Pohotovosti od ledna 2026: odpovědnost už mají pojišťovny
Od roku 2026 přešla odpovědnost za zajištění zdravotních pohotovostních služeb z krajů na zdravotní pojišťovny. Zákon a prováděcí vyhláška vymezují minimální rozsah i základní strukturu systému, jehož páteř tvoří nemocnice s urgentními příjmy a pediatrickými odděleními – celkem 96 pracovišť lékařské pohotovostní služby pro dospělé a 82 pracovišť pro děti.
Zdravotní pojišťovny zároveň na základě analýzy využití zachovávají část mimopáteřních pohotovostí a sjednocují pravidla pro fungování stomatologických i lékárenských pohotovostí.
Od počátku roku se zdravotní pohotovostní péče v České republice opírá o nový organizační model. Odpovědnost za její zajištění a financování převzaly zdravotní pojišťovny, zatímco dosavadní role krajů v této oblasti skončila. Změna vychází z legislativní úpravy přijaté v roce 2025, která poprvé jednoznačně vymezuje základní strukturu pohotovostních služeb i minimální podmínky jejich provozu; prováděcí vyhláška byla vyhlášena ve Sbírce zákonů 7. října 2025.
Páteř systému tvoří nemocnice s urgentními příjmy a pediatrickými odděleními, kde je soustředěna lékařská pohotovostní služba pro dospělé i děti. Stomatologické a lékárenské pohotovosti jsou naopak nově upraveny jako samostatné typy služeb s vlastním provozním režimem. Pro poskytovatele to znamená jednotnější rámec napříč republikou, ale zároveň i nutnost přizpůsobit se pravidlům, která nahrazují dosavadní, v jednotlivých krajích často rozdílnou praxi.
Zdravotní pojišťovny přitom zdůrazňují, že jejich cílem nebylo naplnit pouze zákonné minimum, ale nastavit systém, který bude provozně funkční a bude odpovídat reálnému využití pohotovostní péče. „Zdravotní pojišťovny se poměrně dlouho zabývaly tím, jakým způsobem tuto tematiku uchopit. Máme v zásadě zajištěnou síť v celé České republice tak, abychom dostáli zákonným předpokladům,“ uvedl náměstek VZP pro zdravotní péči Jan Bodnár.
Vedle zákonem definované páteřní sítě proto pojišťovny ponechávají v provozu i část dalších pohotovostních pracovišť, zejména tam, kde se jejich využití dlouhodobě prokazuje. Nová organizace pohotovostní péče tak kombinuje legislativně stanovené minimum s cílenými provozními rozhodnutími, která mají přímý dopad na dostupnost péče i zapojení poskytovatelů do systému akutní ambulantní péče.
Legislativní změna účinná od ledna 2026 stanovuje základní rámec fungování zdravotních pohotovostních služeb, nikoli jejich kompletní organizační podobu. Novela zákona o zdravotních službách přesouvá odpovědnost za zajištění pohotovostí z krajů na zdravotní pojišťovny a současně nově vymezuje jednotlivé typy pohotovostní péče. Prováděcí vyhláška pak určuje minimální časové, personální a provozní parametry, které musejí být splněny.
Podle náměstka VZP pro zdravotní péči Jana Bodnára spočívá hlavní změna právě v určení nositele služby. „Došlo k novému vymezení pohotovostních služeb obecně a zároveň ke změně nositele odpovědnosti za tyto služby. Nově už nebudou pohotovostní služby zajišťovány kraji, jak tomu bylo doposud, ale z hlediska financování i organizace péče tato odpovědnost přechází na zdravotní pojišťovny,“ uvedl. Zákon tak poprvé výslovně ukládá pojišťovnám povinnost zajistit lékařskou pohotovostní službu pro dospělé i děti a současně vymezuje další typy pohotovostí.
Prováděcí vyhláška o zdravotních pohotovostních službách podle Bodnára vznikala jako kompromisní řešení v rámci připomínkového řízení. „Model, tak jak z vyhlášky nakonec vyšel, je výsledkem určitého kompromisu mezi jednotlivými aktéry,“ konstatoval. Vyhláška stanovuje zejména požadavky na minimální věcné a technické vybavení, personální zabezpečení a časový rozsah poskytování pohotovostní péče.
U lékařské pohotovostní služby pro dospělé i děti vymezuje vyhláška minimálně tříhodinový provoz v pracovních dnech v čase od 16.00 do 22.00 hodin a osmihodinový provoz v sobotu, v neděli a ve dnech pracovního klidu v pevném čase od 10.00 do 16.00 hodin. U stomatologických pohotovostí stanovuje minimálně čtyřhodinový provoz v sobotu, v neděli a ve dnech pracovního klidu v čase od 7.00 do 15.00 hodin. Nově vymezuje také lékárenskou pohotovost, a to v minimálním rozsahu tří hodin v pracovních dnech v čase mezi 17.00 a 23.00 hodinou a v rozsahu od 15.00 do 20.00 hodin v sobotu, v neděli a ve dnech pracovního klidu.
Zdroj: Medical Tribune
