V Toruni o holistickém přístupu k dlouhodobé péči
V září 2022 se v polské Toruni uskutečnila 24. Mezinárodní konference dlouhodobé péče, jejímž společným jmenovatelem bylo téma holistického přístupu k dlouhodobé péči. Po loňské přestávce, kdy konference probíhala pouze v online prostředí, se letos účastníci konečně potkali i naživo.
Tradice této akce sahá až do roku 1998 a potkávají se na ní vždy profesionálové pracující s chronicky nemocnými, zdravotně postiženými a pacienty závislými na pomoci druhých. Odborníci a kapacity z celého světa mají možnost sdílet zkušenosti, nápady, navzájem se inspirovat a pomáhat si hledat nejlepší řešení situací, která zlepšují život klientům i jim samotným.
A o čem že 24. ročník Mezinárodní konference dlouhodobé péče v Toruni hlavně byl? Především o proměně péče o pacienty v rámci dlouhodobé péče. O tom, že je potřeba začít akcentovat holistický přístup k potřebám osob v dlouhodobé péči a měnit celou kulturu péče v této oblasti.
Všichni víme, že populace stárne. Jedním z důsledků stárnutí lidské populace jsou rostoucí nároky na zdravotní a sociální péči. Více lidí potřebuje více péče. V jednotlivých zemích existuje rozdílná struktura a rozsah poskytování této péče. Nicméně napříč všemi se začíná upouštět od dříve vžité představy koncentrace sociální péče pouze v zařízeních (např. domovech důchodů, zařízeních pro dlouhodobě nemocné, domovech sociální péče apod.). Naopak je zde snaha, pokud je to možné a zdravotní stav klienta to dovoluje, realizovat tyto služby přímo v místě jeho bydliště. V současné době tak mohou klienti v případě potřeby využívat celou řadu různých forem sociálních služeb, a to jak poskytovaných a financovaných státem (obcí), tak i nestátními organizacemi (např. nadace, charity, dobrovolnické služby) a církví. Účastníci konference diskutovali o tom, jak sladit schopnost poskytovat péči klientům, kteří ji potřebují, ale zároveň jim tuto péči zpřístupnit v jejich domácnostech či v blízkosti jejich domova, jak uspokojit zdravotní potřeby klienta, ale zároveň zlepšit kvalitu jeho života, jak mu pomoci se mu vyrovnat s osamělostí a zajistit co možná nejvyšší míru samostatnosti či zda je vůbec možné beze zbytku opustit institucionální formu péče.
Holistický přístup k péči má vliv na celkovou pohodu pacientů. Fyzická i psychická stránka jsou propojené, myslet musíme ale i na duchovní potřeby. I když je kvalita života spojena do velké míry se zdravotním stavem, důležitou roli hraje duševní pohoda, proto je nutné podporovat i nezávislost a svobodné rozhodování. Klienta vnímáme jako celek, rozhodně by nemělo jít jen o uspokojení jeho biologických potřeb. Klient je náš partner a péče o něj by tento partnerský vztah měla reflektovat. Dlouhodobá péče bývá i v současném světě stále vnímána pouze jako nezbytně nutná péče o zdraví pacientů. To ale nestačí. Celostní přístup znamená, že se v péči o klienta zaměříme i na prevenci takovým způsobem, aby byla co nejdéle a nejpřirozeněji zachována kvalita jeho života v jeho přirozeném prostředí, anebo se péče soustředí na péči rehabilitační – tedy na obnovení ztracených dovedností či zpomalení jejich ztráty.
Dlouhodobá péče prochází velkými změnami. Stále větší prostor dostávají technologie a nové metody. Všichni, ať už senioři či lidé se zdravotním handicapem, zcela právoplatně touží po plnohodnotném životě. Zdá se, a ze závěrů konference také vyplynulo, že největší výzvou dlouhodobé péče je naplnit výše zmíněná očekávání.
Partnery akce byly již tradičně polská společnost s globální působností TZMO SA a Polská gerontologická asociace. Organizátoři, přednášející kapacity i účastníci se jednoznačně shodli, že vytvořením sdíleného prostoru pro získávání znalostí a výměnu zkušeností můžeme hmatatelně ovlivnit kvalitu dlouhodobé péče.
PR článek
Partner konference, společnost TZMO: https://tzmo.cz/cs_CZ
