INFO: Sociolog Prokop: Máme zploštit křivku, ale nic neděláme
V České republice podle sociologa Daniela Prokopa existuje zvláštní kombinace nízké důvěry v instituce, individualismu a tendence přenášet náklady individuálního chování na ostatní lidi, což stále více prohlubuje polarizaci české společnosti.
„Jsme relativně velcí individualisté, říkáme, že stát nám nemá do čeho mluvit, ale zároveň máme veřejné zdravotnictví a individuální chování tak odnášejí jiní lidé. Za nárůsty hospitalizací platí lidé, kteří jsou očkovaní a udělali maximum pro to, aby omezili epidemii,“ vysvětluje.
Stát přitom dostatečně nepomáhá. Vyzývá sice, aby lidé nechodili do práce nemocní, ale na nemocenské pak dostanou jen 60 procent platu. „Stát v mnoha věcech lidem nedůvěřuje a potom se mu to vrací zpátky,“ podotýká Prokop. To je podle něj zároveň důvod toho, proč se stát bojí vymáhat protiepidemická opatření.
Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) chce jít cestou menšího počtu nařízení a naopak přenést více zodpovědnosti na občany. Prokop ale v této souvislosti upozorňuje na studie, podle nichž klesá ochota chovat se zodpovědně, pokud se velká část společnosti zodpovědně očividně nechová.
„Je potřeba zavádět opatření, aby člověk, který se chová zodpovědně, za to jako jediný nenesl následky. Apel na odpovědnost musí být spojen s tím, že dáte těm odpovědným maximální podporu,“ zdůrazňuje s tím, že může jít o proplácení testů v práci, ošetřovné, 100procentní nemocenskou nebo volno po očkování.
V opačném případě totiž narůstá polarizace: „Střetává se rétorická realita, ‚buďte odpovědní‘, s tou praktickou – ‚zaplatíte si to sami‘,“ konstatuje šéf společnosti PAQ Research.
S nástupem varianty omikron je prý třeba změnit přístup, zkrátit dobu karantény a rozšířit testování. Upozorňuje, že proti omikronu, jak se postupně ukazuje, chrání tři dávky očkování nebo i hybridní imunita.
„Ukazuje se ale, že se omikron šíří tak rychle, že klasické testovací kapacity nestačí. Musí se změnit systém karantén, protože jinak to vyřadí velkou část pracujících a stát bude v podstatě neschopný,“ předvídá Prokop.
Pod rozšířením testovacích kapacit si představuje například testy zadarmo v lékárnách, jako je tomu v Anglii, nebo rozesílání testů domů jako ve Spojených státech.
„Omikron už nemá systém chytré karantény a trasování šanci zvládnout,“ tvrdí sociolog.
Prokop se vrací na podzim roku 2020, kdy řada států měla strategii nulového covidu. Česká vláda se ale snažila křivku nakažených zploštit s cílem předejít tak zahlcení zdravotnického systému. To se ale nepodařilo a promarnil se tím čas, kdy bylo možné nákazu regulovat.
A naopak: Zplošťování křivek je podle něj vhodná strategie teď, kdy přichází infekčnější mutace, která zároveň, jak naznačují první data, způsobuje méně závažné onemocnění.
„Jenže ve chvíli, kdy má smysl zplošťování křivek, tak jsme si řekli, že nemá cenu dělat vůbec nic a nechali jsme to proběhnout. Mám pocit, že jsme v cílech o fázi jinde, než bychom měli být,“ uzavírá Prokop.
Zdroj. irozhlas
