Pohyb může zmírnit únavu spojenou s rakovinou a její léčbou
Únava patří mezi nejčastější a nejvíce zatěžující projevy nádorových onemocnění a jejich léčby. Někteří pacienti ji pociťují ještě dlouho po ukončení chemoterapie nebo ozařování. Na rozdíl od běžné únavy přitom nemusí ustupovat ani po delším odpočinku a může výrazně zasahovat do každodenního života.
Přirozenou reakcí na vyčerpání bývá omezení fyzické aktivity. Odborné výzkumy však ukazují, že vhodně zvolený pohyb může pomoci únavu zmírnit, zachovat svalovou sílu a podpořit psychickou pohodu.
Podstatné je přitom slovo „vhodně“. Cvičení musí odpovídat zdravotnímu stavu pacienta, průběhu léčby i případným komplikacím.
Co ukazují vědecké studie
Přínosy fyzické aktivity při zvládání onkologické únavy potvrzuje rozsáhlá metaanalýza zveřejněná v roce 2017 v odborném časopise JAMA Oncology. Výzkumníci vyhodnotili 113 studií zahrnujících celkem 11 525 účastníků. Porovnávali účinnost pohybových aktivit, psychologických intervencí, jejich kombinací a farmakologické léčby.
Výsledky ukázaly, že pohybové a psychologické intervence dokázaly zmírňovat únavu během onkologické léčby i po jejím skončení. Účinek pohybových aktivit byl v průměru vyšší než účinek zkoumaných farmakologických postupů.
Právě na těchto výsledcích stojí často používané tvrzení, že pohyb pomáhá při rakovině lépe než léky. Takové zjednodušení však může být zavádějící.
Studie se zabývala zvládáním únavy, nikoli léčbou samotného nádorového onemocnění. Pohyb tedy nenahrazuje chemoterapii, radioterapii, operaci ani jiné protinádorové postupy.
Význam přiměřené fyzické aktivity potvrzují také odborná doporučení Americké společnosti klinické onkologie (ASCO) z roku 2024. Ta doporučují pohyb ke zmírnění únavy během léčby i po jejím dokončení. Současně zdůrazňují individuální přístup a zohlednění možností konkrétního pacienta. Vedle pohybu uvádějí také psychologické postupy, například kognitivně-behaviorální terapii.
Pohyb může ovlivnit i výsledky onkologické léčby
Výzkum se nezaměřuje pouze na únavu. Vědci rovněž zkoumají, zda může pravidelná fyzická aktivita ovlivňovat riziko návratu některých nádorových onemocnění a dlouhodobé přežití pacientů.
Významné výsledky přinesla randomizovaná studie publikovaná v roce 2025 v časopise The New England Journal of Medicine. Zapojilo se do ní 889 pacientů po operaci karcinomu tlustého střeva a následné chemoterapii. Část absolvovala tříletý strukturovaný pohybový program, zatímco kontrolní skupina dostávala zdravotně-vzdělávací materiály.
Výsledky studie CHALLENGE u pacientů s karcinomem tlustého střeva:
Skupina pacientů
Pětileté přežití bez známek onemocnění
Řízené cvičení
80,3 %
Kontrolní skupina
73,9 %
Rozdíl činil 6,4 procentního bodu ve prospěch skupiny s řízeným cvičením. Studie současně zaznamenala častější svalové a kosterní obtíže u cvičících pacientů. Výsledky tedy podporují význam fyzické aktivity v následné onkologické péči, ale zároveň potvrzují potřebu bezpečně nastaveného programu.
Další výzkum, publikovaný v roce 2021 v Journal of the National Cancer Institute, sledoval 1 340 pacientek s vysoce rizikovým karcinomem prsu. U žen, které dodržovaly doporučení pro pohybovou aktivitu před diagnózou i po ní, vědci zaznamenali souvislost s nižším rizikem návratu onemocnění a úmrtí. Šlo však o observační výzkum, který sám o sobě neprokazuje příčinný účinek pohybu.
Tyto poznatky nelze automaticky vztahovat na všechny typy rakoviny. Účinnost a bezpečnost pohybových programů se mohou lišit podle diagnózy, stadia onemocnění i aktuálního zdravotního stavu.
Na propojení onkologické péče a odborně vedeného pohybu se zaměřuje český program reSTART. Jeho součástí je také internetový portál onkorestart.cz, který pacientům představuje dostupné pohybové programy a možnosti zapojení.
Zdroj: Helpnet
