pečuj doma

J. Flegr předpovídá vývoj pandemie u nás: I zázraky se tu a tam dějí

30.8.2020

Evoluční biolog a parazitolog Jaroslav Flegr zveřejnil na své facebookové stránce předpověď dalšího vývoje koronavirové pandemie na českém území. Jeho text převzala řada médií, a protože Flegr působí na Přírodovědecké fakultě UK a Národním ústavu duševního zdraví, ty se pro jistotu hlasitě od jeho stanoviska distancovaly.

Flegr působil při první koronavirové vlně jako skutečně nezávislý expert a podařilo se mu i velmi přesně předpovědět dění u nás v následujícím půl roku. Zde přetiskujeme jeho další předpověď:   

Prvního dubna jsem uveřejnil na svém facebooku článek, v něm jsem se na základě zákonů evoluční parazitologie pokusil odhadnout průběh nastupující epidemie. Docela jsem se trefil. Napsal jsem, že se nejen sníží denní přírůstky nakažených, ale v důsledku ztížení přenosu viru z člověka na člověka, dojde i k selekci méně virulentních kmenů viru. Také jsem předpověděl, že po uvolnění opatření začne rychlost přenosu viru zase stoupat a v souvislostí s tím začne stoupat i virulence, a tedy i smrtnost onemocnění. A také jsem předpověděl, že po obnovení cestování nás čeká import virulentnějších kmenů z oblastí, kde epidemii nezvládli tak dobře jako u nás. Po půl roce je čas na další předpověď.

S návratem lidí ze zahraničních dovolených začnou vznikat porůznu další a další nezávislá ohniska nákazy. Asi se nám zde objeví i další superpřenašeči, tedy jedinci, kteří z ciziny přinesou vysoce infekční a vysoce virulentní varianty virů. Doufejme, že si s těmito ohnisky epidemiologové poradí a doufejme, že k nám nedorazí varianty virů vyznačující se obzvlášť vysokou smrtností. Každopádně lze očekávat, že na jednotkách intenzivní péče začne být opět živo.

Nástup dětí do škol poměrně výrazně přiživí i velkou epidemii místních, už značně ochočených variant viru. Během prázdnin se virus v populaci šířil převážně liniově, tak jak se stýkali lidé v rámci pracovních (či jiných) kolektivů. Z kolektivu do kolektivu virus přeskakoval většinou pouze přes rodinné příslušníky (a těch je jen pár). S nástupem dětí do škol se v populaci objeví něco jako velkokapacitní příčné propojky – přes děti se virus snadno rozšíří z jedné třídy naráz do mnoha rodin a odtud na mnohá pracoviště.

Lze proto očekávat výrazný vzestup reprodukčního čísla (počtu osob, které v průměru nakazí jeden nemocný). Jestliže nepřijmeme drastická opatření, denní přírůstky nakažených vyskočí rychle nad tisíc a tam už zůstanou. Za drastické opatření přitom nepokládám návrat roušek do veřejné dopravy a obchodů, ani přechod na distanční výuku u žáků na druhém stupni základních škol, středních škol a vysokých škol.

Jestli nepřijde nic neočekávaného, tak se budou během září a října počty nově nakažených pohybovat nad 1000. A budou postupně stoupat, tak jak bude s klesajícím množstvím slunečního záření klesat v našich tělech množství vitaminu D a vlivem snižující se relativní vlhkosti vzduchu v místnostech se bude zvyšovat efektivita přenosu viru kapénkami a aerosolem.

K tomu pochopitelně přispěje i to, že s postupujícím podzimem se budeme čím dál více zdržovat v uzavřených místnostech. Na druhou stranu našemu zdravotnictví nejspíš uleví, že jednotlivé státy zase postupně uzavřou své hranice, čímž dojde k omezení importu zvláště virulentních kmenů. Jak se z omezení cestování zaraduje běžný občan není třeba komentovat.

S výjimkou skokového vzestupu počtu nakažených s nástupem školní docházky bude pak další nárůst spíše pozvolný, takže si bude obyvatelstvo na zvyšující se statistiky pozvolna zvykat. Odpírači roušek tak budou dál tvrdit, že je to celé humbuk a že žádná epidemie u nás vlastně není, a to i v okamžiku, když budou denně přibývat dva tisíce nakažených a nemocnice začnou nestíhat. Nakonec bude muset vláda opět s velkým skřípěním zubů šlápnout na brzdu a zavést velmi bolestivé restrikce – ostatně to samé budou dělat vlády většiny zemí.

Jak dlouho bude nová plošná karanténa trvat, jak bude přísná a kdy dojde k jejímu opětovnému uvolnění je těžké odhadnout. Patrně budou pod tlakem různých loby jednotlivá opatření střídavě uvolňována a zase zaváděna, tak jak se bude v odpověď na momentálně platná opatření se zhruba desetidenním zpožděním zhoršovat a zase zlepšovat celková epidemická situace.

Kdy to celé skončí? Asi těžko v příštím roce, ledaže by se nám s velkou dávkou štěstí podařilo už dříve získat dostatečné množství vakcíny. Vyloučeno to není. Na vakcíně pracuje velké množství vědeckých týmů a dnes i mnoho bohatých farmaceutických firem. Jak jsme viděli na čínském a ruském případu, vlády se nerozpakují pustit mezi lidi i neodzkoušené typy vakcíny.

Vůbec bych se nedivil, kdyby se některá účinná objevila na trhu už během podzimu. Nemusíme proočkovat 60 % populace, jak se odhadovalo ještě na jaře. Vlivem evoluce viru směrem ke sníženému reprodukčnímu číslu bude patrně k zastavení či výraznému zpomalení epidemie stačit procento o dost nižší, dokonce bych tipoval že tak poloviční.

A tady už začínám opravdu věštit z křišťálové koule. Myslím, že vysoké školy se vůbec neotevřou, nebo se zase zavřou na začátku října. Střední školy a možná i druhé stupně základních škol se zavřou v říjnu, nejpozději v listopadu. Opravdu drastická opatření nás myslím čekají už na konci roku.

Čím odvážněji bude vláda už před tím zavádět protiepidemická opatření a čím odpovědněji se bude obyvatelstvo k těmto opatřením stavět, tím později budou muset nastoupit nejbolestivější restrikce. Pokládal bych však za neuvěřitelné štěstí, kdybychom dokázali oddálit nástup těchto opatření až do doby, kdy bude možno proočkovat třetinu populace novou vakcínou a kdy už tedy nebude plošná karanténa potřeba. Ovšem, i zázraky se tu a tam dějí.

Co bude dál? Nevím. Možná nás čeká třetí (a třeba čtvrtá a další) vlna a možná taky ne. Vím však, jak to celé nejspíš skončí. Přirozenou či umělou cestou získá naše populace proti novému koronaviru dočasnou rezistenci. Dospělí se budou muset několik let opakovaně očkovat, děti se nejspíš nakazí už v předškolním věku a do konce života si v sobě ponesou malé množství viru – budou vykazovat tzv. nesterilní imunitu. Z hrozivé covid-19 se tak stane další dětská nemoc a SARS-CoV-2 se připojí ke čtyřem jiným liniím koronavirů, kterými je bezpříznakově nakažen skoro každý člověk.

Jaroslav Flegr, evoluční biolog a parazitolog

 

 

Vypsali jsme srpnové kurzy Brně. Kapacita je již naplněna, zapisujeme náhradníky.
Třetí a čtvrtý rozhovor. Pavlína Dufková se ptá Petry Otychové a Martina Krčmáře.
Moravskoslezský kruh připravuje dvě kvalitní publikace. Chceme je distribuovat v srpnu a v září.
Pročtěte si naše noviny Pečujeme doma. A napište nám pak, co se vám líbí a co zlepšit.

Články

INFO: Duševní zdraví Čechů v boji s pandemií obstálo

27.7.2021 Podle aktuálních dat česká populace pandemii COVID 19 z hlediska duševního zdraví zvládla. Dokazuje to průzkum psychiatrů Všeobecné fakultní nemocnice (VFN) v Praze a Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS). V koronavirovém roce 2020 se snížil počet vyšetření v psychiatrických ambulancích i množství hospitalizací v léčebnách. více...

PTÁTE SE: Jak zneplatnit manželství občanky naší obce

26.7.2021 Soud zmeškal lhůtu na prodloužení omezení svéprávnosti. V rozsudku i ve znaleckém posudku je uvedeno, že paní není schopna uzavírat manželství. Přesto se v mezidobí vdala za 9x trestaného člověka, kvůli kterému byla de facto omezená, protože je snadno zneužitelná, využíval ji. Při jednání jsme navrhli zvážit soudu znepl. pr. úkonu dle § 581 NOZ více...

INFO: Brněnské nádraží postaví podle návrhu z Holandska

25.7.2021 Nové brněnské hlavní nádraží vznikne podle návrhu nizozemského ateliéru Benthem Crouwel Architects, který stojí za projektem nádraží v Rotterdamu nebo rekonstrukcí a dostavbou nádraží v Amsterdamu. Podle vítězů se nádraží stane novou branou do města a impulzem pro vznikající čtvrť Trnitá na nábřeží řeky Svratky. více...

Podporují nás

Ministerstvo práce a sociálních věcí
Ministerstvo zdravotnictví
Jihomoravský kraj
Statutární město Brno
TZMO s.r.o., výrobce inkontinenčních pomůcek Seni
Chcete být informováni o nových článcích na našem webu? Přihlaste svůj e-mail k odběru.

K poskytování služeb a analýze návštěvnosti používáme soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.