Pohotovosti jen 3 hodiny denně? Vyhláška naráží na tvrdou kritiku

Ministerstvo zdravotnictví České republiky čelí ostré kritice návrhu vyhlášky, která má od ledna upravit provoz pohotovostí. Odbory, kraje i další instituce varují před zhoršením dostupnosti péče, krátkou provozní dobou a nedostatečným personálním zajištěním. Výhrady se týkají i nonstop lékárenské pohotovosti.

Návrh vyhlášky o pohotovostních službách odmítá jako celek Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS). „V rámci novely zákona o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování jsme již odmítli návrh, podle něhož by poskytovatel zřizující urgentní příjem měl rovněž povinnost zřídit v rámci zdravotnického zařízení, kde se nachází urgentní příjem, prostory pro poskytování lékařské pohotovostní služby (LPS). Uvedený návrh včetně prováděcí vyhlášky představuje podstatný zásah do systému pohotovostní služby a dle nás povede ke zhoršení dostupnosti zdravotní péče oproti stávajícímu stavu, a to u všech druhů pohotovostních služeb,“ píše ČMKOS v připomínkách.

Za zásadní nedostatek odboráři považují i to, že vyhláška o pohotovostních službách nestanovuje optimální počty zaměstnanců na pohotovostech, jen počty minimální. Minimální nastavení personálního zabezpečení vede podle ČMKOS v praxi ke snížení počtu personálu – a v důsledku toho také ke zhoršení kvality zdravotní péče.

Problém mají odboráři také s minimálním časovým rozsahem, v němž mají pohotovosti fungovat a který je u LPS ve všední dny jen tříhodinový (podrobněji zde). Ten považují za nedostatečný pro pacienty. „Obáváme se, že se tento navržený minimální rozsah stane do budoucna faktickým standardem a zdravotní pojišťovny nebudou nad rámec minimálního rozsahu ochotny financovat širší provoz pohotovostních služeb, což by mohlo reálně omezit dostupnost zdravotní péče pro pacienty,“ argumentuje ČMKOS, podle něhož by pohotovostní služba měla být nadále zajišťována za stávajících podmínek.

Nad tím, zda je navržený časový rozsah provozu pohotovostí – a to o víkendech a svátcích – dostatečný, se pozastavuje také ministerstvo vnitra. „Dáváme ke zvážení, zda je minimální časový rozsah čtyř hodin v čase mezi 7:00 a 15:00 v sobotu, neděli a v den pracovního klidu, tj. poslední možnost ošetření může být stanovena například již v 11:00, dostačující. Navrhujeme minimální časový rozsah a jeho rozmezí upravit tak, aby bylo zajištěno poskytování pohotovostní služby i v odpoledních hodinách, příp. večerních hodinách,“ píše resort v připomínkách.

Navrhovaný časový rozsah pohotovostí se nelíbí ani zástupcům Karlovarského kraje. „V Karlovarském kraji je LPS pro dospělé a děti zajištěna 5 hodin ve všední den a 10 hodin o víkendu. Tento časový rozsah požadujeme ponechat. Snížení časového rozsahu povede ke snížení dostupnosti této služby pro pacienty, což je s ohledem na zhoršenou dostupnost zdravotních služeb v Karlovarském kraji chybný krok,“ stojí v připomínkách kraje, podle něhož nebudou mít tamní lékaři o služby na LPS zájem, pokud by měli sloužit jen minimální stanovené časové rozsahy – a to kvůli nižšímu výdělku.

Stanovit dobu fungování LPS pro dospělé i děti v pracovní dny místo navrhovaných minimálních tří hodin na pevně daných 6 hodin (od 16:00 do 22:00) navrhuje v připomínkách Plzeňský kraj. O víkendu a svátcích by podle něj měly být pohotovosti k dispozici také v pevně stanovenou osmihodinovou dobu (od 7:00 do 15:00).

Zdroj: Zdravotnický deník