pečuj doma

Nechápu to tažení proti ivermektinu, říká Rezek

23.3.2021

Michal Rezek, primář I. interní kardioangiologické kliniky ve Fakultní nemocnici u svaté Anny nechápe tažení proti léku Ivermektin. Je to podle jeho slov lék, který nemá moc negativních účinků a po jeho nasazení jsou k dispozici pozitivní zprávy, řekl pro úterní vydání deníku Právo. Nemocnice bude zatím v léčbě tímto medikamentem pokračovat.

Co říkáte argumentaci Evropské lékové agentury (EMA) o tom, že ivermektin je používán v příliš vysokých koncentracích?

Je to ten argument, který se užívá opakovaně a je od počátku také vyvracený. Používáme koncentrace velmi podobné těm, které se používají v léčbě parazitárních nemocí, a to v rámci těch léků, které jsou opakovaně prokázány jako léky s minimálním počtem nežádoucích účinků, a jsou odzkoušeny jak v léčbě parazitárních nemocí, tak v léčbě nemoci covid-19.  Lék je považován za bezpečný.

Od počátku se nikdy nikdo nesnažil dosáhnout léčbou stejné koncentrace, jaká byla dosažena u laboratorních testů. To je tak od počátku, že takové dávky nikdo nikdy v léčbě nepoužíval.

Čím si to vysvětlujete, že EMA takto argumentuje?

Jako kdyby tam byla převzatá argumentace z některých článků. Nevím, jaký tam byl schvalovací proces, ale co vím jistě, je, že nežádoucí účinky v léčbě popsány nebyly. My nepoužíváme dávky léků, které by se snažily dosáhnout vysokých koncentrací v těch laboratorních studiích, a to je obecný princip.

To, že něco funguje v laboratorních podmínkách, neznamená, že se snažíme dosahovat stejných podmínek v těle pacientů. To prostě je obecně v medicíně takto známo, že se nesnažíme dosahovat stejných podmínek v těle pacientů.

Co znamená nedoporučení EMA pro pacienty v Česku?

Já si myslím, že pro nás je platné stanovisko SÚKL a ministerstva zdravotnictví. Pokud se nic nezmění, tak pro nás je platné to poslední stanovisko, které umožňuje podávání ivermektinu ošetřujícím lékařem za podmínek, které jsou tam definovány o informování pacienta. Zatím můžeme v té léčbě pokračovat.

Já vlastně pořád nechápu, co se tu děje. Proč je ivermektin ten jediný lék, u kterého je neustále snaha hledat jen ta negativa, když u všech léků to komplet děláme obráceně?

To znamená, že máme spoustu léků, jako je remdesivir, které prostě nahlížíme tou optikou, že v některých studiích vyšly a v některých nevyšly, ale tak pojďme je používat a používáme je.

Tady je to úplně obráceně. Tady máme lék, který nemá moc negativních účinků, má pozitivní zprávy, ale všichni říkají, to nebudeme používat, protože ty pozitivní zprávy asi nebudou pravda, i když to vlastně nevíme.

Je to jediný lék, o kterém nevím, proč se dostal do této kategorie. To prostě nechápu, protože mi přijde v tom portfoliu léků jako dobře použitelný lék, dokud nebudeme mít něco jiného.

Náš dojem je, že funguje. Nevím, proč je tak potíraný. O remdesiviru se šušká, že se do budoucna ukáže, že vůbec nefunguje, ten dojem z něj je přesně takový, ale stále se po­užívá a stále je podporovaný.

Zdroj: Novinky

 

Potom byste mohli být v kolizi. Přečtěte si návod právničky Radky Pešlové, jak situaci vyřešit.
Podívejte se na seriál videí a seznamte se službami, které pomáhají rodinným pečujícím.
Publikaci Opatrovník v praxi II jsme připravili s právničkou Radkou Pešlovou.

Články

INFO: Čtěte časopis STATISTIKA&MY, který vydává statistický úřad

24.10.2026 Hlavní téma říjnového vydání magazínu Statistika & My se zaměřilo na důchodce a důchody. Dozvíte se, kolik peněz na výplatu důchodů vydává stát, kolik mají lidé našetřeno ve třetím důchodovém pilíři nebo jaké životní výdaje považují důchodci v Česku za nejvíce zatěžující. Věnujeme se i demografické analýze seniorské populace. více...

ZPRÁVY: Německo řeší krizi dlouhodobé péče: „Škrty!“

23.10.2026 Německá spolková vláda, jak je všeobecně známo, zvýšila v posledních dvou letech zbrojní výrobu 17x, ne o 17 procent, ale vskutku sedmnáctkrát. Co to dělá například s dlouhodobou péčí? Vybrali jsme si článek ze Zdravotnického deníku. který se tématem této péče zabývá a přetiskujeme z něho větší část. více...

Krátce

Potíže se sluchem má většina lidí nad 60 let. Odborníci doporučují pravidelné kontroly. Včasný záchyt je důležitý pro zachování kvalitní komunikace.

Ocenění Švédskou královskou akademií získali Američan Karl Deisseroth a Němci Peter Hegemann a Georg Nagel za svou práci na světelných iontových kanálech, která umožňuje sledovat, jak nervové buňky formují vzpomínky, pocity a chování v živém mozku.

Podporují nás

Ministerstvo zdravotnictví
Statutární město Brno
Jihomoravský kraj
Ministerstvo práce a sociálních věcí
Chcete být informováni o nových článcích na našem webu? Přihlaste svůj e-mail k odběru.

K poskytování služeb a analýze návštěvnosti používáme soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.