Válek má na stole změnu vyhlášky o preventivních prohlídkách

Častější vyšetření lipidů a glykémie, zavedení preventivního vyšetření lipoproteinu (a), ale také nový přístup k vyhodnocení výsledku prevence a škálování rizika. S účinností od začátku roku 2026 se má změnit obsah pravidelných preventivních prohlídek. Je to příležitost pro skutečné posílení prevence v klinické praxi s dopadem na celou populaci.

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek bude při jednáních o novele vyhlášky o preventivních prohlídkách vycházet z návrhu, který společně připravily Společnost všeobecného lékařství ČLS JEP a Sdružení praktických lékařů ČR. Změny by měly odrážet vývoj medicíny, umožnit včasný záchyt a management civilizačních onemocnění v dřívějším věku, kdy mohou pacienti profitovat z léčby nejvíce, a umožnit individualizovaný přístup.

Například laboratorní vyšetření lipidů by mělo proběhnout při vstupní všeobecné preventivní prohlídce, pak ve 25 letech, 30 letech, dále po čtyřech letech a od 40 let v dvouletých intervalech.

„Navrhujeme změnu v několika rovinách. Důležité je, aby se neměnil dvouletý interval preventivních prohlídek – ten podle nás vyhovuje a v evropském kontextu to není samozřejmost. Měli bychom si ho udržet. Snažíme se reagovat na to, že medicína i věda pokročily a civilizační onemocnění v České republice se také vyvíjejí. Víme, že některá onemocnění zachytáváme zbytečně pozdě. Tím pádem pacientovi nenabídneme péči, kterou by měl dostat. Naším cílem je tedy vylepšit obsah vyšetření, nikoli měnit frekvenci,“ popsal předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka pro MT.

Návrh navazuje na Národní kardiovaskulární plán a jeho cíle v oblasti prevence, Česká kardiologická společnost je do diskusí zapojena. Na ministerstvu zdravotnictví v současnosti probíhají další debaty o návrhu, ale ministr Válek nehodlá otevřít široké řízení se všemi odbornými společnostmi. „Nastavení obsahu preventivních prohlídek je třináct let staré. Mezitím se výrazně posunula medicína a vznikl Národní kardiovaskulární plán. Byli bychom rádi, aby se tyto změny v preventivních prohlídkách odrazily. A také aby byly preventivní prohlídky více individualizované, nejen podle věku, ale i pohlaví pacienta,“ řekl ministr. „Chtěl bych vydat vyhlášku co nejdříve, aby mohla platit od příštího roku,“ dodal.

Diskuse o tom, jestli by relativně nízkorizikoví pacienti neměli mít preventivní prohlídky méně často, se sice vedla, ale nakonec se zástupci primární péče shodli, že právě u mladších pacientů je nejsnazší ovlivnit rozvíjející se rizikové faktory i životní styl. „Začít s nimi pracovat až ve chvíli, kdy se stanou vysoce rizikovými, jde proti duchu prevence,“ uvádí Šonka.

Například glykémie a cholesterol jsou dosud preventivně vyšetřovány ve třiceti letech. To je podle praktiků opravdu pozdě. Odběry mají podle jejich názoru začít dříve a mají se zkrátit intervaly. „V rámci první prohlídky u registrujícího praktického lékaře bude odběr rozsáhlejší,“ popsal Šonka.

Dnešní vyhláška je z roku 2012 a od té doby v ní sice proběhly dílčí změny, ale ne komplexní revize. Modernizace obsahu preventivních prohlídek by podle Šonky měla pomoci také udržet trend zvyšování zájmu pacientů o prohlídky. „Ze sociologických průzkumů víme, že část lidí zpochybňuje smysl prohlídky, když jim lékař při ní skoro nic neudělá, třeba ani nenabere krev,“ poznamenal Šonka.

Otázka širší modernizace preventivních prohlídek u praktiků pro děti a dorost zůstává zatím na stole. „Rádi bychom přidali některé věci do preventivních prohlídek u adolescentů, ale nejdřív potřebujeme získat do oboru více lékařů. V tuto chvíli by taková změna zůstala do velké míry jen na papíře, nebyli bychom schopni ji naplnit,“ uvedla předsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost ČR Ilona Hülleová.

Hlavní navrhované změny vyhlášky o preventivních prohlídkách

Častější frekvence laboratorních a komplementárních vyšetření k časnému záchytu rizikových faktorů.
Komplexní pohled na kardio-renálně-metabolické riziko.
Škálování komplexního rizika.
Plán terapeutických a režimových opatření, definice cílů, náplň a frekvence následných prohlídek pacienta podle škály rizika.
Obsahem preventivní prohlídky nově i 
a) doplnění anamnézy hereditárních onemocnění o výskyt duševních onemocnění a závislostí,
b) kontrola provedených povinných i doporučených očkování,
c) kontrola absolvování gynekologické prohlídky, screeningových programů a programů časného záchytu.
Při vstupní všeobecné preventivní prohlídce komplexní laboratorní vyšetření (pokud nejsou k dispozici aktuální výsledky): krevní obraz, jaterní testy, lipidogram, glykémie, kreatinin, GF, moč chemicky a sediment, ACR.
V případě zjištění individuálně zvýšeného rizika se další frekvence a rozsah laboratorních vyšetření při dalších preventivních prohlídkách řídí aktuálními odbornými doporučeními.
Preventivní laboratorní vyšetření při běžné preventivní prohlídce pacienta bez individuálně zvýšeného rizika:
– Koncentrace celkového cholesterolu, HDL cholesterolu, LDL cholesterolu a triacylglycerolů ve 25 letech věku, ve 30 letech věku, dále ve čtyřletých intervalech, ve 40 letech věku a dále ve dvouletých intervalech od posledního vyšetření.
– Laboratorní vyšetření lipoproteinu (a) při vstupní preventivní prohlídce nebo, není-li výsledek znám, po nové registraci, a dále u žen po menopauze vyšetření zopakovat.
– Laboratorní vyšetření glykémie a laboratorní vyšetření KO + diff. každé 2 roky.
– Laboratorní vyšetření jaterních testů v 50 letech věku.
– Laboratorní vyšetření moč + sed., ACR sérového kreatininu a glomerulární filtrace od 50 let věku ve dvouletých intervalech, NT-proBNP od 50 let věku ve dvouletých intervalech.
Zdroj: Medical Tribune