Polovina Čechů se potýká s duševními obtížemi. Nadějí je nová legislativa
Ačkoli se téměř polovina Čechů v minulosti potýkala s potřebou aktivně pečovat o své duševní zdraví, o problémech se zdráhají mluvit, a to především z obav ze stigmatizace. V náročném období by se 48 procent z nich pokusilo situaci zvládnout svépomocí. Naději pro statisíce pacientů přináší nejen nedávno schválený zákon umožňující od 1. 1. 2026 léčbu psilocybinem.
Dvě třetiny české populace by souhlasily s využitím psychedelik v terapii pod lékařským dohledem. To jsou některé ze závěrů rozsáhlého průzkumu Nadačního fondu pro výzkum psychedelik PSYRES, který vypracovala výzkumná agentura Simply5 na reprezentativním vzorku 1 071 respondentů ve věku 18–69 let.
Zkušenost s psychickými obtížemi má v Česku nezanedbatelná část populace. Pro šest z deseti Čechů je téma duševního zdraví nedostatečně diskutovanou oblastí. S úzkostmi se u sebe nebo u svých blízkých či známých setkalo 34 procent lidí, s depresí pak 30 procent. Závislosti (16 %), chronická bolest (15 %) či neurodegenerativní poruchy (13 %) následují s velkým odstupem. Třetina Čechů (34 %) nemá osobní ani zprostředkovanou zkušenost s žádnou z uvedených diagnóz. Navzdory tomu, že více než polovina respondentů chápe depresi jako vážnou nemoc, kterou je potřeba léčit, přetrvávají ve společnosti předsudky. Muži například považuji depresi za výmluvu.
„Je alarmující, že ačkoli se více než třetina z nás setkala s úzkostmi nebo depresemi, o svých skutečných problémech stále mlčíme. Výsledky ukazují zakořeněný strach ze stigmatizace, dokonce pocitu selhání a slabosti. I když 64 procent lidí deklaruje, že návštěva psychologa není ostuda, téměř polovina se v těžkých chvílích raději uzavře do sebe a snaží se problémy zvládnout primárně sama. Ochota svěřit se se svými problémy v práci je minimální, pouze pětina by se svěřila kolegům, ještě méně lidí svým nadřízeným. Tento rozpor ukazuje, jak moc je potřeba o duševním zdraví mluvit otevřeně a vytvořit bezpečné prostředí, kde je žádost o pomoc normální, nikoli projevem slabosti,“ komentuje výsledky průzkumu Jana Bednářová, ředitelka Nadačního fondu pro výzkum psychedelik PSYRES, a doplňuje osobní zkušenost: „Osobně to znám, když jsem sama bojovala s úzkostmi a depresemi, vynakládala jsem obrovské úsilí na to, abych to skryla před okolím.”
Strach ze stigmatizace vede k tomu, že téměř polovina Čechů (48 %) se v těžkých chvílích snaží vše zvládnout sama, na odborníka by se obrátili až jako na třetí možnost. Informovanost v oblasti duševního zdraví navíc postrádá pevný základ. Neexistuje žádný dominantní zdroj, kterému by veřejnost důvěřovala. Lidé čerpají informace reaktivně z mnoha kanálů, nejčastěji z internetu (31 %), ze stránek s odbornými informacemi (26 %) a až na třetím místě jsou informace od praktického lékaře (26 %). Pouze čtyři procenta Čechů čerpají informace od státních autorit. Chybí tak silná a důvěryhodná autorita, která by téma systematicky komunikovala a pomáhala bořit přetrvávající mýty a obavy.
Navzdory nízké osobní zkušenosti - 82 procent Čechů je nikdy nevyzkoušelo – panuje ve společnosti vysoká otevřenost k léčebnému využití psychedelik. Pokud by psychedeliky asistovanou terapii (PAT) doporučil lékař a pacient by s ní souhlasil, podpořilo by ji podle průzkumu 68 procent Čechů. Souhlas je nejsilnější u diagnóz, kde jsou možnosti konvenční medicíny omezené. Šest z deseti dotázaných podporuje nasazení psychedelik v paliativní péči, v léčbě neurodegenerativních onemocnění (58 %) a u těžkých psychických stavů, na které běžná léčba nezabírá (50 %).
Postoje veřejnosti tak jdou ruku v ruce s historickým legislativním krokem z léta 2025, kdy byl schválen zákon umožňující léčbu psilocybinem. Samotná léčba bude dostupná nejdříve od začátku roku 2026, jakmile budou vytvořeny potřebné prováděcí vyhlášky definující přesné podmínky. Pro pacienty, kteří nereagují na standardní léčbu, se tak otevírá zcela nová perspektiva.
Zdroj: Medical Tribune
