Neočkovaný předškolák zemřel na záškrt, hygienici nabádají rodiče
Tříleté dítě z Ostravska v pondělí zemřelo ve Fakultní nemocnici Motol po onemocnění záškrtem. Dítě nebylo očkované. Jde o první úmrtí dítěte, které v Česku zemřelo na záškrt od roku 1969. Hygienici nabádají, ba někteří prosí rodiče, aby očkovali děti. Bohužel v Ostravě došlo k něčemu, co se dalo s určitostí předvídat.
„Onemocnění se vyskytlo u nezletilého neočkovaného chlapce předškolního věku. Na základě této nemoci byla v rodině nařízena protiepidemická opatření. Celá sedmičlenná (nebo šestičlenná rodina - z důvodu ochrany soukromí nebylo medializováno, kolik členů měla rodina) byla hospitalizována na klinice infekčního lékařství Fakultní nemocnice v Ostravě a přeléčena antibiotiky, ve školním kolektivu byla nařízena protiepidemická opatření.
Hygienická služba zareagovala obratem, dotrasovala všechny kontakty a tím zajistila, aby se onemocnění nešířilo dále. Vedoucí Národní referenční laboratoře Jana Zavadilová pro iDNES.cz uvedla, že bakteriemi byli pravděpodobně nakaženi čtyři sourozenci, včetně zemřelého chlapce. Pátý sourozenec byl očkovaný. „V Národní referenční laboratoři pro pertusi a difterii Státního zdravotního ústavu jsme vyšetřili izolované kmeny bakterie od dvou sourozenců nakaženého dítěte. Testy prokázaly, že bakterie produkují difterický toxin,“ řekla. Je pravděpodobné, že těmito bakteriemi byli nakažení i další sourozenci, včetně zemřelého chlapce.
Předškoláka po zhoršení zdravotního stavu převezli na konci dubna do Fakultní nemocnice Motol v Praze, kde v pondělí zemřel. Jednalo se o pacienta, který nebyl proti záškrtu očkován. Jinak je v ČR záškrt díky letitému pravidelnému očkování vzácný. Ředitelka hygienické stanice Zuzana Babišová zdůrazňuje, že očkování je nejefektivnější ochranou. Vedoucí Oddělení epidemiologie infekčních nemocí Státního zdravotního ústavu Jan Kynčl upozornil, že ani imunita po kompletním očkování v dětství není celoživotní a postupně slábne. Vydrží zhruba 10 až 20 let. Dospělým se tedy doporučuje přeočkování proti záškrtu každých 10 let. „Výsledky mezinárodní studie v 18 evropských zemích u osob ve věku 40 až 49 a 50 až 59 let ukázaly významný nedostatek protilátek proti záškrtu v dospělé populaci. Ve většině hodnocených zemí jde o následek poklesu postvakcinační imunity, což prokázaly i poslední sérologické přehledy v Česku,“ připomněl.
V Česku bylo od konce čtyřicátých let dvacátého století velmi vzácné. V poslední době ale pacientů opět přibývá.
Záškrt je znám od starověku a před zavedením očkování v roce 1946 patřil k hlavním příčinám dětské nemocnosti a úmrtnosti. Nejčastěji se projevuje jako těžká angína s šedavými pablánami, které vedou ke zúžení hrtanu i hltanu a k dušení. Při záškrtu se mohou uvolňovat toxiny do oběhového systému, což může způsobit rozsáhlé poškození orgánů. Mohou se vyvinout komplikace postihující srdce a neurologické komplikace.
V Česku se děti očkují dvěma kombinovanými vakcínami. Součástí hexavakcíny jsou látky proti záškrtu, tetanu, černému kašli, dětská obrně, žloutence typu B a hemofilovým infekcím typu b. Takzvaná MMR vakcína kombinuje očkování proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám. Očkování začíná v kojeneckém věku. První očkování hexavakcínou probíhá od 9. týdne věku ve schématu (dvě dávky v prvním roce života a třetí dávka mezi 11. a 13. měsícem).
Zprávy o případu z Ostravska se dosti liší, ale zdá se, že nejstarší dítě ještě bylo očkováno hexavaxínou, další po vypuknutí nedůvěry k očkování v ČR po covidu už nikoliv.
Zdroj: idnes, novinky, msk
