Smejkal: 30 tisíc mrtvých v červnu, ale musíme být hodně přísní!
Zákaz cest mezi okresy by měl v Česku vydržet i během Velikonoc, tvrdí hlavní epidemiolog IKEM a člen Rady vlády pro zdravotní rizika Petr Smejkal. „I kdyby však opatření platilo ještě týdny, počet obětí covidu-19 překoná hranici 30 tisíc,“ řekl v rozhovoru pro iDNES.cz po návštěvě Izraele.
V Jeruzalémě jste navštívil očkovací centrum. Jak se liší v porovnání těmi českými?
Liší se v základních věcech. My si v Čechách stále myslíme, že všechno musí dělat sestra nebo lékař. V Izraeli jsme na vlastní oči viděli, že to tak být nemusí. Mnozí z nás to kritizují už delší dobu. Viděli jsme, jak očkuje trénovaný vakcinátor, který prošel pouze očkovacím kurzem, není to ani sestra ani lékař.
Také jsme viděli, jak pomáhá, když se povede elektronizace zdravotnictví. Každý občan Izraele má u své pojišťovny založenou kartu, kde je i jeho anamnéza. Z ní se tak dá vyčíst, zda patří do rizikové skupiny. Pak se rovnou přes pojišťovnu i objedná a po očkování se mu to do ní zapíše. Člověk počká 15 minut a jde domů. To je vše. Je to daleko rychlejší, Izraelci zvládnou v jedné buňce centra za hodinu naočkovat dvanáct lidí. V celém komplexu bylo šestnáct takových buněk.
Co by se z izraelské očkovací strategie dalo využít i v Česku?
Už je na to trochu pozdě, ale já jsem od začátku říkal, že nemusí očkovat lékař či sestra. Zdravotníci jsou vyčerpaní z péče o pacienty s covidem a k tomu ještě musí očkovat. Takže třeba tohle bych změnil, ale u nás to všechno trvá dlouho. Musel by se změnit zákon, a tak nevím, proč je to takový problém, když jsme v nouzovém stavu. Mohlo by se u nás zkusit i objednávání k očkování přes pojišťovny, protože je to daleko rychlejší. Ale na to už je také bohužel pozdě.
Nedávno jste uvedl, že se v Česku podcenila prevence proti covidu-19. Jak to přesně myslíte?
My jsme, možná nevědomky, zvolili strategii, že máme spoustu nemocničních lůžek, a když bude hodně nemocných, nějak to zvládneme. Možná i to nás nakonec uchlácholilo a vedlo ke špatnému konci. Kdybychom měli lůžek méně, začneme šlapat na brzdu dřív. Zdá se, že jsme si řekli, že trochu promořit populaci není úplně špatné. Kdybychom zvolili strategii marginalizace viru, což by obnášelo přísné testování i trasování a drželi počty případů na minimu, epidemií bychom asi prošli lépe.
V Česku v posledních týdnech začalo povinné antigenní testování ve firmách a na úřadech. V Izraeli však antigenní testy příliš neuznávají. Není to tedy další chyba?
Oni je používají, ale ne tak masivně. A také dbají na to, aby odběr nebyl pouze povrchový z nosu nebo jen skrz sliny. Je ale pravda, že se spoléhají hlavně na PCR testy, kterých dělají 120 tisíc denně (Izrael má 9 milionů obyvatel, pozn. red.). A to mají mnohem méně případů. My máme 15 tisíc denně a děláme dvakrát méně testů.
Také záleží na kapacitě laboratoří, stejně jako na mutacích. Myslím si, že by každá laboratoř, která testuje PCR, měla vyslovovat podezření na mutace viru. Když se ale vrátím, antigenní testy bych úplně nezatracoval. Pokud se provádějí dobře a často. To, že je doporučujeme dělat firmám jednou týdně, je opravdu hodně málo.
Už jsme za polovinou vyhlášeného třítýdenního lockdownu, který zahrnuje i zákaz cest mezi okresy. Kdy podle vás přijde čas na rozvolňování?
Myslím si, že až po Velikonocích. Lidé by se totiž na svátky zase chtěli scházet, a to by mohlo být rizikové. Velkou chybou zákazu cest mezi okresy však je, že někdo má hranici katastru za svým domem a nemůže ani na procházku do lesa. To se moc nepovedlo, zrovna do přírody by lidé chodit měli. To by se mělo změnit.
Jinak ale policejní checkpointy mobilitu obyvatel skutečně snižují, to musí vydržet až do Velikonoc. Musíme se totiž dostat zhruba ke dvěma tisícům případů za den a osmiprocentní pozitivitě PCR testů. Pokud opatření vydrží, mohli bychom se na tato čísla dostat právě o Velikonocích. Ty však nesmíme podcenit, jinak by mohly dopadnout jako Vánoce.
V rozhovoru pro Radiožurnál jste řekl, že se v červnu dostaneme na hranici 40 tisíc obětí. Můžeme to ještě nějak zmírnit?
Určitě se to dá snížit. Myslím, že můžeme být i na 30 tisíc úmrtí. Pod tuto hranici se však určitě nedostaneme. Záleží, jak k tomu od teď přistoupíme. Když budeme hodně přísní, může to dopadnout těmi 30 tisíci.
Zdroj: idnes
