Máme měsíc ke katastrofě. Sebereme odvahu?
Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch určitě má k dispozici řadu odborných expertíz na téma chování nového koronaviru a kapacit našeho zdravotnictví. Dovolil bych si přidat jednu stručnou expertízu týkající se chování matematické funkce zvané exponenciála. Možná vás to překvapí, ale nejhorším nepřítelem dnes není virus, ale právě zmíněná exponenciála.
Nebyli byste první, koho chování této matematické funkce překvapilo. Podobně dopadl onen indický panovník, co vynálezci šachů slíbil za odměnu „jen“ rýži, která se naskládá na šachovnici – na první políčko jedno zrnko, na druhé dvě, na třetí čtyři, pak osm, šestnáct a tak dále. Na poslední políčko šachovnice by se muselo dát asi 9 trilionů zrnek, což údajně odpovídá asi 327 ročním sklizním všech obilovin na světě.
Exponenciální růst je záludný. Nejen proto, že je ke konci rychlý. Jeho hlavní záludnost spočívá v tom, že je zpočátku pomalý, že se dlouho zdánlivě vůbec nic dramatického neděje. Lidé dokážou docela dobře odhadnout příští vývoj, když se jedná o vývoj lineární – když každý týden stoupne sledovaná veličina, třeba počet nakažených koronavirem, o nějakou konstantní hodnotu. Neodborník však příští vývoj nedokáže odhadnout, když každý týden ona veličina stoupne o svůj násobek.
A právě to počet nakažených dělá. V takovém případě se dny a týdny zdánlivě nic dramatického neděje. Jenže najednou, během pár dnů, počty vystřelí k hodnotám, které přesáhnou kapacitu zdravotnických zařízení v jakémkoli státě a vzápětí neřízeně vypnou hospodářství. Jen pro názornost: V minulém týdnu byl denní přírůstek pozitivně testovaných 1095 osob, v nadcházejícím týdnu bude zákonitě už minimálně 4000 osob a v tom dalším už více než 10 000 osob. Počty osob v nemocnici i počty osob ve vážném stavu porostou obdobně, jen o něco rychleji.
Pozorování z okolních států ukazují, že v případě současné koronavirové epidemie uběhne od naprosté pohodičky ke katastrofě asi měsíc, přičemž po většinu času je to stále relativní pohodička. Pakliže nemá stát to štěstí, že si jeho předseda vlády sám na sobě vyzkouší pobyt na umělé ventilaci, nebo pakliže se zodpovědné orgány striktně nedrží předem připravených protiepidemických plánů, politici se téměř nikdy neodhodlají přijmout nutná, ale bolestivá opatření včas, tedy v době, kdy se většině voličů zdají být zbytečná a přehnaná.
Společnost se tak nevyhne neřízenému kolapsu. Přitom zrovna na koronavirus tato opatření velmi dobře zabírají. Bývalo by stačilo, aby se u nás v současnosti platná opatření dodržovala v létě, nebo aby se v Británii dnes platná opatření zavedla počátkem příštího týdne, a až do nástupu skutečného podzimu bychom se vyhnuli nákladným a opravdu bolestivým zásahům do chodu života, typu zavírání základních škol a uzavírání restaurací a dalších podniků.
Ministr zdravotnictví Vojtěch by si za prosazení opravdu účinných opatření od české veřejnosti pochvalu bezprostředně nevysloužil a o pochvale od předsedy vlády ani nemluvě. Jenže svým zásahem může zachránit tisíce životů a zabránit miliardovým hospodářským škodám. Šanci vyhnout se lockdownu (ať již řízenému nebo neřízenému) jsme nejspíš propásli někdy 20. srpna. Když však nasadíme příslušná opatření nyní, oddálíme ho a zároveň významně zkrátíme délku zastavení hospodářství i délku času, po který budou naši občané umírat v přeplněných nemocnicích.
Přeji mu i všem obyvatelům České republiky maximální odvahu a moudrost v jeho těžkém rozhodování.
Prof. RNDr Jaroslav Flegr, CSc. (parazitolog a evoluční biolog)
Zdroj: Lidové noviny
