Případ Péťa. Miliardy chybí v sociálních službách, jdou na zbrojení
Velkou pozornost vzbudil film mladého scénáristy, kameramana a režiséra Martina Trabalíka „Co s Péťou?“ Emotivní snímek pojednává o životě rodiny dospívajícího chlapce s vážnou poruchou autistického spektra. Včera byl tento oceňovaný film uveden ve večerním čase v premiéře Českou televizí.
Péťa, celým jménem Petr Jochec mladší, má vážnou poruchu autistického spektra, je neverbální, tj. nemluví, a má sklony k agresi. Martin Trabalík ho dobře zná, v minulosti mu totiž dělal asistenta a ošetřovatele v zařízení sociálních služeb.
Ve svém filmu dokumentuje křehké okamžiky něhy i Péťovy násilné útoky na blízké. „Příběh Jochecových dobře ilustruje situace, se kterými se musí vyrovnat rodiny dětí s jakýmkoli znevýhodněním. Potřebují pomoc, ale sociální služby a podpora nejsou téměř vůbec dostupné,“ vysvětluje Martin Trabalík.
Režisér říká, že chtěli filmem upozornit na stav sociálních služeb v České republice, které se potýkají s mnoha nedostatky, z nichž možná největší je absolutní nedostatek financí a lidí pro tak náročnou práci.
Snímek se dotýká se společensky opomíjených témat, jako je systém sociální podpory a život pečujících osob. Každodenní zápas rodiny Jocheců o normální život vygradoval shodou okolností v čase premiéry filmu: Otec Péti, Petr Jochec starší, se octl po operaci a následných komplikacích na delší dobu v nemocnici. O Péťu, který vyžaduje permanentní péči, se začala starat jeho starší sestra, jež se ale po dvou dnech musela vrátit k vlastním nezletilým dětem. „Navíc je Péťa mimo její fyzickou kontrolu,“ líčí Trabalík. „Paní sociální pracovnice obvolávala zařízení napříč republikou a v každém ji odmítli buď se slovy nemáme místo, nebo takové klienty náročné na péči nepřijímáme,“ uvedla Péťova sestra.
Zoufalá situace přinesla zoufalé řešení, nejprve byl Péťa za přítomnosti policie převezený do psychiatrické léčebny v Bohnicích, kde strávil čtyři dny na izolačním pokoji.
„Což ale není úplně dobré východisko. Končí tam na samotce, svázaný, je to pro něj vytržení z režimu, hrozně stresující. Navíc záchranka ani policie nejsou připravení na to, aby s takovým klientem jednali,“ popisuje producent filmu Jan Bodnár.
Od soboty se dostal do centra Nautis, kde ale může strávit jen omezenou dobu. O odlehčovací službu je velký zájem a někteří rodiče čekají na místo pro své dítě klidně i rok.
„Služba v Nautisu je teď rozšířená v nouzovém režimu, ale místa jsou dávno dopředu obsazená, není možné si tam Péťu nechat déle než čtrnáct dnů,“ říká Trabalík.
„Situace je alarmující, je zajímavé, že se to děje zrovna v době premiéry, ale svým způsobem to ukazuje skutečný stav věci, že rodina nemá moc možností, kam se obrátit,“ zdůrazňuje Trabalík.
O filmu, který patří k nejlepším dokumentům poslední doby, by se dalo vyprávět ještě mnohé, ale zde je odkaz: https://www.ceskatelevize.cz/porady/15800115439-co-s-petou/
Doplňme k tomu, že o problémech sociálních služeb se ví dlouhodobě. Případ Péti je aspoň veřejnosti na očích, ale rodin se stejnými nesnázemi jako s Péťou jsou vyšší stovky a s podobnými problémy tisíce. Volání po řešení situace je ve společnosti však jen málo slyšitelné. Velká média se jimi obvykle nezabývají a politici, ti majíc jiné priority. Za vše mluví současná situace s rozpočtem. Chybí v něm mimo jiné desítky miliard na sociální služby. Ministr Stanjura navíc žádá, aby nová vláda nesnížila vysoké výdaje na zbrojení. Fialova vláda je přislíbila na zasedáním EU, která se stává stále více vojenským paktem, který má podporovat Ukrajinu v boji s Ruskem.
(msk)
