pečuj doma

INFO: Očkování učitelů otevření škol nepřiblíží. A senioři zatím zemřou

9.3.2021

V České rerpublice se rozběhla registrace a očkování učitelů. Hlavním argumentem je rychlé znovuotevření škol. Ale školy dává smysl otevírat až ve chvíli, kdy významně poklesne zátěž nemocnic. Nejlepším způsobem, jak snížit počet pacientů, je očkování seniorů – ne očkování učitelů. Pohled na data je naprosto jasný.

Ukazuje, že postupné očkování podle věku nejen ulehčí našim nemocnicím, ale také zachrání více životů a více let života. Podobná situace se navíc bude jistě v následujících týdnech opakovat: ministerstvo zdravotnictví bude pod tlakem dalších profesních skupin či asociací chronických pacientů.

Prioritizace očkování by však neměla být otázkou sympatií či výsledkem politických tlaků. Mělo by se o ní rozhodovat na základě dat. A ta mluví jasně.

Proč očkovat dříve seniory?

Již od prosince 2020 prosazujeme důslednou prioritizaci těch nejstarších spoluobčanů pro očkování. Ve chvíli, kdy je vakcín nedostatek, jde o nejlepší strategii. Vakcíny použité na jednom místě budou totiž chybět jinde.

Očkování učitelů (nebo dalších skupin) nelze brát jako izolovanou akci, pro kterou se buď rozhodneme, či nikoliv (učitelé jsou, nebo nejsou naočkovaní), ale jako moment, kdy za naočkovanost jedné skupiny směňujeme naočkovanost jiné (máme buď naočkované seniory, nebo učitele).

Počet pedagogických a nepedagogických pracovníků odhaduje ministerstvo na 260 tisíc. V původní prioritizaci z 15. ledna byla tato skupina zařazena téměř na konec celé prioritní skupiny 1B, která obsahuje 3,7 milionu lidí (jedná se zejména o seniory nad 65 let a chronické pacienty). V nové prioritizaci jsou učitelé zařazeni ihned po skupině 70–79 let, před seniory 65–70 let a před chronickými pacienty.

Předsunutí učitelů tedy implicitně snižuje prioritu zhruba 2,5 milionu lidí. Dodejme ještě, že registrace učitelů začala o pár dnů dříve než registrace seniorů 70–79. Je tedy otázka, zda praxe odpovídá zveřejněné prioritizaci.

Při jakémkoliv rozhodování o úpravě prioritizačního schématu je nutné do detailu uvážit dopady, které předřazení určité skupiny bude mít na skupiny, jejichž plánovaná vakcinace se tím „odsunuje”.

Riziko úmrtí na covid-19 roste téměř exponenciálně s věkem (v seniorských kategoriích se přibližně zdvojnásobí za každých pět let věku navíc), zatímco předpokládaný věk dožití klesá pomaleji nežli roste věk. Může se to zdát neintuitivní, ale lidé, kteří se dožijí průměrného věku dožití (naděje dožití), mohou statisticky očekávat ještě dekádu života. Žena ve věku 75 let má v Česku před sebou ještě průměrně dvanáct let života, muž ve věku 75 let pak ještě necelých deset let. Podrobněji jsme o tom psali zde.

Jednoduché vakcinační modely pro Česko, stejně tak jako vakcinační strategie Německa i nedávno zveřejněný článek v časopise Science jasně ukazují, že nejlepší strategií je postupovat při očkování od nejstarších lidí k mladším. I kdyby cílem nebylo zachránit co největší počet životů, ale co nejvíc snížit počet ztracených let života, pořád jde o nejlepší strategii.

Britský příklad

Příkladem je britská očkovací strategie. Ta se řídí striktně podle věku s jedinou výjimkou pro zdravotníky a sociální pracovníky v první linii. Tlaky různých skupin na zvýšení priority se samozřejmě objevují i v Británii. Deník Guardian se v této souvislosti v článku z 30. ledna zabývá stejně jako my otázkou prioritizace učitelů před seniory. Článek cituje profesora pediatrie bristolské univerzity Adama Finna, člena britské Joint Committee on Vaccination and Immunisation.

Dle Finnovy analýzy se pravděpodobnost záchrany lidského života velmi liší podle toho, koho očkujeme. Vakcinace 20 obyvatel domova seniorů zachrání jeden život, stejně jako vakcinace 160 seniorů nad 80 let nebo 350 seniorů ve věku 75–79 let. Abychom ale zachránili jeden život pro skupinu pod 50 let, museli bychom naočkovat 47 tisíc lidí.

Pokud bychom nyní tedy naočkovali 100 tisíc lidí pod 50 let (a tím pádem nenaočkovali 100 tisíc lidí nad 65 let), zachráníme tím pouze několik životů mladších ročníků. A naopak nezachráníme stovky životů seniorů. Jak konstatuje profesor Finn, je to velmi neefektivní způsob využítí vakcíny v okamžiku, kdy jich máme nedostatek.

Tato čísla vycházejí z pravděpodobnosti úmrtí jednotlivých skupin na covid, která silně stoupá s věkem. Podobnou analýzu provedla na britských datech skupina pojistných matematiků. My jsme provedli podobnou analýzu pro data z Česka.

Co v Česku

Konkrétně jsme srovnali dva scénáře:

·         V prvním by začátkem února bylo naočkováno všech 260 tisíc učitelů, poté příslušníci nejstarší věkové kohorty 80+ následovaní seniory 65–79.

·         V druhém scénáři by byla nejprve očkována kohorta 80+ následovaná 65–79, a až poté učitelé.

Při denním průměru 66 tisíc dávek, tedy (pro jednoduchost) 33 tisíc očkovaných by zabralo naočkování všech učitelů 8 dnů, nejstarší kohorty 13 dnů, pro seniory 65–79 by to bylo 51 dnů. Výsledky jsou následující:

·         V prvním scénáři by všichni senioři na očkování čekali o osm dní déle než ve druhém. Byli by tedy o osm dní déle vystaveni riziku úmrtí. To by (po přepočtu ze skutečných úmrtí za únor) znamenalo o 458 smrtí 80+ víc a o 536 smrtí 65–79 víc než v druhém scénáři. Celkem 1 014 životů by tedy bylo ztraceno v důsledku prioritizace učitelů.

·         V druhém scénáři by naopak čekat museli učitelé, a to 64 dnů. V důsledku by zemřelo navíc 39 učitelů.

·         (Třetí scénář: V případě, že by byli očkování pouze učitelé od 65 let výše, by byl počet ztracených životů nejstarší kohorty 536, mezi učiteli by vinou pozdějšího očkování bylo osm mrtvých.)

I z této jednoduché analýzy vyplývá, že využití vakcín pro jiné skupiny než pro ty nejstarší není efektivní cesta, jak zabránit úmrtím.

Navíc současný stav proočkovanosti první skupiny seniorů nad 80 let v Česku není uspokojivý. K 6. březnu je první dávkou naočkováno pouze 50 procent seniorů nad 80 let. Stát by měl napřít síly do zvýšení proočkovanosti všech seniorských skupin.

Případně dáváme ke zvážení změnu plánu očkování učitelů nebo jeho uzpůsobení. Jednou možností je například očkování pouze učitelů nad 55 let a zakotvení této věkové hranice do prioritizace.

Tlak na vyšší prioritu při očkování různých skupin obyvatel přirozeně existuje i v dalších zemích. Přístupy se různí – ve Francii či ve Velké Británii nemají učitelé žádnou prioritu oproti obecné populaci, vakcinace postupuje striktně podle věku.

V jiných zemích přicházejí učitelé na řadu prioritně po některých seniorských kohortách – v Německu vybraní učitelé paralelně se skupinou 65–79, ostatní paralelně s 60–65, v Rakousku po skupině 65–79, na Slovensku po skupině 75+.

Prioritizace očkování je komplexní problém. Mimo modelů, které zmiňujeme výše, má i svoji etickou dimenzi. Důležitá je též otázka praktického provedení – ať už registrace, či vlastního očkování. Samozřejmě do rozhodování vstupují i lobbistické a politické tlaky. Situace se navíc rychle mění – nové informace o efektivitě různých vakcín pro různé věkové skupiny se objevují téměř každý den.

Je škoda, že Česká republika nevytvořila pro tyto otázky nezávislou odbornou komisi podobnou například britské 20členné Joint Committe on Vaccination and Immunisation či německé 18členné nezávislé komise STIKO.

Doufáme, že do budoucna budou rozhodnutí ministerstva zdravotnictví ohledně prioritizace očkování přijímány po zvážení všech dostupných dat a na základě komplexní a transparentní úvahy. Správně zvolená strategie očkování může zachránit tisíce životů.

Zdroj: BISOP, idnes,

 

Potřebujete si promluvit s terapeutkou? Zřídili jsme službu pro pečující a pozůstalé. Objednejte se.
Zveme vás na podpůrnou skupinu do Prahy na 22. a 23. října. Téma Senioři v pandemické době.
Máte psychické problémy, které se objevily během pandemie a stále přetrvávají? Pomůže psycholožka.
Přihlaste se na podpůrnou skupinu do Rokycan 26. a 27. listopadu. Téma Senioři v pandemické době.

Články

GLOSOZPRÁVA: Britům mrtví na covid už nevadí. Bude to brzy stejné i u nás?

17.10.2021 Ve Velké Británii rychle stoupá úmrtnost na covid. Přesto je veřejnost už v klidu. Lidé si zvykli, žijí v představě, že se život vrátil do normálu, vysvětlují psychologové oslovení Guardianem. Dodejme, že i Němci si rychle zvykli na plynové komory, došlo u nich k jisté otupělosti. více...

INFO: Tisíce dávek léků na covid leží u nás ve skladech. Proč?

17.10.2021 V posledních dnech přibývají nakažení covidem. Řada z nich jsou chronici nebo senioři ohrožení vážnými komplikacemi. Těm by mohli snadno předejít tím, že se krátce po prvních projevech dostaví do nemocnice na léčbu monoklonálními látkami. Ty jsou v první fázi velice účinné. více...

ZPRÁVY: Do Senátu jde špatný zákon o sociálních službách

16.10.2021 Návrh zákona o sociálních službách schválila Poslanecká sněmovna České republiky na své poslední schůzi v září. Jen připomínáme, že se jedná o návrh, který slučuje pobytové služby do jedné služby s názvem Domy sociální péče a dále slučuje osobní asistenci a pečovatelskou službu. více...

Podporují nás

Ministerstvo práce a sociálních věcí
Ministerstvo zdravotnictví
Jihomoravský kraj
Statutární město Brno
TZMO s.r.o., výrobce inkontinenčních pomůcek Seni
Chcete být informováni o nových článcích na našem webu? Přihlaste svůj e-mail k odběru.

K poskytování služeb a analýze návštěvnosti používáme soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.