pečuj doma

Promořeno! Celá V4 je dnes covidovým premiantem

28.8.2021

Státy Visegrádské čtyřky, tedy Česká republika, Slovensko, Maďarsko a Polsko, se již několik týdnů pyšní nejnižšími počty týdenních nových covidových případů v přepočtu na milion obyvatel. Podle Novinkami tří oslovených odborníků jde minimálně v ČR o důsledek masivního promoření tuzemské populace.

Zatímco ještě před několika měsíci patřila Česká republika v některých koronavirových statistikách k nejhorším na světě, ba dokonce vévodila nelichotivým žebříčkům, nyní je už několik týdnů naopak mezi nejlepšími státy Evropy. Vyplývá to z dat týkajících se sedmidenního průměru počtu nových případů nákazy koronavirem v přepočtu na milion obyvatel zveřejněných na serveru ourworldindata.org, za nímž stojí výzkumný tým Oxfordské univerzity.

Státy Visegrádské čtyřky mají zdaleka nejlepší, tedy nejnižší, čísla. Nejlépe si v žebříčku aktualizovanému k 26. srpnu stojí Polsko, kde za posledních sedm dní přibylo v průměru 5,31 nových případů na milion obyvatel. Druhé Maďarsko zaznamenalo průměrně 10,88, Slovensko 16,93 a Česko 17,37 nových případů na milion obyvatel v sedmidenním průměru.

Páté Švédsko dělí od zemí V4 propastný rozdíl několika desítek případů, konkrétně tato severská země zaevidovala 92,98 případů/milion obyvatel za týden. Nejhůře si podle žebříčku stojí Černá hora (998,99), Izrael (951,74) a Velká Británie (499,58).

Novinky oslovily některé z českých odborníků s dotazy, čím si změnu postavení Česka v žebříčcích vysvětlují. Zda jde například to, že více očkujeme, méně testujeme či u nás covid prodělalo více lidí. Shodují se na tom, že velkou měrou k tomu přispěla právě poslední jmenovaná možnost, tedy to, že onemocnění covid-19 v uplynulých měsících prodělala významná část tuzemské populace.

„Myslím si, že alespoň pro Českou republiku je jisté, že je to kvůli tomu, že jsme nejvíce promoření. Jednu dobu jsme byli úplně nejhorší na světě, hodně špatně jsme zvládli ty vlny. Nějakých 90 procent populace se s tím virem tak nebo jinak setkala a to je asi důvod toho, proč si v tom srovnání stojíme takto,” sdělil Novinkám svůj názor imunolog Václav Hořejší z Akademie věd České republiky. „Akorát to, že jsme dosáhli tohoto dobrého stavu, je vykoupeno tím, že tu zemřelo 30 až 40 tisíc lidí, protože se to špatně zvládlo. Jeví se to jako plus, ale je to takové smutné plus, protože to tito lidé odnesli,” připomněl tragické statistiky Hořejší.

Velké počty lidí, kteří onemocnění prodělali, a získali tak určitou imunitu, nabídli jako velmi pravděpodobné vysvětlení i epidemiolog a šéf České vakcinologické společnosti Roman Chlíbek či epidemiolog, poradce prezidenta a exministr zdravotnictví Roman Prymula.

„Vysvětlení je jednoduché. Ty vlny dosahovaly poměrně obrovských rozměrů, takže v populaci už je dost vysoké procento osob, které onemocnění prodělaly a v kombinaci s očkovanými to dává podstatně menší prostor na to lavinovité šíření, které teď vidíme v některých západních zemích. Proto si myslím, že u nás by už taková vlna nastat neměla,” řekl Novinkám Prymula.

„U nás mělo příležitost setkat se s virem větší množství lidí než v těch ostatních státech. Zejména v silné čtvrté vlně, a proto teď máme určitou výhodu, že další vlna není tak dramatická, jako v těch státech, kde to hned zkraje zařízli mnohem více než my,” uvedl zase Chlíbek s tím, že se vedle toho projevuje i efekt samotného očkování.

Zdroj: Novinky

 

Potom byste mohli být v kolizi. Přečtěte si návod právničky Radky Pešlové, jak situaci vyřešit.
Podívejte se na seriál videí a seznamte se službami, které pomáhají rodinným pečujícím.
Publikaci Opatrovník v praxi II jsme připravili s právničkou Radkou Pešlovou.

Články

ROZHOVOR: Po mrtvici hrozí pacientovi deprese i epilepsie

3.8.2026 V léčbě mrtvice si vedeme dobře. Rezervy jsou ale v následné péči. Zatímco od roku 2010 jsme aktivně pracovali, aby se akreditovala iktová centra a akutní péče byla tak dobrá, jak nyní je, dnes se soustředíme na strukturovanou následnou péči. Pacienti se totiž trochu ztrácí v systému a máme poměrně velké procento opakujících se mozkových příhod. více...

INFO: Táborský končí v Ústí. I tam pokračoval ve své činnosti

2.8.2026 Profesor Miloš Táborský končí ve funkci přednosty Kardiologické kliniky Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem. Webu Seznam Zprávy to potvrdil senátor Ondřej Štěrba (ANO), člen představenstva Krajské zdravotní, pod kterou ústecká nemocnice spadá. Táborského jméno je spojeno s kauzou implantací defibrilátorů lidem, kteří je nepotřebovali. více...

Krátce

Důležitý lék bude mít mimořádný výpadek. Nedostupný bude nejméně půl roku, oznamuje SÚKL. Jde o léky, které obsahují léčivou látku kvetiapin. Ty pomáhají mimo jiné při léčbě negativních příznaků u deprese… V některých lékárnách ho ještě mají naskladněn.

Západonilská horečka, způsobující vážné horečnaté onemocnění, může být podle Romana Prymuly brzy strašákem pro ČR. Přispívá k ní šíření nakažených komárů a vlhko a teplo.

Podporují nás

Ministerstvo zdravotnictví
Statutární město Brno
Jihomoravský kraj
Ministerstvo práce a sociálních věcí
Chcete být informováni o nových článcích na našem webu? Přihlaste svůj e-mail k odběru.

K poskytování služeb a analýze návštěvnosti používáme soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.