Péči u pacientů s Alzheimerovou nemocí blízcí zajišťují ze 45 %

S rychle stárnoucí českou populací se dramaticky zvyšuje potřeba kvalitní sociálně-zdravotní péče. Propojení dat ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) a zdravotnictví (MZ) umožňuje přesně predikovat potřebné kapacity a připravit systém na budoucí výzvy, uvedl ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislav Dušek.

Projekt propojení datových souborů obou resortů, který se začal rodit v roce 2022, představuje unikátní příležitost nejen pro poskytovatele obou typů služeb, ale především pro lepší mapování pohybu člověka v systému.

Otázky bez odpovědi a zásadní legislativní průlom

Přes rozsáhlou centralizaci dat ve zdravotnictví totiž donedávna nebylo možné najít odpovědi na klíčové otázky, například:

Kde jsou ošetřováni a léčeni pacienti s demencí?
Kolik vážně nemocných pacientů zůstává v domácím prostředí?
Jaká je predikce potřeb domácí péče a zdravotní péče v sociálních službách?
 Vracíme vůbec draze léčené pacienty do práce?
Zásadní obrat přinesla novela zákona č. 372/2011 Sb., která otevřela cestu k meziresortnímu sdílení dat. Díky tomu se projekt přenesl z roviny pilotních programů do skutečné praxe.

Demografická výzva a predikce potřeb péče

Podle Duška je propojení zdravotních a sociálních dat zásadní zejména kvůli stárnutí populace. „Do roku 2030 se v této zemi přibližně 2,5krát zvedne počet žijících lidí ve věku 80+,“ upozornil. Spojená data dnes umožňují nejen sledovat zdravotní stav klientů v pobytových sociálních službách, ale také modelovat budoucí potřebu péče.

Pro představu: dnes využívá pobytové sociální služby 98 tisíc klientů, přičemž v roce 2035 by jich při zachování současných trendů mohlo být až 140 tisíc. To by znamenalo navýšení kapacity ze současných 76 tisíc na více než 107 tisíc lůžek.

Mezi hlavní přínosy propojených databází ředitel ÚZIS řadí:

1. Znalost nemocnosti a zdravotního stavu pacientů

Lze například sledovat vývoj počtu pacientů s těžkou demencí, u nichž za posledních 10 let došlo k více než 60% nárůstu. Nově je také možné analyzovat třeba výjezdy zdravotnické záchranné služby do pobytových zařízení. Data ukazují, zda jde o nezbytný zásah, nebo zda záchranáři suplují nedostatečnou ošetřovatelskou kapacitu. Tyto poznatky mohou přispět k lepší organizaci péče a cílenému posílení tam, kde je to opravdu potřeba.

2. Schopnost mapovat trajektorie pacienta v systému

Díky nové možnosti mapování trajektorií pacientů v systému sociálních i zdravotních služeb se zrodily dva důležité projekty – Národní plán podpory paliativní péče a Národní geriatrický plán. „Bez propojení dat nejsme schopni dobře určit člověka, který je potenciálně geriatrickým pacientem. Vidíme například jeho polymorbiditu, ale nevidíme stupeň soběstačnosti nebo dlouhodobou ošetřovatelskou intenzivní péči,“ vysvětlil Dušek.

3. Schopnost určit význam neformálně pečujících a domácí péče

Stejně tak lze nově sledovat i rozsah domácí a neformální péče. Například u pacientů s Alzheimerovou nemocí ji blízcí zajišťují ze 45 % – nejde tedy o zanedbatelný počet. To podle Duška jasně ukazuje na obrovský, dosud málo viditelný význam rodinných pečujících.

4. Sledování dlouhodobých výsledků léčebných intervencí

Propojená data zároveň umožňují sledovat, zda se vysoce nákladná léčba vyplácí nejen z pohledu medicíny, ale i kvality života pacientů. „Umíme mapovat efekt léčebných intervencí a nákladné léčby v tom smyslu, zda se člověk vrací do plnohodnotného života. To tady předtím vůbec nebylo,“ uvedl Dušek.

Na příkladu pacientů ve věku 20-64 let po náhradě kolenního kloubu ředitel ÚZIS ukázal, že pracovní schopnost se u významné části obnovuje už rok po operaci. U pacientů s roztroušenou sklerózou pak propojené analýzy potvrdily, že 75 % z nich je při moderní centrové léčbě plně práceschopných.

Predikce pro regiony jako otevřená data

Dalším krokem má být zpřístupnění získaných informací poskytovatelům a regionálním samosprávám formou otevřených dat.

„Umíme opravdu relativně přesně říct, s jistotou tak do roku 2035, jak bude vypadat populace nějaké obce s rozšířenou působností v demografické struktuře, jakou bude mít nemocnost, jaká bude prevalence vážných nemocí a kolik tam bude lidí, kteří v důsledku toho budou ve vysokém stupni závislosti,“ podtrhl Dušek. 

Zdroj: Zdravotnický deník