Lidé v horku kolabují, víkend bude velice náročný
Pražské nemocnice i záchranná služba zaznamenaly nárůst počtu pacientů kvůli horku. Kromě kolapsů z horka počasí zhoršuje také stav chronicky nemocných či seniorů. Mezi ošetřovanými v Ústřední vojenské nemocnici byli ale i dehydrovaní studenti. Slunečné počasí s tropickými teplotami vydrží, v sobotu a neděli bude ke 40 stupňům Celsia.
Až o 30 procent víc lidí zamířilo v posledních dnech podle mluvčí Evy Stolejda Libigerové na urgentní příjmy Fakultních nemocnic Královské Vinohrady a Bulovka. Urgentní příjem Fakultní nemocnice Motol a Homolka podle mluvčí Martiny Dostálové zaznamenal nárůst o deset až 15 procent.
„Nejčastěji se jedná o pacienty s obtížemi souvisejícími s přehřátím organismu, tedy úžehem, úpalem nebo dehydratací,“ uvedla. Typickými příznaky takových potíží jsou bolesti hlavy, závratě, nevolnost, zvracení, celková slabost nebo krátkodobé poruchy vědomí. „Ve vážnějších případech může dojít i ke kolapsovým stavům,“ popsala. Za nejohroženější lékaři považují seniory, zejména starší 70 let, a pacienty s nemocemi srdce, epilepsií nebo léčící se s rakovinou.
Také v Ústřední vojenské nemocnici byl podle mluvčí Andrey Štorchové počet pacientů na urgentním příjmu zvýšený. „Vedle osob v seniorním věku, které bývají v horkých dnech obvykle ošetřovány pro nedostatečný příjem tekutin, jsme dnes ošetřili i několik vysokoškolských studentů pro kolapsy a pre-kolapsové stavy způsobené též podceněním zavodňování organismu v průběhu zkouškového období,“ sdělila ve čtvrtek.
Desítky pacientů kvůli následkům horka směřují také na Společný příjem interně nemocných Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. „Jsou většinou přivezení záchrankou v důsledku kolapsů z horka,“ sdělila Lucie Kroupová z tiskového oddělení nemocnice. Převážně jde podle ní o starší ročníky.
Zvýšený příjem pacientů kvůli vysokým teplotám zaznamenala také Fakultní Thomayerova nemocnice v Krči. „Do našich akutních ambulancí se dostávají pacienti z důvodů dehydratace, náhlé nevolnosti, se srdeční slabostí či s bolestí hlavy,“ řekl mluvčí nemocnice Petr Sulek.
Vedra podle místopředsedy České kardiologické společnosti Aleše Linharta představují oproti běžným teplotám podstatně vyšší riziko pro srdce a oběhový systém. Za zásadní považuje dostatečné doplňování tekutin, které tělo ztrácí pocením. V horku není vhodné pít alkohol a energetické nápoje.
V nejteplejších hodinách by se lidé měli vyhýbat fyzicky náročným sportům. „Dalším problémem mohou být sportovní aktivity v uzavřených a málo větraných prostorách. Tam může docházet k přehřátí organismu, aniž by na nás slunce přímo svítilo,“ doplnil kardiolog.
Opatrní by podle něj měli být lidé i s klimatizací. Rozdíl mezi venkovní a vnitřní teplotou by neměl být větší než čtyři nebo pět stupňů Celsia. „Hlavní ale je, aby tyto přechody nebyly krátkodobé a brutální,“ uvedl.
Zdroj: ČTK
