Rakovina slinivky je téměř ortelem. Existuje ale jeden signál…

Rakovina slinivky břišní zůstává jedním z nejnebezpečnějších nádorových onemocnění a Česká republika patří v celosvětovém srovnání k nejhůře postiženým zemím, a to jak ve výskytu tohoto nádoru, tak v úmrtnosti. Přestože centralizace chirurgické péče přinesla zlepšení, pacienti operovaní na pracovištích s malým počtem výkonů stále čelí výrazně vyššímu riziku úmrtí.

Na sympoziu AGEL Civilizační onemocnění – priorita medicíny 21. století na to upozornil přední český chirurg Martin Oliverius, který zároveň popsal varovné příznaky, jež mohou pomoci nádor odhalit.

Zatímco léčba řady nádorových onemocnění zaznamenala v posledních desetiletích zásadní pokrok, rakovina slinivky břišní zůstává mimořádně obtížným protivníkem. Nádor se často rozvíjí bez výraznějších příznaků, velmi rychle se šíří a lékaři jej u velké části nemocných odhalí až v pokročilém stadiu. Právě proto bývá diagnóza karcinomu pankreatu stále vnímána téměř jako rozsudek smrti.

Česká republika navíc zaujímá nelichotivé druhé místo na světě ve výskytu tohoto nádoru a páté místo v úmrtnosti. Počet úmrtí přitom téměř kopíruje počet nových případů.

Rozdíly mezi jednotlivými stadii onemocnění jsou dramatické. Pokud lékaři zachytí nádor v prvním stadiu, může asi polovina nemocných díky kombinaci chirurgické a onkologické léčby žít ještě dalších pět let. U lidí s nejpokročilejším stadiem onemocnění nepřežije pět let ani deseti procent z nich.

Nádor, který se dokáže mimořádně rychle šířit

Jedním z důvodů nepříznivého výhledu je agresivní chování nádoru. Zatímco přednádorové změny ve slinivce mohou vznikat dlouhou dobu, po přechodu do invazivního stadia se situace dramaticky mění. Podle Oliveria se počet nádorových buněk může zdvojnásobit během jediného dne. Následuje rychlé pronikání do okolních tkání a vznik metastáz.

Raná stadia nelze bohužel před objevením příznaků téměř zachytit. „Pro běžnou populaci neexistuje účinný screening, který by umožňoval odhalovat rakovinu slinivky. Neexistuje žádný test, který by nám v časném stadiu byl schopen říci, že se u daného člověka může objevit karcinom slinivky břišní. A nelze ani očekávat, že by se v nejbližší době situace zásadně změnila,“ uvedl na sympoziu Oliverius.

Jak ale dodal, vědci a lékaři stále pokračují ve výzkumu. Nadějí je například výzkum změn ve složení tukových látek, které mohou souviset s přítomností nádoru. Zapojena do něj je také Nemocnice Nový Jičín, kde profesor Oliverius působí.

Cukrovka po padesátce a hubnutí? Varovný signál

Přestože plošný screening chybí, existuje kombinace příznaků, která by okamžitě měla vzbudit pozornost lékařů. Jde především o nově vzniklou cukrovku u lidí starších 50 let, případně o náhlé zhoršení už léčeného diabetu, zvláště pokud pacient současně nevysvětlitelně hubne.

„Pokud se u pacienta staršího 50 let nově objeví cukrovka nebo se jeho diabetes obtížně kompenzuje a je to spojeno s hubnutím, měli bychom vždy myslet na možnost karcinomu slinivky břišní,“ zdůraznil Oliverius.

Taková kombinace příznaků samozřejmě automaticky neznamená rakovinu. Je však důvodem k dalšímu vyšetření. Pro posouzení nádoru a možností jeho léčby má zásadní význam speciální CT vyšetření slinivky břišní, které lékařům umožňuje přesněji posoudit nádor a jeho vztah k důležitým cévám v okolí.  

Podle toho se pak rozhodují, zda pacient může podstoupit operaci okamžitě, nebo je vhodnější nejprve zahájit onkologickou léčbu a operovat až následně.

Operace už nemusí být prvním krokem

Změnil se také přístup k chirurgické léčbě. U nádorů, které jsou přímo na slinivce a nezasahují důležité cévní struktury, zůstává základním postupem operace následovaná onkologickou léčbou.

Jiná situace nastává v případech, kdy se nádor dostává do kontaktu s významnými cévami. Zatímco dříve lékaři tyto pacienty běžně operovali bez předchozí léčby, novější poznatky ukazují výrazně lepší výsledky při opačném postupu: Nejprve chemoterapie, poté chirurgické odstranění nádoru a následná další onkologická léčba.

„U pečlivě vybraných pacientů lze dnes zvažovat operaci dokonce i u velmi pokročilých nádorů zasahujících cévy. Takové výkony ovšem patří k nejnáročnějším v celé břišní chirurgii a vyžadují mimořádně zkušený tým,“ říká Oliverius.

Mimo centra se umírá dvakrát více

Právě zkušenosti jednotlivých pracovišť představují podle něj jednu z největších příležitostí, jak zlepšit výsledky léčby v České republice.

Ještě v roce 2017 provádělo operace slinivky 38 českých pracovišť. Velká část z nich však operovala méně než deset pacientů ročně. Pokud se o tyto výkony dělili dva chirurgové, připadala na každého z nich jedna operace za několik měsíců. A výsledky tomu odpovídaly. Celorepubliková 90denní pooperační úmrtnost se pohybovala kolem 8,5 procenta. Po zavedení center vysoce specializované péče ale poklesla přibližně na 5,1 procenta.

Zdroj: Zdravotnický deník