Nový systém úhrad v pobytových sociálních službách
Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR představila návrh reformy úhrad v pobytových sociálních službách. Počítá s větším zapojením vlastních příjmů a přiměřené části úspor klientů, adresnou veřejnou podporou a posílením ekonomické stability poskytovatelů. Ti, co si si ubytování a stravu nemohou dovolit, by měli získat sociální dávku.
APSS ČR představila v září 2026 návrh nového úhradového systému v pobytových sociálních službách. Dokument, který schválilo Prezidium APSS ČR vychází z principu, že veřejné prostředky mají přednostně financovat potřebnou péči a pomáhat lidem, jejichž vlastní příjmy a majetek nestačí na úhradu ubytování a stravy.
Navrhovaná změna by se dotkla způsobu financování pobytových služeb, role klientů a jejich rodin i fungování veřejné podpory. APSS ČR současně zdůrazňuje potřebu zachovat dostupnost služeb a zabránit tomu, aby lidé s nedostatečnými prostředky museli pobytovou službu opustit.
ODDĚLENÍ ÚHRADY PÉČE OD UBYTOVÁNÍ A STRAVY
Současný systém financování pobytových sociálních služeb kombinuje úhrady klientů, příspěvek na péči, platby zdravotních pojišťoven a veřejné dotace. Podle APSS ČR však část nákladů na ubytování a stravu není pokryta platbami klientů a je nepřímo dofinancovávána z veřejných prostředků bez přímého zohlednění jejich individuální finanční situace.
Navrhovaná reforma má tuto logiku změnit. Základním principem je důsledné oddělení úhrady péče od nákladů na ubytování a stravu.
Péče: Příspěvek na péči má i nadále sloužit především k úhradě péče podle stupně závislosti klienta.
Ubytování a strava: Klient by je hradil ze svých příjmů a za stanovených podmínek také z části likvidních úspor.
Veřejná pomoc: Pokud vlastní zdroje klienta nestačí, zapojila by se podle návrhu rodina a teprvé následně stát prostřednictvím dorovnávací dávky.
APSS ČR ve svém návrhu uvádí, že zdravotní a sociální péče má být dostupná všem bez ohledu na příjmovou a majetkovou situaci. Ubytování a stravu by měl každý hradit primárně sám, přičemž stát by poskytl podporu těm, kteří na plnou úhradu nemají dostatek prostředků.
DOROVNÁVACÍ DÁVKA MÁ POKRÝT NEDOSTATEČNÉ VLASTNÍ ZDROJE
Klíčovým prvkem navrhovaného systému je dorovnávací sociální dávka určená na úhradu ubytování a stravy. APSS ČR doporučuje využít systém stávající dávky státní sociální pomoci, označované jako superdávka, a přizpůsobit jej specifickým potřebám pobytových sociálních služeb.
Výpočet dávky by vycházel z rozdílu mezi uznatelnou cenou ubytování a stravy a zdroji, které lze započítat na úhradu:
Dorovnávací dávka = uznatelná měsíční cena ubytování a stravy − započitatelná část příjmu klienta − započitatelná část likvidních úspor − stanovená rodinná spoluúčast.
Dávka by podle návrhu byla standardně vyplácena přímo poskytovateli se souhlasem klienta, přičemž nárok na ni by náležel klientovi.
PŘÍKLAD NAVRHOVANÉHO MECHANISMU
APSS ČR uvádí modelovou situaci klienta domova pro seniory:
Měsíční úhrada za ubytování a stravu: 21 000 Kč
Příjem klienta: 22 000 Kč
Navrhovaný ochranný zůstatek 15 % příjmu: 3 300 Kč
Částka příjmu použitelná na úhradu: 18 700 Kč
Nedoplatek: 2 300 Kč
Klient by mohl nedoplatek uhradit ze svého zůstatku, případně z finančních úspor při zachování stanovené chráněné rezervy. Pokud by tyto zdroje neměl, posoudila by se možnost zapojení rodiny. V případě, že by ani rodina nemohla přispět a byly splněny podmínky, nastoupila by státní dorovnávací dávka.
OCHRANA PŘÍJMU KLIENTA
Návrh počítá s několika sociálními pojistkami, jejichž účelem je chránit klienty a jejich domácnosti před nepřiměřenou finanční zátěží.
APSS ČR doporučuje zachovat nejméně 15 % příjmu klienta jako ochranný zůstatek po úhradě ubytování a stravy. Současně navrhuje stanovit chráněnou část likvidních úspor a upravit způsob jejich případného zapojení do financování.
V dokumentu se jako doporučený parametr uvádí limit úspor ve výši 200 000 Kč, obdobně jako u superdávky. Konečné nastavení by však vyžadovalo další analýzu.
Při posuzování majetkové situace klienta ani osob s vyživovací povinností se podle návrhu nemá zohledňovat vlastnictví nemovitostí. Reforma má zároveň chránit bydlení manžela či partnera a nesmí vést k faktickému zbavení klienta všech likvidních prostředků.
RODINNÁ SPOLUÚČAST MÁ MÍT JASNÁ PRAVIDLA
Návrh APSS ČR počítá s možností, že se na úhradě nedoplatku bude podílet rodina. Tato spoluúčast má být subsidiární, tedy nastupovat až po započtení příjmů klienta a stanovené části jeho úspor.
Podle návrhu by se posuzovaly pouze osoby, u nichž existuje zákonná vyživovací povinnost. Samotný příbuzenský vztah by automaticky neznamenal povinnost hradit konkrétní část nákladů pobytové služby.
Rodinná spoluúčast by se neměla vyžadovat v případech, kdy by ohrozila schopnost osoby hradit přiměřené náklady vlastní domácnosti, péči o děti, bydlení nebo jiné zákonné vyživovací povinnosti. Od spoluúčasti by měly být osvobozeny také osoby, které pobírají dávku státní sociální pomoci nebo by se po zaplacení do dávkové potřebnosti dostaly.
O výši spoluúčasti by podle návrhu měla rozhodovat veřejná správa, nikoli poskytovatel sociální služby. Poskytovatelé služby by neměli zjišťovat příjmy rodiny ani vymáhat vyživovací povinnost.
ZMĚNA V CENĚ STRAVY A UBYTOVÁNÍ
Další významnou součástí návrhu je změna způsobu stanovení ceny ubytování a stravy. APSS ČR doporučuje postupný přechod k úhradám, které více odpovídají ekonomicky odůvodněným nákladům poskytovatelů.
Současně má být zachován regulatorní strop a jednotná pravidla pro uznatelné náklady. Cenový strop by se měl pravidelně valorizovat podle předem stanoveného mechanismu.
Asociace doporučuje variantu, která kombinuje vazbu na skutečné náklady s ochranou klientů prostřednictvím cenové regulace. Tento přístup má podle návrhu omezit nepřímé dofinancování ubytovací a stravovací složky z veřejných dotací a současně zabránit nepřiměřeným rozdílům mezi zařízeními.
Vyšší zapojení vlastních zdrojů klientů by podle odhadů APSS ČR mohlo přinést poskytovatelům dodatečné příjmy ve výši 1 až 1,8 miliardy korun. Výdaje státu na dorovnávací dávku asociace odhaduje na přibližně 200 až 500 milionů korun.
APSS ČR však upozorňuje, že skutečné dopady závisí na konečném nastavení cenového stropu, příjmového a majetkového testu, počtu příjemců dávky i rozsahu rodinné spoluúčasti. Před případným zavedením proto doporučuje provést mikrosimulační analýzu.
ZMĚNA BY VYŽADOVALA LEGISLATIVNÍ ÚPRAVY
Zavedení nového systému úhrad by podle návrhu vyžadovalo změny několika právních předpisů. Jednalo by se zejména o zákon o sociálních službách, prováděcí vyhlášku a dávkovou legislativu.
Vyhodnocení by si vyžádala také současná úprava vyživovací povinnosti v občanském zákoníku. Zároveň by bylo nutné stanovit pravidla pro předávání údajů, rozhodování o dávce, ochranu osobních údajů a přezkum rozhodnutí.
APSS ČR navrhuje postupné zavádění reformy. První fáze by měla trvat přibližně šest až dvanáct měsíců a zahrnovat nákladová šetření, mikrosimulaci dopadů, právní analýzu a přípravu metodiky uznatelných nákladů.
Před zavedením reformy by podle návrhu měla být připravena také informační kampaň a informační systémy Úřadu práce ČR a poskytovatelů sociálních služeb.
OCHRANA STÁVAJÍCÍCH KLIENTŮ A DOSTUPNOST SLUŽEB
Zvláštní pozornost věnuje APSS ČR lidem, kteří pobytové sociální služby již využívají. Návrh počítá s přechodnou ochranou, která by měla zabránit skokovému zvýšení jejich faktické spoluúčasti.
Jednou z možností je časově omezené zachování dosavadních podmínek nebo stanovení limitu meziročního zvýšení úhrady. Asociace zároveň navrhuje automatickou valorizaci cenových a ochranných parametrů, aby systém nevyžadoval každoroční změny právních předpisů.
Důležitou pojistkou má být zachování dostupnosti služby. Člověk by podle návrhu neměl být odmítnut ani nucen opustit pobytovou sociální službu pouze proto, že jeho příjem a přiměřeně využitelný majetek nestačí na zákonnou úhradu.
DALŠÍ POSTUP BUDE ZÁVISET NA ANALÝZÁCH A LEGISLATIVNÍM ROZHODNUTÍ
Návrh APSS ČR představuje změnu současné logiky financování pobytových sociálních služeb. Namísto plošného cenového omezení a následného dofinancování má vzniknout systém založený na transparentnější ceně, přiměřené vlastní spoluúčasti a adresné veřejné pomoci.
Konečná podoba reformy však dosud není stanovena. APSS ČR doporučuje před další legislativní prací dopracovat zejména mikrosimulační model dopadů, parametry majetkového testu, vzorec rodinné spoluúčasti a metodiku uznatelných nákladů.
Teprve na základě těchto podkladů by měly být stanoveny konečné limity a vyčíslen dopad změn na státní rozpočet. Návrh tak představuje podklad pro další odbornou a legislativní diskusi o financování pobytových sociálních služeb v České republice.
Zdroj: APSS ČR
