Zkuste být asistentem na zkoušku u lidí s handicapem
Naše téma: život s handicapem. Řada těch, kteří mají po nemoci, nehodě nebo od narození vážné následky, se bez každodenní pomoci neobejde. Jenže osobních asistentů pro vozíčkáře a lidi s postižením je v České republice dlouhodobě nedostatek. Změnit se to snaží projekt Asistentem na zkoušku. Na jedné z lekcí byl i redaktor Ondřej Černý.
Ondřej Černý, redaktor ČT:
Jedni se učí, jak správně uchopit vozíčkáře a překonat bariéry v terénu. Druhá skupina si zatím zkouší ovládat elektrický vozík.
Lukáš Kroupa, předseda, spolek Lenox:
Klakson a světla.
Ondřej Černý, redaktor ČT:
Projektu Asistent na zkoušku se účastní rekordních 16 zájemců.
Lukáš Kroupa, předseda, spolek Lenox:
Je primárně určen pro studenty zdravotnických, sociálních a pedagogických oborů, ale nebráníme se účasti kohokoliv.
Ondřej Černý, redaktor ČT:
Studentku masérství Andělu sem přivedla vidina budoucí práce. Strojaře Marka zase touha pomáhat.
Anděla Bendová, účastnice projektu Asistent na zkoušku:
Byla jsem na praxi v CENTRU HÁJEK s postiženými dětmi, takže tohle je takový první krok k tomu, jak se o tom naučit co nejvíc to půjde.
Marek Matus, účastník projektu Asistent na zkoušku:
Myslím si, že by potřebovali víc lidí, kteří jim pomůžou. Nedávno to bylo v obchodě, kdy třeba prostě pán na vozíčku nemohl dosáhnout na tu nejvyšší poličku, takže jsem mu to podal.
Ondřej Černý, redaktor ČT:
Asistentů vozíčkářů a handicapovaných obecně není dostatek. Jeden přitom většinou potřebuje alespoň dva pomocníky.
Lukáš Kroupa, předseda, spolek Lenox:
Člověk, který tu asistenci potřebuje, tak musí hodně plánovat, musí si ji vlastně rezervovat několik dnů nebo i týdnů dopředu, což samozřejmě omezuje tu flexibilitu a tu spontánnost toho života.
Ondřej Černý, redaktor ČT:
Asistenti jsou pro vozíčkáře nepostradatelní nejenom při běžných denních aktivitách, ale i při sportování, třeba při takzvaném Powerchair Hockeyi. Druhý den po školení probíhá trénink plzeňského týmu a část studentů už si tu plní povinnou praxi pro získání certifikátu. Důležitá není jen jejich šikovnost, učí se i vozíčkáři. Komunikovat a říct si, co potřebují.
vozíčkář:
Prostě takhle začneš a zavřeš mi tím ty prsty. Dáš první chyt a pak začneš utahovat.
Lukáš Kroupa, předseda, spolek Lenox:
Rádi bychom do budoucna, aby se tento projekt stal součástí celoživotního vzdělávání, tak aby ten certifikát pro účastníky měl větší hodnotu.
Ondřej Černý, Česká televize, Plzeň.
