Šest novinek v roce 2025 ve zdravotnictví, ale i sociálních službách
Vedení ministerstva zdravotnictví prezentovalo svou činnost za rok 2024, ale také novinky, kterých se dočkáme v roce 2025. Velkou část plánů ministerstva tvoří změny zákonů, které budou v roce 2025 procházet legislativním procesem a kterým se budeme věnovat v jiném textu. Co dalšího zajímavého úřad chystá nebo už rozjíždí?
Ještě do konce roku 2024 slíbil ministr zdravotnictví Vlastimil Válek vydat očekávanou vyhlášku o telemedicínských zdravotních službách. Ta umožní hrazení telemedicínských zdravotních služeb v širším rozsahu, než je tomu dosud. Zavádění telemedicínských zdravotních služeb dosud ztěžuje nejasné legislativní ukotvení. Teprve letošní novela zákona o zdravotních službách definuje telemedicínské zdravotní služby jako zdravotní služby, které jsou poskytovány na dálku za použití telekomunikačních a informačních technologií, a umožňuje poskytovat zdravotní služby mimo zdravotnické zařízení. Příprava této novely nebyla hladká a ani samo její schválení k reálným změnám nestačilo. Zákon totiž stanoví, že telemedicínské služby je možné poskytovat za podmínek stanovených vyhláškou.
Na vyhlášku a související pravidla čeká také Všeobecná zdravotní pojišťovna, jak zmínil v souvislosti s plány na rok 2025 její ředitel Zdeněk Kabátek. „Telemedicína je nově zakotvena jako zdravotní služba v zákoně, čekáme na prováděcí předpis a můžeme mluvit o tom, jak ji prosazovat do úhrad a do organizace zdravotních služeb. Může jít o vzdálený monitoring životních funkcí nebo substituci fyzických ambulantních návštěv. Jednáme s gynekology o změně struktury prohlídek při fyziologickém těhotenství,“ poznamenal ředitel. „Pokud například máme second opinion s umělou inteligencí, je možné takové vyšetření bonifikovat, ale je nutné zajistit, že nebude docházet k dalšímu druhému vyšetření,“ doplnil.
Vyhláška o telemedicínských zdravotních službách byla k 18. prosinci po připomínkovém řízení a ministr Válek uvedl, že na její konečné podobě je konsensus.
Národní screeningové centrum spouští 1. ledna 2025 program časného záchytu výdutě břišní aorty pomocí ultrazvukového vyšetření břicha. „Neodhalená výduť je obvykle bezpříznaková, její ruptura je až v 94 procentech fatální,“ vysvětluje ředitel ÚZIS Ladislav Dušek. Cílovou skupinou screeningového programu jsou muži ve věku 65 až 67 let. Ty osloví praktický lékař a pokud budou se zařazením do programu souhlasit, pošle je na akreditované pracoviště radiologie či angiologie. V případě pozitivního záchytu pacienti míří do kardiovaskulárního centra. Projekt má odbornou záštitu komise složené ze zástupců odborných společností ČLS JEP a patří k němu web www.ZachranSiAortu.cz, na kterém jsou informace jak pro laiky, tak pro zdravotníky, včetně seznamu pracovišť, která v rámci screeningu provádějí ultrazvuková vyšetření.
Další screeningy se pilotují a ředitel Dušek doufá, že podpora prevence ze strany ministerstva zdravotnictví potrvá i po sněmovních volbách.
Po diskusích, které začaly v roce 2022, startuje projekt prevence obezity u dětí BUĎ FIT 24. Je určen pro děti ve věku 6 až 11 let s nadváhou, kterých je podle odhadů v Česku 80 000. Cílem je snížit u zapojených dětí za jeden rok BMI o pět procent.
Přípravná fáze začala v roce 2024. Aktuálně spuštěný pilotní projekt počítá se zapojením tisícovky dětí u 130 dětských lékařů pro děti a dorost. Pediatři vytipují děti, zařadí je do programu, předají jim chytrý náramek a přihlašovací údaje do mobilní aplikace. Ta je postavena formou interaktivní hry, její podstatou je vizualizace rovnováhy mezi příjmem energie a výdejem. Po dobu jednoho roku budou mít děti, zařazené do programu, se svými rodiči za úkol sedm dní v každém měsíci zaznamenávat svůj jídelníček, zároveň se z náramku zaznamená pohybová aktivita.
Mnoho už bylo napsáno o změně evidence započítatelných doplatků. Kontrola dosažení ochranného limitu bude přenesena do online prostředí v systému eRecept. Ten bude nově propojen s Centrálním registrem pojištěnců a evidenčním systémem České správy sociálního zabezpečení. Díky tomuto propojení už invalidní důchodce nově nebude muset dokládat nárok na nižší limit. Po dosažení ochranného limitu pojištěnci přestanou platit započitatelnou část doplatku.
Náměstek Václav Pláteník prezentoval novinky, které přinese novela zákona o sociálních službách a dalších zákonů. Ta už prošla bohatou diskusí v Poslanecké sněmovně, kde k ní byla přijata řada pozměňovacích návrhů, a míří do Senátu. Zamýšlený termín účinnosti od 1. ledna 2025 se sice nestihne, ale je velká šance na schválení v prvním čtvrtletí. Vznikne nový typ péče, sociálně zdravotní lůžka. K poskytování sociálně zdravotní lůžkové péče se dle návrhu budou moci přihlásit dosavadní i noví poskytovatelé sociálních služeb, ale též poskytovatelé zdravotních služeb. Kromě toho obsahuje novela bod, který ulehčí situaci rodinám dlouhodobě nemocných. Úkony péče o zdraví, které by mohl osobě se zdravotním omezením poskytovat rodinný příslušník, bude moci poskytovat i edukovaný pracovník v sociálních službách. To zpřístupní denní stacionáře nebo jiné sociální služby například klientům s PEG sondou. „Součástí novely je také zakotvení datové spolupráce mezi resorty zdravotnictví a sociálních věcí, kterou rozvíjíme,“ dodal Pláteník.
Zdroj: Medical Tribune
