Podmínky pro invalidní důchody se zpřísňují. Posudkáři tvrdí hlouposti

V roce 2008 pobíralo invalidní důchod téměř 589 tisíc lidí, v roce 2023 to už bylo pouze 412 tisíc. Ač se počet v posledních dvou letech opět zvýšil, změnily se také parametry výpočtu, kdy je lidem přiznáván nižší stupeň nebo není uznán pokles pracovní schopnosti. Téměř polovina žádostí byla úplně odmítnuta, v drtivé většině je posudkáři neshledali invalidními.

Zamítnuté desítky tisíc žádostí

Mezi dalšími důvody, proč posudkoví lékaři žádosti neschválili patří nesplnění povinnosti délky pojištění. Podle České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) podalo loni žádost o invalidní důchod 55 333 lidí. Téměř 26 tisícům lidí byl zamítnut. Obdobný počet zamítnutí byl i v předchozích letech.

Ředitel správy sociálního zabezpečení František Boháček zdůvodňuje množství zamítaných žádostí tím, že zdravotnictví je díky moderním lékům a technologiím schopné klientům čím dál častěji zvýšit kvalitu jejich života. „Zlepšila se i oblast následné péče, rehabilitace či pomůcek, díky kterým se lidé na své onemocnění nebo zdravotní omezení dokážou lépe adaptovat,“ uvedl již dříve pro MF DNES.

Podle zástupců lidí se zdravotním handicapem jde ale hlavně o to ušetřit a údajná schopnost lidí na své postižení se lépe adaptovat slouží jen jako argument, proč důchod nepřiznat či sebrat. „Toto nové tvrzení posudkových lékařů je nehorázná hloupost, protože nikdo si nezvykne na to, že má třeba amputace končetin. To ovlivňuje celý život člověka a je omezen i ve výběru zaměstnání,“ zdůrazňuje předseda Národní rady osob se zdravotním postižením Václav Krása.

Jako příklad uvádí pána, který pobíral dlouhodobě invalidní důchod, protože měl u obou nohou nadkolenní amputace a jezdil na vozíku, případně se s obtížemi pohyboval s protézami. Invalidní důchod mu však vzali s odůvodněním, že se na postižení adaptoval, když může chodit o protézách, a tudíž i pracovat. U protéz přitom podle Krásy vznikají otlačeniny a je nezbytné být často bez nich a nechat pahýly hojit.

Mrtvice nestačí

„Problém je i to, že vyhlášku o posuzování invalidity od roku 2009 nikdo nenovelizoval, takže v ní chybí některá nová a závažná onemocnění, jako je postcovidový syndrom,“ dodal Krása. Odebrání invalidního důchodu je podle něj zpravidla na subjektivním názoru posudkového lékaře nebo pracovníka, který připravuje podklady pro rozhodnutí. „I když lékařský pokrok umožňuje více lidem i přes handicap pracovat, neoddiskutovatelným faktem je, že se posuzování invalidity v čase spíše zpřísňuje,“ potvrdil iDNES.cz předseda Asociace občanských poraden Hynek Kalvoda.

Jedním z případů je i muž ve středním věku, který měl loni v létě těžkou mrtvici a od té doby nevidí na jedno oko, má poruchy paměti, chodí o holích, schody pouze s pomocí a prospí v průměru přes 18 hodin denně. Žádost o invalidní důchod mu dvakrát zamítli. Neuspěl ani se správní žalobou, komise rozhodla, že zamítnutí bylo správné, protože jeho stav se nedal určit za trvalý.

Později muži po nově zjištěné onkologické diagnóze navrhl posudkový lékař 3. stupeň invalidního důchodu. „Problém je v tom, že veškeré „výhody“ sociálního systému jsou navázány na přiznání invalidního důchodu alespoň 2. stupně, takže nemá nárok na příspěvek na péči, mobilitu a podobně,“ dodal Kalvoda.

Často se také stává, že stát lidi „trestá“ za to, že i s handicapem pracují. V rozhodnutích o odebrání podpory nebo snížení stupně invalidity to však takto nebývá uvedeno, protože zákon takovou formulaci nepřipouští. Své o tom ví onkologický pacient, kterému nezabírala biologická léčba. Protože byl jeho psychický stav špatný, rodina mu po poradě s psychologem našla práci na částečný úvazek. „Společnost lidí mu pomohla nemyslet na vlastní nemoc, objektivně se ale jeho stav nezměnil, spíše naopak, rodina hledala pomoc paliativců,“ popisuje předsedkyně Rady seniorů ČR Lenka Desatová. Přesto nemocnému posudkový lékař snížil invalidní důchod ze 3. na 2. stupeň a po odvolání dokonce na 1. stupeň.

Nedostatek posudkářů

Od roku 2024 sociální správa zřídila Institut posuzování zdravotního stavu (IPZS). Ten nahradil předchozí struktury lékařské posudkové služby s cílem sjednotit a zrychlit posuzování invalidity. Centralizovaná správa měla také zajistit větší objektivitu. „Když agendu zabezpečuje 77 ředitelů okresních správ, tak každý má na to nějaký pohled. Ale my potřebujeme, aby byl proces posuzování jednotný a standardizovaný,“ uvedl tehdy Boháček s tím, že vymizela místní příslušnost a všechny žádosti jdou přes pražskou centrálu. Pokud jde o zrychlení, záměr se podařil. Zatímco před zavedením IPVZ trvalo vyřídit invalidní důchod v průměru 70 dní, ke konci loňska to bylo 24 dní.

Dlouhodobě však ubývá posudkových lékařů. Ještě v roce 2020 jich evidovala správa sociálního zabezpečení celkem 418, k tomu jim vypomáhalo 57 odborných asistentů. „K 10. prosinci loňského roku máme 327 posudkových lékařů, odborných asistentů je 186,“ uvedla mluvčí správy Jitka Drmolová.

„Posudkových lékařů je málo a jsou přestárlí a dnes velkou část agendy vykonávají odborní pracovníci, kteří prošli speciálním vzdělávacím kurzem, a posudkový lékař dá na rozhodnutí pouze razítko a podpis,“ tvrdí Krása. Národní rada osob se zdravotním postižením proto žádá reformu, aby o zdravotním stavu rozhodovala komise a žadatel byl přítomen. „Dnes se rozhoduje pouze podle papírů, a pokud praktický lékař napíše špatně lékařskou zprávu, tak žadatel nemá šanci, byť by byl na tom sebehůř,“ popisuje Krása.

Více peněz?

Od začátku roku 2026 se invalidní důchody navýšily díky úpravám v důchodové reformě. Základní výměra, která se vztahuje ke všem typům důchodů, se zvedla ze 4 660 na 4 900 korun. Procentní výměra, tedy částka odvíjející se od výdělků a délky pojištění, vzrostla o 2,6 procenta (jde o úpravu již vypočteného procentního zásluhového důchodu). Zároveň se změnila minimální výše invalidních důchodů, a to v závislosti na stupni invalidity. U nejvyššího, tedy 3. stupně, z 5 430 na 9 800 korun. U 2. stupně se minimální důchod zvýšil o 1 920 korun na 7 350 korun a u prvního stupně o 1 104 korun na 6 534 korun. Pro představu: Člověk s dvacetiletou dobou pojištění a průměrným měsíčním výdělkem 30 tisíc korun by v případě důchodu 3. stupně v původní výši 11 548 korun pobíral nově 11 936 korun. U 2. stupně by se dostal z původních 8 104 na 8 418 korun a u 1. stupně z 6 956 zvýšil na 7 256 korun.

Stávající pobíratelé invalidních důchodů by si tedy měli o něco polepšit, v jiné situaci jsou ale ti noví. „Pohorší si lidé, kterým bude invalidní důchod nově přiznán v roce 2026 a později, neboť dochází k postupnému snižování koeficientu pro výpočet procentní výměry,“ upozorňuje Kalvoda. Zatímco v roce 2025 se každoročně započítávalo 1,5 procenta výpočtového základu, od roku 2026 se bude tato hodnota postupně snižovat o 0,005 procenta za rok až na cílových 1,45 procenta v roce 2035.

Podle Kalvody si v budoucnu pohorší i lidé s vyššími příjmy, kteří v důsledku snížení redukční hranice mohou při novém výpočtu získat nižší procentní výměru než podle pravidel platných do konce roku 2025. „A negativní dopady bude mít reforma rovněž na budoucí starobní důchodce, protože invalidní důchod se při dosažení 65 let automaticky mění na starobní důchod ve stejné výši,“ dodal.

Zdroj: idnes.cz