Mutace delta zaskočila Británii. Začátkem září zaskočí nás!
Varianta delta je varianta koronaviru. Rozšířila se z Indie, podle německého vědce Moritze Gerstunga se ale dá vystopovat, že vznikla už loni v létě. Nikdo však dosud neumí vysvětlit, proč začala být tak agresivní až o mnoho měsíců později. Ještě před dvěma měsíci byla Británie šťastnou zemí. Rozjela se skvěle vakcinace, případů ubývalo. Ale pak přišla delta…
Gerstung k tomu říká: „S deltou to bylo ještě v dubnu hodně nejisté. V Indii byl relativně malý a hlavně nesystematický monitoring, data z jednoho regionu se hodně lišila od jiných. Takže se nevědělo, jestli sama varianta je tím faktorem, co způsobuje nárůst případů. To mohlo mít i jiný důvod, mohlo jít prostě o důsledek povolení restrikcí a chování lidí. Británie později zavedla na cestující z Indie karanténu, ale jak už to bývá, vždycky dojde k nějakému menšímu průniku, stalo se to i u ostatních variant. A jak jsem řekl, delta byla v té době ještě málo známá, restrikce se navíc postupně povolovaly a nové případy byly konstantní. Když v dubnu začaly případy postupně vzrůstat, začala velká debata. Mohlo jít totiž pouze o důsledek vysokého čísla importací z Indie, protože Británie má jednu z největších komunit s kořeny v Indii, která cestuje tam a zpět, takže určitý nárůst se dal očekávat. Růst se dal vysvětlit i tím, že mu pomáhá také šíření ve specifických podmínkách v indických komunitách, kde je častější vícegenerační bydlení. Nikdo navíc nejdřív ani nečekal, že se bude delta šířit rychleji, má totiž jednu anomálii – je překvapivě stará. Ona je rozdělená do tří různých poddruhů a její vznik se dá vystopovat až do loňského léta, někdy kolem srpna nebo září. A to je zvláštní. Když je tak stará, proč „nevybuchla“ v Indii už dřív, hned poté, co vznikla? Jeden faktor mohly být restrikce, které se v Indii dodržovaly, ale pak se začaly uvolňovat. Je třeba také zjistit, jaká část případů je způsobená cestováním.“
K tomu doplňme, že v Británii vyvinuly na sekvenování rychlotesty, které umožňují mít výsledky do 24 hodin. Podobnou cestou jdou nyní i některé další státy, například USA nebo Dánsko. Podle Gerstunga regulérní sekvenování trvá šest dnů, tedy moc dlouho, takže dělat rychlotestování je nezbytné. „Ale nejsem si jistý, jestli si ostatní evropské státy uvědomují, že nejspíš budou začátkem září čelit tomuto problému. Většina Evropy je totiž, co se týče masivního nástupu delty, šest týdnů pozadu za Británií. Například v Německu už se odhaduje, že delta tvoří 6 nebo 10 % případů. Takže země mají deltu, přitom povolují restrikce, lidé pojedou na dovolenou a pak je otázka, jak to v září dopadne. Ale je pravděpodobné, že případy půjdou nahoru, a už teď by se mělo myslet na to, jak to zvládnout.“
My cestou rychlotestování nejdeme, my bohužel zaostáváme i v běžném sekvenování. Přitom víme, že zde deltu také už máme. Bývalý ministr Arenberger původně sliboval kapacitu sekvenování osm tisíc vzorků za měsíc. Což proti jiným zemím nebylo mnoho, ale byl to aspoň slabý průměr. Ale ve skutečnosti se v ČR podle aktuálních dat analyzovalo jen asi čtyři tisíce vzorků od začátku roku, tedy za téměř šest měsíců. Na to, že jsme se tímto opět vydali cestou vysokého rizika, upozorňují například vědci ze skupiny MeSES.
Zdroj: Seznam zprávy, red
