Pečující nemají zůstat na péči sami. APSS navrhuje sedm změn systému

Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR představila sedm opatření, která mají zlepšit podmínky lidí pečujících o své blízké. Navrhuje dostupnější terénní a odlehčovací služby, koordinátory péče, pružnější finanční podporu i větší využití moderních technologií. Základním principem návrhu je takzvaná sdílená péče.

Rodiny a blízcí zajišťují významnou část dlouhodobé péče o seniory a lidi se zdravotním postižením. Podle Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR (APSS ČR) ale neformální pečující často nesou dlouhodobou fyzickou, psychickou, časovou i ekonomickou zátěž. Ta může vést nejen k vyčerpání a sociální izolaci, ale také k omezení nebo ukončení zaměstnání a poklesu příjmů.

APSS ČR proto představila sedm oblastí, ve kterých podle ní český systém potřebuje změnu. Rodina má mít možnost starat se o blízkého doma, ale současně má mít dostupnou profesionální pomoc podle aktuální potřeby.

Více služeb přímo v místě, kde člověk žije

Prvním bodem je rozšíření terénních a ambulantních sociálních služeb. APSS ČR požaduje větší dostupnost například pečovatelské služby, osobní asistence nebo denních stacionářů.

Rodinná a profesionální péče podle asociace nemají stát proti sobě. Mají se doplňovat. Rodina by tak mohla část péče pravidelně nebo podle momentální situace předat profesionálům a zároveň zachovat možnost, aby člověk zůstal ve svém domácím prostředí.

Odlehčovací služba jako možnost skutečně si odpočinout

Samostatným pilířem mají být odlehčovací neboli respitní služby. Jejich úkolem je na určitou dobu převzít péči o člověka, aby si jeho blízký mohl odpočinout, vyřídit vlastní záležitosti, podstoupit léčbu nebo například odjet na dovolenou.

APSS ČR upozorňuje, že odpočinek pečujícího není luxusem. Je součástí prevence vyhoření a může pomoci zabránit situaci, kdy rodina už další domácí péči nezvládne. Asociace proto navrhuje větší kapacitu terénních, ambulantních a zejména pobytových odlehčovacích služeb a také možnost jejich krátkodobého krizového využití.

Profesionál by mohl rodinu pravidelně doprovázet

Třetí návrh se týká takzvaného doprovázení. U lidí s vysokou mírou závislosti by si pečující mohl zvolit organizaci, která by rodině dlouhodobě pomáhala.

Klíčový pracovník by rodinu navštěvoval doma, poskytoval poradenství a praktické zaučení a pomáhal řešit konkrétní problémy. Současně by mohl včas rozpoznat přetížení pečujícího nebo riziko, že domácí péče přestává být zvládnutelná. Podpora by podle návrhu neměla mít především kontrolní charakter.

Jeden koordinátor místo hledání pomoci na mnoha místech

Rodina často začne hledat pomoc ve chvíli, kdy se zdravotní stav blízkého náhle zhorší. Tehdy se musí orientovat současně ve zdravotnictví, sociálních službách, příspěvcích, pracovněprávních otázkách i dalších oblastech.

APSS ČR proto navrhuje vznik kontaktních míst, označovaných také jako „care pointy“, a koordinátorů péče. Ti by rodinu provedli dostupnými možnostmi a pomohli sestavit konkrétní plán podpory.

Peníze podle skutečných potřeb člověka

Další návrh otevírá otázku individuálních účtů nebo osobních rozpočtů. APSS ČR považuje současnou podporu za příliš univerzální, přestože potřeby lidí a jejich rodin se mohou výrazně lišit.

Podpora by se podle návrhu stanovovala na základě individuálního posouzení. Člověk by mohl prostředky pružně využívat na různé formy péče a pomoci a kombinovat profesionální služby s péčí rodiny. APSS ČR tento bod předkládá jako téma pro další odbornou debatu.

Péče nemá automaticky znamenat odchod ze zaměstnání

Významnou část návrhů tvoří také pracovní a finanční situace pečujících. Dlouhodobá péče o blízkého totiž může znamenat omezení pracovního úvazku nebo úplný odchod z pracovního trhu.

APSS ČR navrhuje debatovat například o možnosti návratu k poslednímu zaměstnavateli po určité době péče, podporovat flexibilní pracovní režimy a zabývat se finančním zabezpečením lidí, kteří poskytují trvalou intenzivní péči.

Mezi návrhy je také větší využívání sociálních služeb v rámci zaměstnaneckých benefitů a podpora sociálních benefitů od roku 2027.

Technologie mohou být další „pomocnou rukou“

Poslední ze sedmi bodů se věnuje digitalizaci. APSS ČR zmiňuje telecare, telemedicínu, tísňovou péči, chytré senzory, vzdálené monitorování nebo systémy využívající umělou inteligenci.

Takové technologie mohou například upozornit na pád, neobvyklé chování nebo jinou rizikovou situaci. Pečujícímu mohou přinést větší jistotu a zároveň snížit potřebu být u blízkého nepřetržitě.

Technologie ale podle asociace nemají přidávat další administrativu. Musí zůstat dobrovolné, bezpečné a srozumitelné. Důležitá je ochrana soukromí a osobních údajů, lidský dohled a také dostupnost pro lidi s nižší digitální gramotností.

Neformální pečující jako partner systému

APSS ČR zdůrazňuje, že jejím cílem není vybudovat další paralelní systém. Navrhuje lépe propojit existující služby, doplnit chybějící části a organizovat pomoc kolem konkrétního člověka a jeho rodiny.S postupujícím stárnutím populace bude podle asociace potřeba profesionální i neformální péče dále růst. Rodinnou solidaritu ale nelze považovat za neomezený zdroj.

Zdroj:  Helpnet, APSS ČR