pečuj doma

Nárůst neurodegenerativních onemocnění ve stáří. Jak ho řešit?

11.3.2023

Lidská populace stárne nebývalým tempem. S rostoucím počtem starších lidí však roste také počet pacientů s neurodegenerativními onemocněními. Na jejich riziko upozorňuje Evropský den mozku, který letos připadl na sobotu 11. března. Neurodegenerativní onemocnění se vyznačují postupným a nevratným úbytkem kognitivních, motorických a senzorických funkcí.

V současnosti žije na světě více než 760 milionů lidí starších 65 let a předpokládá se, že v roce 2050 budou lidé starší 60 let tvořit až 22 % světové populace. Se stárnutím populace však roste i počet neurodegenerativních onemocnění, jako je Alzheimerova nemoc, Lewy body demence, frontotemporálnídemence či Parkinsonova nemoc.

Podle organizace Alzheimer's Disease International žije v současné době na celém světě více než 50 milionů lidí s demencí a nový případ se objevuje dokonce každé tři sekundy. Očekává se, že do roku 2040 zemře v důsledku degenerativních onemocnění mozku více lidí než na rakovinu tlustého střeva, plic, ledvin a kůže dohromady. 

Rostoucí počet pacientů s neurodegenerativními onemocněními tak má a bude mít významné důsledky pro systémy zdravotní péče, sociální sféru, ekonomiku a celou společnost. Tato onemocnění jsou chronická a progresivní, což znamená, že se v průběhu času zhoršují a vedou k výraznému snížení kvality života pacientů a jejich rodin. 

Co stojí za vznikem neurodegenerativních onemocnění, není dosud zcela jasné. 

„Byly popsány faktory, jako je genetická predispozice, vystavení určitým toxinům nebo infekcím, poranění mozku nebo životní styl, které zvyšují riziko vzniku těchto onemocnění, a riziko se také zvyšuje s věkem,“ říká profesor neurologie MUDr. Jakub Hort, Ph.D., a dodává: „Je však důležité si uvědomit, že neurodegenerativní onemocnění nejsou nezbytnou součástí stárnutí, jak se mnozí domnívají. Demence je nemoc, stáří je etapa lidského života.“ 

Neurodegenerativní onemocnění se vyznačují především postupným zhoršováním funkce nervového systému. U pacientů dochází k úbytku neuronů, což jsou buňky přenášející informace v mozku a míše, a k degeneraci nervových vláken a podpůrných buněk. 

„Příznaky neurodegenerativních onemocnění se mohou lišit v závislosti na konkrétním typu onemocnění a postižené oblasti mozku. Obvykle však zahrnují zhoršení kognitivních a motorických funkcí – ztrátu paměti, potíže s řečí a komunikací, problémy s pohybem a koordinací a změny nálady nebo chování,“ vysvětluje prof. Hort. 

Léčba se liší v závislosti na konkrétním stavu a stadiu onemocnění. V současné době neexistuje žádný dostatečně účinný lék na většinu neurodegenerativních onemocnění, léčba však může zpomalit progresi těchto onemocnění. U některých z těchto onemocnění je také možné užívat léky, které pomáhají zmírnit jednotlivé příznaky, jako je například ztráta paměti, potíže s řečí nebo motorikou. 

Diagnóza neurodegenerativního onemocnění se obvykle stanoví na základě kombinace fyzikálního vyšetření, anamnézy a různých testů. Lékař může také doporučit například magnetickou rezonancí nebo CT, krevní a další diagnostické testy. Pokud má podezření na neurodegenerativní onemocnění, může pacienta odeslat ke specialistovi – neurologovi nebo geriatrovi. 

Je důležité zmínit, že mnoho neurodegenerativních onemocnění je obtížné diagnostikovat a často je k potvrzení správné diagnózy nutná kombinace těchto metod, někdy i jejich opakování v průběhu času. Mnoho neurodegenerativních onemocnění má také podobné příznaky. 

„Neexistují jednoduše proveditelné, levné a stoprocentně spolehlivé diagnostické markery, jako jsou laboratorní testy nebo zobrazovací metody, které by bylo možné použít k potvrzení diagnózy. Některá z těchto onemocnění jsou navíc velmi vzácná a stále o nich nemáme dostatek informací,“ vysvětluje prof. Hort a dodává, že je často problém včas rozpoznat i nejčastější a nejznámější onemocnění, jako je Alzheimerova nemoc: „U této nemoci mohou změny v mozku nastat již patnáct až dvacet let před tím, než se nemoc plně projeví. V   ČR je asi u 120 000 lidí s Alzheimerovou nemocí, ale podle odhadů je dalších 400 000 lidí, kteří o ní nevědí, neboť je nemoc ještě v preklinickém stadiu.“ 

Zdroj: Helpnet

 

Moravskoslezský kruh, z. s. zahájil nový projekt.
Zveme vás na konzultační skupinu, kterou pořádáme 27. února 2025 v Brně.
Podívejte se na seriál videí a seznamte se službami, které pomáhají rodinným pečujícím.
Všechna čísla novin najdete na webu.

Články

PTÁTE SE: Může si opatrovník nárokovat náklady na cesty?

15.2.2025 Jsem opatrovníkem mého bratra, který je dlouhodobě umístěn v psychiatrické nemocnici, vzdálené 65 kilometrů od jeho trvalého bydliště. Bratra každý týden navštěvuji a ročně najedu 6 100 km. Mohu uplatnit výdaje za naftu a motorový olej podle technického průkazu a případně i jiné výdaje na provoz automobilu? více...

INFO: Nedostatek pracovníků v sociálních službách se prohlubuje

14.2.2025 Nedostatek pracovníků v sociálních službách se mezi lety 2023 a 2025 nejenže nevyřešil, ale naopak mírně prohloubil. Aktuálně v sociálních službách chybí více než 3 000 pracovníků, přičemž nedostatek pracovníků hlásí více než polovina organizací, které se do dotazníkového šetření zapojily. Realizovala jej Asociace poskytovatelů sociálních služeb. více...

INFO: Poslanci se přou se o zranitelné osoby i majetkové testy

13.2.2025 Zásadní reformu sociálních dávek projednávají poslanci. Návrh předložený vládou předpokládá nahrazení příspěvku a doplatku na bydlení, příspěvku na živobytí a přídavku na dítě jednou „superdávkou“. „Chceme, aby změna pomohla zajistit správnou podporu těm, kteří ji potřebují,“ řekl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka z KDU-ČSL. více...

Podporují nás

Spolufinancováno Evropskou unií
Ministerstvo práce a sociálních věcí
Ministerstvo zdravotnictví
Jihomoravský kraj
Statutární město Brno
Chcete být informováni o nových článcích na našem webu? Přihlaste svůj e-mail k odběru.

K poskytování služeb a analýze návštěvnosti používáme soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.