Německý model příspěvku na péči testujeme na Ukrajincích
Nový model posuzování příspěvku na péči, o jehož zavedení uvažuje Ministerstvo práce a sociálních věcí, by mohl většině lidí se zdravotním postižením zachovat nebo zvýšit stupeň příspěvku. Vyplývá to z pilotáže Aliance pro individualizovanou podporu (AIP). Organizace zároveň upozorňuje, že ani tento systém neřeší zásadní problém současného příspěvku na péči.
Nezohledňuje totiž skutečný rozsah každodenní potřebné podpory lidí s nejtěžším postižením.
Aliance pro individualizovanou podporu (AIP) uskutečnila pilotní ověření nového modelu posuzování míry soběstačnosti, který je od července 2025 využíván při posuzování nároku na humanitární dávku pro občany Ukrajiny.
Ministerstvo práce a sociálních věcí zároveň zvažuje jeho využití také při posuzování příspěvku na péči pro všechny české občany.
Cílem pilotáže bylo zjistit, jaké dopady by změna pravidel měla na současné příjemce příspěvku na péči. Podle AIP totiž dosud chyběla data, která by ukázala, jak by nový způsob hodnocení ovlivnil lidi se zdravotním postižením.
Pilotáž s 53 lidmi
Sběr dat proběhl mezi 19 členskými organizacemi AIP. Organizace získala kompletní údaje od 53 osob – převažovali lidé se závažným postižením, téměř dvě třetiny respondentů pobíraly příspěvek na péči ve III. nebo IV. stupni. Ve vzorku byli zastoupeni také lidé bez přiznaného příspěvku.
Výsledky ukázaly, že nový model nepředstavuje pro většinu lidí riziko zhoršení situace.
Ve 43 % případů by lidé získali vyšší stupeň příspěvku, u dalších 37 % by se jejich zařazení nezměnilo. Ke snížení stupně by došlo pouze u pětiny respondentů, a vždy jen o jeden stupeň. Výsledky je podle autorů nutné posuzovat s vědomím, že německý systém pracuje s pěti stupni závislosti, zatímco český pouze se čtyřmi.
„Velice se nám ulevilo, že by lidé se závažným postižením v novém systému neměli mít potíže dosáhnout nejvyšších stupňů příspěvku,“ říká ředitelka AIP Kristýna Mlejnková.
Reforma podle AIP musí jít dál
Přestože AIP hodnotí nový model převážně pozitivně, upozorňuje, že sám o sobě nestačí.
Organizace oceňuje například posuzování v domácím prostředí nebo jednodušší a rychlejší průběh řízení. Za problematické ale považuje skutečnost, že výsledkem posouzení je pouze stupeň příspěvku, nikoli určení skutečného rozsahu potřebné podpory.
„Navrhovaný model má totožnou slabinu jako ten stávající : neměří, kolik hodin péče jedinec denně potřebuje. Dokud nebude systém posuzování vycházet ze skutečných potřeb člověka a zohledňovat reálný rozsah péče, nemůže být vůči lidem se závažným postižením spravedlivý,“ upozorňuje Kristýna Mlejnková.
Podle AIP právě lidé, kteří potřebují celodenní nebo nepřetržitou podporu, zůstávají i v navrhovaném systému znevýhodněni.
Samotná změna posuzování nestačí
Aliance proto doporučuje, aby reforma příspěvku na péči byla doplněna o individualizované hodnocení potřeb člověka, které by určilo rozsah potřebné podpory v hodinách. To by následně mohlo sloužit jako základ pro plánování služeb i financování péče. Organizace také navrhuje zavést mechanismus, který lidem odkázaným na nepřetržitou pomoc nebo dohled zajistí automatické zařazení do nejvyššího stupně příspěvku.
AIP zároveň upozorňuje, že rozhodující nebude pouze nový způsob posuzování, ale také výše samotného příspěvku na péči.
„Stát musí zajistit, aby tento stěžejní nástroj skutečně umožňoval důstojný život v přirozeném prostředí – ne aby lidi s postižením a jejich rodiny udržoval v izolaci, nejistotě a finanční tísni,“ uvádí organizace.
Podle závěrů pilotáže může být nový model krokem správným směrem, skutečně spravedlivý systém ale bude vyžadovat širší reformu, která bude vycházet z individuálních potřeb lidí se zdravotním postižením a z reálného rozsahu péče, kterou každý den potřebují.
Zdroj: AIP, autor článku Monika Šimků
