Oslavy velkého básníka se srdcem bijícím pro Moravu

Verše pro dětské uši, poezie o rodné jižní Moravě i opěvování krás přírody. Nezaměnitelné básně Jana Skácela plní knihovny i školní učebnice už po desetiletí. Moravský prozaik, redaktor a ve své době částečně zakázaný autor se narodil ve Vnorovech na Hodonínsku a je tomu už sto let.

Krátké obraty popisující moravský folklór, rodnou ves nebo měnící se vztah člověka s přírodou. Skácelova tvorba je charakteristická, složená z jednoduchých veršů, a přesto v sobě dokáže uchovat mnohá tajemství. Jan Skácel se narodil do učitelské rodiny a od dětství na něj měla velký vliv kouzelná jižní Morava i otec, který sám pod pseudonymem vydal několik literárních děl. 

Po maturitě na brněnském gymnáziu začal Skácel pracovat jako uvaděč v kině, život mu ale zkřížilo nucené pracovní nasazení, kvůli němuž musel odejít do Rakouska. Až konec druhé světové války přinesl autorovi možnost studií češtiny a ruštiny na Masarykově univerzitě v Brně. Práci našel jako kulturní referent v brněnské Rovnosti a později v redakci rozhlasu.

Mezi jeho nejznámější díla patří sbírka Smuténka, prostřednictvím níž předává Skácel čtenáři melancholické popisy přírody, emocí a křehké verše provází morálním podtextem. „Skácel je jedním z našich nejvýznamnějších básníků, který současně není jen klasikem, ale někým, jehož básně jsou stále přirozenou součástí našeho čtení,“ řekl o díle moravské osobnosti ředitel Moravské zemské knihovny v Brně Tomáš Kubíček.

Právě Moravská zemská knihovna se ku příležitosti výročí Skácelova narození proměnila v otevřenou sbírku jeho básní. Při vstupu do budovy projdou návštěvníci stylizovanou knižní obálkou a napříč patry se pokochají velkoformátovými básněmi známého prozaika. 

Knihovna představuje Skácelovy verše v rámci celoroční akce Skácel sto, jež život a dílo autora oslavuje. Prvním bodem programu byla vernisáž výstavy A náhle jsme tu navěky…, jež vznikla za zdmi Dietrichsteinského paláce na Zelném trhu.

Zdroj: Brněnská drbna