Novela preventivních prohlídek začne platit od 1. ledna

Od 1. ledna budou preventivní prohlídky u praktických lékařů vypadat jinak. Změní se nabírání laboratoří a povinnou součástí prohlídky bude zhodnocení fyzikálního a laboratorního nálezu, provedení diagnostického souhrnu, vyhodnocení kardiovaskulárně-metabolicko-renálního rizika, doporučení očkování a navržení plánu opatření.

Obsah preventivní prohlídky je stanoven vyhláškou o preventivních prohlídkách, která je pro každého praktického lékaře závazná.

„O změnu preventivních prohlídek jsme usilovali dlouhou dobu. Bez větších změn platila předchozí vyhláška 13 let a už nebyla ani aktuální, ani v souladu s praxí,“ uvedl předseda Sdružení praktických lékařů ČR Petr Šonka při představení změn veřejnosti. Reálně už před vydáním novely prováděli v rámci prevence mnozí praktici více péče, než bylo stanoveno.

Cílem změny preventivní prohlídky je dříve zachytit rizika a sestavit klientovi individuální doporučení pro udržení zdraví. První projevy chronických onemocnění se totiž posouvají do nižších věkových kategorií. „Cílem je prodloužit délku života ve zdraví, ve které zaostáváme za vyspělými zeměmi o deset let. Je to podle nás jediný způsob, jak zvládnout stárnutí obyvatel,“ řekl Šonka.

„S moderními preventivními prohlídkami jsme skočili do nového tisíciletí,“ řekl na tiskové konferenci ministr zdravotnictví Vlastimil Válek.  

„Cílem by mělo být udržet občany zdravé,“ potvrdil také předseda Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP Svatopluk Býma. „Je tu skupina lidé, kteří si připadají nesmrtelní. Obvykle ve věku od 18 do 35 let. Myslí si, že se zdravotnictví týká jen starců, ne jich,“ podotkl Býma s tím, že přitom právě u mladých dospělých mohou mít preventivní opatření největší přínos. 

Výrazně se změní rozsah laboratorních vyšetření nabíraných při preventivních prohlídkách. Nově se při vstupní prohlídce provádí laboratorní vyšetření lipoproteinu (a), které se u žen zopakuje po menopauze. Vychází to z dokumentů Evropské společnosti pro aterosklerózu.

Komplexní laboratorní vyšetření při vstupní preventivní prohlídce obnáší krevní obraz, jaterní testy, glykémii, kreatinin v séru, odhad glomerulární filtrace, moč chemicky a sediment, poměr albuminu a kreatininu v aktuální moči (ACR) a lipidogram (celkový cholesterol, HDL, LDL a triacylglyceroly).

Cílem je stanovit při vstupní prohlídce individuální míru rizika pacienta. V případě zvýšeného rizika vybraných onemocnění vyhláška jasně stanovuje, že se frekvence a rozsah jednotlivých laboratorních vyšetření při dalších preventivních prohlídkách řídí aktuálními odbornými doporučeními.

Lipidogram se dosud dělal ve 30, 40, 50 a 60 letech, nově se bude stanovovat ve 25 a 30 letech věku a dále ve čtyřletých intervalech od posledního vyšetření, ve 40 letech a dále ve dvouletých intervalech od posledního vyšetření.

U lidí s rizikovými faktory pro chronická jaterní onemocnění se od 45 let věku každé dva roky provede laboratorní vyšetření funkce jater (ALT, AST, GMT, bilirubin).

Laboratorní vyšetření poměru albuminu a kreatininu v aktuální moči se bude také provádět častěji než dnes, od 50 let se stanoví u všech lidí dvouletý interval.

U lidí s dvěma rizikovými faktory, například hypertenzí a obezitou nebo diabetem, se zařadilo v 50 letech věku vyšetření NT-proBNP pro včasný záchyt asymptomatického srdečního selhání nebo subklinické dysfunkce levé komory. Opakuje se pak po dvou letech. U lidí s jedním rizikovým faktorem srdečního selhání se má NT-proBNP vyšetřit od 60 let věku.

Novinkou také je, že se laboratorní vyšetření mají provést jen tehdy, pokud o nich není k dispozici sdílený elektronický záznam z poslední doby, aby se zbytečně neopakovala.

Kromě nových laboratorních vyšetření se upravuje i další obsah prohlídky. Podle vyhlášky bude praktický lékař při preventivní prohlídce kontrolovat provedená očkování, a to jak povinná, tak doporučená pro daného pacienta. Má to zvýšit proočkovanost. Dále praktik zkontroluje, jestli se pacient zúčastnil screeningů hrazených z veřejného zdravotního pojištění. V rámci diagnostiky obezity budou praktici kromě výpočtu BMI nově také měřit obvod pasu. U osob s onkologickým rizikem je součástí preventivní prohlídky kontrola, jestli jsou sledovány na specializovaném pracovišti.

Při první preventivní prohlídce se nově pacientovi vyšetří EKG, aby se v pozdějším věku mohly s tímto vyšetřením křivky porovnat. U lidí bez zjevných rizik se pak má vyšetřit EKG znovu, tak jako byla dosavadní praxe, ve 40 letech a pak ve čtyřletých intervalech. U osob u s rizikovými faktory kardiovaskulárního onemocnění už ve 30 letech, pak znovu po čtyřech letech a od 40 let věku každé dva roky. Můžou se tak zachytit poruchy rytmu, hypertrofie levé komory nebo známky ischémie.

Rizikovými faktory se myslí hlavně:

pozitivní rodinná anamnéza předčasného KVO (muži < 55 let, ženy < 65 let),
arteriální hypertenze,
diabetes mellitus nebo prediabetes,
dyslipidémie (zejména nízký HDL, zvýšené triglyceridy, LDL),
obezita (zejména viscerální) nebo metabolický syndrom,
kouření (aktuální nebo v anamnéze),
sedavý životní styl či chronický stres.

Výslovně se ve vyhlášce upravuje, co má praktický lékař s výsledky laboratoří a vyšetření udělat. Výsledkem jejich zhodnocení by měl být nejen diagnostický souhrn, ale individuální plán dalších opatření pro podporu zdraví, včetně doporučení v oblasti životního stylu.

Zdroj: Medical Tribune