Pokud se v plicích rozbují nádor, je třeba rychlá léčba

Pokud se v plicích rozbují nádor, je třeba zahájit léčbu v co nejkratším čase. Plicní nádory totiž rychle rostou a metastazují. V tom, zda se pacient uzdraví, hraje roli každý týden. Část lidí však na diagnózu a léčbu čeká měsíce. To se snaží změnit pneumologové, kteří iniciovali program časného záchytu plicního karcinomu, jenž umí odhalit tumory včas.

Usilují také o zkrácení cesty pacienta od vyšetření k „na míru šité“ léčbě.

„Ačkoliv máme v komplexních onkologických centrech řadu nových léků, které významně napomáhají v terapii pacientů s plicními karcinomy, je pořád klíčové, aby se lidé dostali ke správné léčbě včas. Zbytečná prodleva může pro nemocného znamenat, že se z vyléčitelného – časného stadia – dostane do stavu, kdy už operace není možná. Tito pacienti pak mají významně nižší šanci na dlouhodobé přežití,“ říká doc. MUDr. Martin Svatoň, Ph.D., přednosta Kliniky pneumologie a ftizeologie FN Plzeň.

Dodává, že pacientům, které čeká operace, lékaři nově nabízí kromě chemoterapie tzv. imunoterapii. Výrazně tak zvýší pravděpodobnost, že se tumor znovu neobjeví.

 „Tato léčba vede dokonce k tomu, že se přibližně u 30 % nemocných najde při operaci místo nádoru už jen vazivová tkáň,“ doplňuje doc. Svatoň.

K tomu, aby se pacient rychle dostal k pro něj ideální léčbě, je třeba dobře provedená diagnostická bronchoskopie (vyšetření plic zevnitř pomocí bronchoskopu a odebrání vzorku tkáně pro přesné určení typu nádoru). Právě na tu se chtějí plicní lékaři soustředit. 

„Problémem jsou ložiska uložená hlouběji v plicích, která nejsou přímo dostupná při bronchoskopickém vyšetření. Jestliže se v těchto případech udělá bronchoskopie a odběr ‚naslepo‘, pak šance, že vzorek bude dostatečně kvalitní, není vysoká. Při použití moderních metod úspěšnost diagnózy špatně dostupných plicních ložisek výrazně narůstá,“ říká MUDr. Petr Jakubec Ph.D., přednosta Kliniky plicních nemocí a tuberkulózy FN Olomouc. 

Moderní přístroje, jako je například virtuálně nebo elektromagneticky navigovaná bronchoskopie či radiální endobronchiální ultrazvuk má pouze malá část plicních pracovišť – technika je drahá a stojí řádově miliony korun. 

„Naše odborná společnost usiluje o to, aby se bronchoskopická vyšetření nádoru, který je usazen v těžko dostupných místech plic, prováděla pouze na pracovištích, jež mají adekvátní přístrojové a personální vybavení,“ pokračuje MUDr. Jakubec, vědecký sekretář České pneumologické a ftizeologické společnosti (ČPFS). Po bronchoskopii vzorek putuje do laboratoře na histologii, což včetně dalších molekulárních vyšetření zabere v průměru 2–3 týdny. „Když je vzorek malý nebo není dobře odebraný, musí pacient na bronchoskopii znovu a proces se opět natahuje,“ vysvětluje doc. Svatoň. Plicní lékaři usilují o zrychlení cesty člověka s nádorem od chvíle, kdy navštíví praktického lékaře, až po léčbu ve specializovaném centru.

„Anonymizovaná data, která nemocnice vykazují zdravotním pojišťovnám ukazují, že 58 % pacientů s karcinomem plic čeká na operaci přes 6 týdnů (měřeno od první bronchoskopie), na radioterapii si 64 % lidí počká také přes 6 týdnů a stejně tak dlouho trvá i zahájení farmakoterapie u 47 % pacientů,“ doplňuje doc. Dr. Rer. Nat. Aleš Tichopád, Ph.D., z Fakulty biomedicínského inženýrství Českého vysokého učení technického v Praze.

Zpoždění však nastává i z jiných příčin – rakovina plic totiž zpočátku nijak nebolí – tiše postupuje, a když pacient zjistí, že se v jeho těle děje něco nekalého, bývá už obvykle „pozdě“. K časnému odhalení nádoru pomáhá už přes rok program časného záchytu rakoviny plic.

Ten je určen lidem mezi 55. a 74. rokem, kteří mají „nálož“ alespoň 200 000 cigaret čili kouřili nebo kouří buď po dobu 20 let asi 20 cigaret denně, nebo 10 let přibližně 40 cigaret za den. Praktický lékař tyto rizikové jedince posílá k plicnímu specialistovi, a ten je po prohlídce odesílá na akreditovaná radiologická pracoviště k vyšetření nízkodávkovým CT. Pokud objeví podezřelý nález, následují další vyšetření a ideálně porada tzv. multidisciplinárního týmu, jaký postup léčby nejlépe zvolit. 

„Společně s praktiky jsme v rámci screeningu oslovili 21 028 rizikových osob, k pneumologovi přišlo 9 832 lidí, z toho 6 532 absolvovalo vyšetření nízkodávkovým CT. To zachytilo 211 rizikových nálezů. U 42 % se diagnóza karcinomu plic už potvrdila, u poloviny z nich byl nález v časném, operabilním stadiu,“ říká prim. MUDr. Ivana Čierná Peterová, předsedkyně Sekce ambulantních pneumologů ČPFS.

Plicní lékaři zdůrazňují, že by se péče o pacienty s rakovinou plic měla soustředit do míst, kde fungují tzv. multidisciplinární týmy (MDT), složené z plicního lékaře, hrudního chirurga, radiodiagnostika, onkologa a radiačního onkologa. MDT totiž zajišťují kvalitní a komplexní péči a souvisí s lepším přežitím pacienta. 

„K MDT se však bohužel nedostanou všichni pacienti, a to se snažíme, ve spolupráci s regionálními centry, změnit,“ dodává doc. Svatoň. 

V České republice každý rok onemocní rakovinou plic přibližně 6 600 lidí a téměř 5 400 na ni zemře.

Barbora Mertová

Zdroj: Helpnet