Na prahu revoluce. Test brzy odhalí rakovinu slinivky
Rakovina slinivky patří k nejzákeřnějším nádorům – v Česku na ni ročně zemře téměř 2 200 lidí. Přednosta II. interní kliniky Fakultní nemocnice v Olomouci Ondřej Urban v Rozstřelu vysvětlil, proč nádor většinou odhalíme pozdě, jak funguje program sledování rizikových rodin a jaké naděje na zlepšení máme.
Pane profesore, proč je rakovina slinivky tak agresivní?
Je agresivní hlavně proto, že ji zachytáváme pozdě. Nádor má dlouho čas „pracovat pro sebe“, šířit se a získávat výhodu v boji s naším organismem. Neplatí, že by sám o sobě byl úplně nejagresivnější ze všech nádorů – máme i horší. Limitující je ale pozdní záchyt, kdy je nemoc pokročilá a možnosti léčby jsou výrazně omezené.
Jak člověk pozná, že může mít rakovinu slinivky? Jaké jsou typické příznaky?
To je zásadní problém – příznaky přicházejí typicky velmi pozdě, mluvíme o takzvaném symptomatickém stadiu, kdy je nádor už pokročilý. Navíc se překrývají s řadou jiných onemocnění, takže praktický lékař nemá jednoduchou situaci. Mezi hlavní symptomy patří tupá, vnitřní bolest břicha v okolí pupku, často vystřelující do zad, která nereaguje na analgetika ani na změnu polohy a někdy se zhoršuje po jídle. Dalším varovným signálem je nechtěný úbytek váhy na úkor svalů a typickým pozdním příznakem je bezbolestná žloutenka způsobená utlačením žlučovodu nádorem v hlavě pankreatu.
Existuje v Česku speciální program pro rizikové pacienty? Koho sledujete a jak?
Ano, pro vysoce rizikové osoby máme screening. V běžné populaci nemáme vhodný test, ale pro vybranou skupinu pacientů používáme pravidelné zobrazovací vyšetření slinivky. Základní skupinou jsou lidé, kteří mají v pokrevním příbuzenstvu dva a více příbuzných s karcinomem pankreatu. Druhou skupinu tvoří rodiny, kde už byl nalezen konkrétní gen zvyšující riziko vzniku tohoto nádoru. V Česku dnes v devíti centrech sledujeme přes 400 takových osob, jednou ročně podstupují vyšetření a víme z velkých amerických studií, že pokud nádor zachytíme ještě před tím, než způsobí příznaky, tito lidé žijí sedmkrát až osmkrát déle než pacienti diagnostikovaní až podle symptomů.
Jaká vyšetření u těchto rizikových pacientů používáte?
Protože se vyšetření musí opakovat, nemůžeme používat metody založené na rentgenovém záření, tedy opakovaně CT. Proto spoléháme na dvě metody: magnetickou rezonanci, která je v rukou radiologů, a endoskopickou ultrasonografii v rukou gastroenterologů. Endoskopická ultrasonografie kombinuje endoskopii a ultrazvuk, je to dnes nejpřesnější metoda pro vyhledávání asymptomatických nádorů pankreatu.
Vyvíjí se i v Česku tuzemský krevní test, který by mohl odhalit rakovinu?
Ano, a to je velmi důležitá zpráva. Máme zde lipidomický test, který studujeme v klinické studii společnosti Lipidica. Vytvořil jej tým profesora Michala Holčapka z Univerzity Pardubice, je založen na analýze asi 150 typů tuků v krvi. Dosavadní výsledky jsou velmi nadějné. Do studie už bylo zařazeno přes 400 pacientů z řady gastroenterologických pracovišť napříč republikou a cílem je prokázat, že tento test umí diagnostikovat nádor pankreatu podobně dobře jako revoluční test americký. Je možné, že do budoucna nebudeme spoléhat jen na zahraniční test, ale budeme mít vlastní, případně se oba přístupy budou vhodně kombinovat.
Zdroj: idnes
