pečuj doma

Folkor prý nikoho nezajímá, soudí ČT

13.11.2020

V červenci 2020 vydalo vedení České televize pokyn, kterým se zastavuje od roku 2021 výroba čtyř pořadů. Jedním z nich je Folklorika. Pořad, jenž má dlouhou historii a naplňuje pojem veřejnoprávnosti měrou vrchovatou: zachycuje a uchovává důležité kulturní a duchovní hodnoty minulosti i současnosti. Proto také vznikla petice na jeho podporu.

Folklorika je jediný pravidelný (s týdenní periodou) publicisticko-dokumentární pořad o lidové kultuře v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Pokyn o zrušení z důvodů hledání úspor byl interní pro vedoucí pracovníky a, jak to u veřejnoprávních médií bohužel chodívá, nebylo žádoucí, aby se příliš protřepával veřejně. Když byl učiněn pokus projednat jej na Radě ČT, neprošel do jednacího protokolu. Tradiční kultura (zjednodušeně folklor) prý nikoho nezajímá. Zajímavé v této souvislosti je, že když naše země – její obce, regiony i státní instituce – komunikují se zahraničím, tak naše tradiční kultura je tím prvním, po čem se sáhne, abychom se kulturně identifikovali.

Není to poprvé, co se vyjevil vztah centralisticky a ekonomisticky orientovaných manažerů veřejnoprávního média i některých televizních radních k tomu, co tvoří nejhlubší základ identity naší společnosti. V Českém rozhlase byl podobně před časem zrušen na Dvojce pořad Folklorní notování s tím, že folklor má regionální charakter a nepatří na celostátní okruh. Pomiňme spornost tohoto tvrzení, ale situace veřejnoprávní televize je ještě jiná – ona nemá regionální studia ve všech krajích, ale jen tři studia: centrální Prahu, pak Brno a Ostravu. Podle zákonného zadání pro veřejnoprávní vysílání – posilovat kulturní identitu regionů, vysílat pro menšiny atd. – je zrušení Folkloriky krokem zjevně nesprávným.

Rozpočtová roční úspora při počtu nově vyráběných dílů Folkloriky – je jich třicet, každé studio ročně vyrobí deset – bude odhadem kolem tří miliónů. V sedmimiliardovém rozpočtu ČT je to marginální položka, ale pořad přitom je z hlediska obsahového závažný. Jeho zrušení nelze vnímat jinak než jako velkou dramaturgickou omezenost, ne-li přímo kulturní ignoraci. Což je u veřejnoprávního média velmi bolestné.

Proto jsem sepsal petici proti zrušení Folkloriky a během prvních čtyř dnů získal tři tisíce podpisů (podepisování samozřejmě pokračuje) – zatím jenom šířením po sociálních sítích a mailem. Mezi signatáři se objevily i osobnosti, jako je František Lukl, starosta Kyjova a předseda Svazu měst a obcí, bývalý předseda Rady České televize Milan Uhde, herec Arnošt Goldflam, renomovaný fotograf prof. Jindřich Štreit, hudebníci Petr Ulrych, Jana Koubková, Vladimír Merta či ředitelka Filharmonie Brno Marie Kučerová, která stála u zrodu tohoto pořadu.

Folklorika si nepochybně vydobyla mezi lidmi, které zajímá tradiční kultura, své pevné postavení. Stala se oporou či inspirací vedoucím souborů či učitelům. Být ve Folklorice byla pocta a podnět k dalším společensky prospěšným aktivitám. Když jsem jako rozhlasový redaktor byl později v kontaktu s lidmi v moravských regionech, vnímal jsem to. Ten pořad má tedy svou prestiž, i když nemá sledovanost jako zábavné pořady. Vzniklo v něm mnoho důležitých dokumentů a dokladů role tradiční kultury v životě lidí. Je to současně do budoucna významný zdrojový materiál pro další pořady.

Folklorika byla pro své autory vždy především věcí srdce, protože byla od počátku omezena velmi nízkým rozpočtem. Já jsem se s ní po dvou dílech musel rozloučit. Nemohl jsem si ve své obtížné situaci nekomerčního vydavatele dovolit takový na čas náročný koníček v pozici externího dramaturga televizního pořadu. Ale Folklorika naštěstí jela dál, našlo se nakonec i interní řešení tohoto problému.

Folklorika je pořad, jenž naplňuje zákonné i obecně kulturní zadání veřejnoprávního média mírou vrchovatou. Ano, mělo by se mluvit třeba o vývoji jeho dramaturgie, o způsobu další prezentace a šíření jeho obsahu, o zvýšení rozpočtu nemluvě. Ale záměr zrušit ji je prostě ostudný a neodpovídá kompetentní dramaturgii.

Jiří Plocek, Kulturní noviny, kráceno

 

 

Videa o aktivizaci seniorů a dlouhodobě nemocných z naší tvůrčí  dílny.
Hovory L. Vencálka s M. Klapetkem a J. Štěpaníka s P. Jemelkou o etice ve zdravotnictví.
A z čeho ji hradit? Přečtěte si zevrubný informační článek Radky Pešlové, aktualizovaný pro rok 2023.
Pročtěte si naše noviny Pečujeme doma. Další číslo je na webu.

Články

ZPRÁVY: Duben je v Brně Měsícem bláznovství

28.3.2023 Již 21. ročník destigmatizační akce Měsíc bláznovství v Brně bude probíhat od 3. 4. do 26. 4. 2023. Návštěvníci se opět mohou těšit na bohatý vzdělávací a kulturní program, který se letos bude odehrávat nejen v kavárně Café Práh, ale například také v Kině Art, na Pedagogické fakultě a Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity nebo v Science centru VIDA. více...

PTÁTE SE: Nestihlo se rozhodnout o změně stupně závislosti

27.3.2023 Osm let jsem pečovala o svého tatínka ve věku 84 let, který byl po amputaci nohy. Pobíral příspěvek na péči 2. stupně. Vzhledem k zhoršujícímu se zdravotnímu stavu jsme v říjnu 2022 podali žádost o změnu stupně závislosti. Proběhlo šetření v domácnosti tatínka, lékař úřadu doložil zdravotní dokumentaci a čekali jsme na vyjádření. více...

ZPRÁVY: Vyjádření Fóra mobilních hospiců: Nikoho nezabíjíme

26.3.2023 Fórum mobilních hospiců reagovalo na článek iDNES Umři do měsíce, jinak nezaplatíme… „Smyslem paliativní a hospicové péče je důraz na kvalitu života pacienta. Opiáty jsou tedy aplikovány za účelem zmírnění bolestí a jiných nepříznivých projevů nemoci, které pacienta tíží, právě aby zlepšily celkové pohodlí a kvalitu pacientova života v závěru.“ více...

Podporují nás

Ministerstvo práce a sociálních věcí
Ministerstvo zdravotnictví
Jihomoravský kraj
Statutární město Brno
Nadace ZDRAVÍ PRO MORAVU
TZMO s.r.o., výrobce inkontinenčních pomůcek Seni
Nadace Agrofert
Středočeský kraj
Chcete být informováni o nových článcích na našem webu? Přihlaste svůj e-mail k odběru.

K poskytování služeb a analýze návštěvnosti používáme soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.