoaktivních léků má svůj význam. Podle doc. Koblížka bude v nejbližší budoucnosti snaha jednoduše a bez velkých nákladů propojit již probíhající screening karcinomu plic se screeningem časných forem CHOPN v rizikové populaci. Plán České pneumologické a ftizeologické společnosti ČLS JEP je nyní projednáván na úrovni MZ ČR.
Výsledky registru CHOPN se zaměřením na mukolytika stručně představil MUDr. Jaromír Zatloukal, Ph.D., z Kliniky plicních nemocí a tuberkulózy LF UP a FN Olomouc, který upozornil, že právě mukoaktivní léčba se stává významným tématem. V rámci protizánětlivých léků, které máme k dispozici, je vedle kortikosteroidů indikovaných pro určitou přesně definovanou skupinu pacientů s CHOPN často používána právě mukoaktivní léčba, zejména erdostein. Ten nejen ovlivňuje kvalitu bronchiálního sekretu, a usnadňuje tak evakuaci hlenu, upravuje tzv. mukociliární clearance, ale má také určitou antibakteriální aktivitu, která je způsobena blokádou vazby respiračních patogenů na epitel dýchacích cest, a především snižuje výskyt exacerbací.
„Český doporučený postup léčby CHOPN je pravděpodobně nejvíce individualizovaným přístupem k léčbě CHOPN na světě. Podrobně odlišuje jednotlivé skupiny pacientů a přisuzuje jim odpovídající terapii. Pacienti s častými exacerbacemi, s bronchiektazií a ti, kteří mají překryv CHOPN, jsou podle doporučení jasně indikováni i k mukoaktivní léčbě, které by se jim mělo dostávat,“ zdůraznil MUDr. Zatloukal.
Podle prof. Paoly Roglianiové z University of Rome Tor Vergata klíčovým faktorem včasná diagnostika. CHOPN je zatím často diagnostikována až ve stadiu, kdy jsou patologické změny ireverzibilní. K pozdní diagnóze dochází kvůli kombinaci faktorů, jako je nedostatek prediktivních biomarkerů, nedostatečné rozpoznání klinických symptomů, dlouhá doba onemocnění bez symptomů nebo jen s minimem symptomů a přílišné spoléhání se na spirometrii, která může minout časné patologické změny. Zavedení komplexnější diagnostiky CHOPN umožňuje včasné odhalení onemocnění dříve, než dojde k nevratným patologickým změnám, a mohlo by vést k jeho včasnému záchytu a zlepšení kvality života. „Pokles funkce plic je nejrychlejší v počátečních stadiích onemocnění. Musíme použít mnohem přesnější nástroje k odhalení změn, které se dějí mnohem dříve, než jsme se dosud domnívali, a věnovat pozornost symptomům objevujícím se o roky dříve, než dojde k nezvratným změnám,“ řekla.
Profesor farmakologie Clive Page z Institutu farmakologických věd, King’s College v Londýně, upozornil na řadu studií, v nichž byl potvrzen pozitivní efekt mukolytik na počet exacerbací. Více poznatků pak přinesla studie RESTORE, jejímž cílem bylo porovnat počet exacerbací u dvou skupin pacientů (erdostein vs. placebo), která ukázala, že u pacientů užívajících erdostein došlo oproti skupině na placebu ke 25procentnímu poklesu exacerbací. Navíc tato práce přinesla důkazy o zkrácení doby exacerbací a prodloužení intervalu mezi nimi. Již starší studie z roku 1991 ukázala, že erdostein významně zlepšuje viskozitu, elasticitu sputa a jeho množství, a to už po týdenní léčbě. Četné práce prokázaly u erdosteinu účinky mukolytické, antioxidační, protizánětlivé i nepřímo antibakteriální, a proto podle prof. Page dnes již není pochyb o přínosu této léčby u pacientů s CHOPN.
Zdroj: Medical Tribune (kráceno)
