pečuj doma

V sociálních službách chybí téměř 3 000 pracovníků

18.11.2023

Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR provedla po 3 letech rozsáhlé dotazníkové šetření, které zjišťovalo, kolik aktuálně chybí zaměstnanců v sociálních službách. Zatímco v roce 2020 poskytovatelé sociálních služeb postrádali zhruba 1 000 pracovníků, nyní je to téměř 3 000. Respondentů, kteří upozornili na nedostatek zaměstnanců, bylo 59 %.

Nejvíce chybí pracovníci v sociálních službách, tedy pečovatelé a pečovatelky (konkrétně 1 305), následují další profese jako zdravotničtí pracovníci (všeobecné sestry, praktické sestry a další nelékařské profese), sociální pracovníci, technicky-hospodářské a administrativní profese, ale i pedagogičtí pracovníci. 

„Nedostatek pracovníků v sociálních službách, zejména pečovatelek, pečovatelů a zdravotních sester trápí v rozdílném měřítku všechny evropské země. Řada západoevropských zemí nevyužívá naplno kapacity sociálních služeb právě z důvodu nedostatku zaměstnanců,“ podotýká Jiří Horecký, prezident Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR.

Pokud srovnáme počty chybějících pracovníků v jednotlivých krajích, nejvíce pracovníků chybí poskytovatelům sociálních služeb v Hlavním městě Praze (307, resp. 420), Středočeském (282, resp. 387) a Jihomoravském (273, resp. 374) kraji.  Naopak nejméně pracovníků postrádají poskytovatelé v Libereckém (71, resp. 98), Karlovarském(75, resp. 103) a Jihočeském (84, resp. 115) kraji.

Cílem průzkumu také bylo zjistit, kolik lidí z Ukrajiny je zaměstnáno v sociálních službách. Z výsledků vyplývá, že v sociálních službách pracuje zhruba 1 000 Ukrajinců, což představuje přibližně 1 % zaměstnanců v sociálních službách. Z těchto 1 000 pracovníků jich je 44 % v tzv. režimu dočasné ochrany. Potenciál ke zvýšení počtu zaměstnanců pobývajících na českém území v rámci dočasné ochrany tedy stále existuje. (Těch u nás pobývá 350 tisíc – pozn. msk)

„Segment sociálních služeb je nejrychleji rostoucím zaměstnavatelským odvětvím. V Evropě v tomto segmentu v současné době pracuje zhruba 11 milionů zaměstnanců, což představuje 5 % veškeré pracovní síly (pro porovnání v zemědělství pracují 2 %). Za posledních 10 až 15 let vzniklo 2 miliony nových pracovnách míst. Dle odhadů evropské asociace European Ageing Network aktuálně v Evropě chybí až 1 milion pracovníků a evropská strategie péče (EU Care strategy), která byla zveřejněna Evropskou komisí v loňském roce uvádí, že Evropa bude do roku 2050 potřebovat 1,6 milionu další pracovníků,“ dodává Jiří Horecký.

Řešení, a to nejen v České republice, ale i na evropské úrovni se již několik let hledají a diskutují. Východisko nebude jednoduché realizovat, ani se nenajde rychle.

„Týká se to nutnosti zvyšovat odměňování zaměstnanců v sociálních službách, kdy za poskytovatele vnímáme jako důležité spíše zvyšovat zdroje, aby bylo možné více využívat tzv. nenárokové složky mezd a platů (osobní ohodnocení, odměny apod.), než tomu bylo v minulosti. Dále je to snižování fyzické a duševní zátěže, s čímž souvisí i více pracovníků na 1 klienta a konečně i zvyšování atraktivity a prestiže práce v sociálních službách,“ vysvětluje Jiří Horecký. 

Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR realizovala dotazníkové šetření ve dnech 17.–31. října 2023, přičemž získala odpovědi od 677 zařízení sociálních služeb. 

Petra Cibulková

Zdroj: HELPNET

 

 

 

Moravskoslezský kruh, z. s. realizuje projekt.
Publikaci Opatrovník v praxi II jsme připravili s právničkou Radkou Pešlovou.
Poslouchejte, odpočívejte a zacvičte si...
Podívejte se na seriál videí a seznamte se službami, které pomáhají rodinným pečujícím.

Články

PTÁTE SE: Zřízení práva na dožití v domě pro opatrovaného

11.1.2026 Mám dva syny. Mladšímu je 18 let, je autista, brzy pravděpodobně omezený ve svéprávnosti (řízení je v běhu). Nemá žádný majetek. Dům, ve kterém bydlíme, vlastní starší syn, my všichni ostatní rodinní příslušníci zde máme věcné břemeno užívání. Tento mladší syn byl tehdy, když se dům převáděl na staršího syna, ještě nezletilý, takže věcné břemeno více...

INFO: Bitva o školní obědy, aneb dobré jen pro prasata?

10.1.2026 Poradce ministra zdravotnictví Rastislav Maďar kritizuje snahy zrušit novelu vyhlášky o školním stravování. Zatímco premiér Andrej Babiš (ANO) mluví o odpadu a nejedlých obědech, epidemiolog varuje před návratem k nadbytku cukru a špatným stravovacím návykům. Tématem se zabývá Zdravotnický deník. Vyjímáme z jeho článku: více...

DISKUZE: Mají pacienti ze sanitek na pohotovosti přednost? Odvážná Lálová

9.1.2026 Tiskový mluvčí pražské záchranky Karel Kirs vysvětluje základní princip akutní péče: o tom, kdo bude v nemocnici ošetřen dřív, nerozhoduje způsob dopravy, ale závažnost zdravotního stavu pacienta a rozhodnutí ošetřujícího lékaře. Jeho vyjádření vyvolalo na sociálních sítích debatu. Zpracoval ji Zdravotnický deník. více...

Podporují nás

Spolufinancováno Evropskou unií
Ministerstvo práce a sociálních věcí
Ministerstvo zdravotnictví
Jihomoravský kraj
Statutární město Brno
Chcete být informováni o nových článcích na našem webu? Přihlaste svůj e-mail k odběru.

K poskytování služeb a analýze návštěvnosti používáme soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.