pečuj doma

Názor Jaroslava Štěpaníka: Co si lidé přejí, a co se jim naopak přejí

18.8.2020

Patřím k vytrvalé skupině zmenšujícího se okruhu abonentů denního tisku. Daří se mi dokonce většinu obsahu předplaceného deníku přelouskat. Se svými novinami jsem vcelku spokojen. Postesknout si možno, že pozitivních zpráv jako jinde mnoho nenajdu. Doba jako by si takové nežádala, nehledá, co lidi spojuje, dává přednost tomu, co rozděluje.

Média nestojí stranou, spíš jdou příkladem. Noviny, již od svého názvu mají přicházet s tím, co přinese nový den. Jen se člověku až nechce věřit kolik špatností vyplivne svět každé ráno na diváky, posluchače a čtenáře, a jak málo drobtů dobra přinese. Pokaždé se snažím nějaký ten drobek najít. Zpravidla najdu, i když to třeba není zrovna čerstvá novinka.

Tak mě zaujal titulek – „Řeč zvířat už trochu chápeme“.  Hned jsem se do textu zavrtal.  – Porozumění zvířatům pomáhá obor bioakustika. Bioakustik nahrává zvuky jimi vydávané, pak si je přehrává a analyzuje, co jednotlivými zvuky sdělují, jaké emoce za tím stojí. Autor článku vzpomenul více pokusů. Tak třeba v edinburské zoo si všimli rozdílů v pochrochtávání šimpanzů. Lidoopi zachrochtnou jinak, když uvidí jablko, jinak když spatří chleba. Při experimentu byl jeden strom ověšen jablky, druhý chlebem. Následovaly zvukové přehrávky chrochtání. Zjistilo se, že „chlebové“ bylo lákavější než „jablečné“. “Chlebovník“ byl vyhledávanější než „jablečník“.

Člověk jako ve všem hledá paralelu či možnost přenosu výsledků na člověka. Vím, že existují dosud lidští jedinci, kteří při konzumaci oblíbeného pokrmu slastně pochrochtávají, jiní zas mrmlají při nechutné krmi, a to v široké zvukové škále. Co k tomu říci? Snad jen, že člověk je přece jen bytost složitější. Já např. raději rohlíky,a chrochtat pro to však nebudu.

V moskevské zoo věnovali pozornost samičce outloně váhavého, takové samotářské poloopici, dorozumívající se syčením a hvízdáním. Zjistili, že samička před říjí začala intenzivně hvízdat. Opakovalo se každoročně. Výzkumná hypotéza předpokládala, že hvízdání samičky po zabřeznutí ustane. Nestalo se. Poloopička hvízdala i pak, rozhvízdala se, zkrátka. Možná radostí z přítomnosti výzkumníků, jak se někdy stává. Znalost významu zvuků zvířat pomáhá lidem v jejich blízkosti. I mlčení ledacos signalizuje. Taková běluha severní je pořádný kus kytovce. Říká se jí mořský kanár. Je totiž upovídaná, vyluzuje ráda množství rozmanitých zvuků. Když byly dvě takové přemístěny do jiného zařízení, kytovci nějaký čas mlčeli jak zařezaní. Stejně tak, když k nim připojili skupinku tuleňů. To se i lidem stává. Třeba na pracovišti po příchodu nového šéfa. Než zas nastane bzukot jak ve včelíně.

Psi komunikují s lidmi líp než naši bližší příbuzní – primáti, a na vše přijdou Japonci. Jistá tamější společnost nabízí zájemcům elektronického tlumočníka štěkotu. Přístroj zavěšený na krku psíka oznamuje displejem, zda je ten v obojku veselý, smutný, cítí se ohrožený, je šťastný, či zklamaný, nebo potřebuje pomoc. Sám zatím vystačím s pozorováním svého psa. U cizího doporučuji příliš si nevšímat, nebo pozorovat pozorněji. Tvrdí se, že pes, který štěká, nekouše, tají se, že kousnout může až doštěká. Většinou je však komunikace lidí a psů velmi dobrá.

S lidmi to bývá složitější. Někteří štěkají a koušou souběžně, jiní nečekaně, někteří s přátelským úsměvem ve tváři. A média svým zpravodajstvím a komentáři skoro jako by k tomu vedla. U negativního sdělení však nezůstaňme. Možná by stačilo mít v pracovní náplni alespoň jednu dobrou zprávu denně. (I když vyvážené a objektivní zpravodajství by si žádalo takových zpráv jistě víc).

Lidem by prospělo jít na to jak japonští psi. Když se ocitnou ve zvláštním lidském rozpoložení, jež se nutně občas dostaví, zavěsit na krk tabulku s nápisem na dálku viditelným a čitelným. – Dnes jsem se mizerně vyspal. Bolí mě zub. Všichni mi dnes jdete na nervy, a tak podobně. A nezapomenout na drobet pozitivního.  –  Dnes mám báječnou náladu. Nezkazte mi ji, prosím! Redaktorům, komentátorům, moderátorům, politikům a všem, kteří zaplňují veřejný prostor nás všech, bych doporučil obrátit svou tabulku na krku občas na druhou stranu. Všichni kuchaři každodenní duševní stravy jako by na rozdíl od nižších živočichů nevěděli, co lidem chutná, co si přejí, a co se naopak z přemíry docela prostě přejí.

Jaroslav Štěpaník

 

Vypsali jsme srpnové kurzy Brně. Kapacita je již naplněna, zapisujeme náhradníky.
Třetí a čtvrtý rozhovor. Pavlína Dufková se ptá Petry Otychové a Martina Krčmáře.
Moravskoslezský kruh připravuje dvě kvalitní publikace. Chceme je distribuovat v srpnu a v září.
Pročtěte si naše noviny Pečujeme doma. A napište nám pak, co se vám líbí a co zlepšit.

Články

INFO: Duševní zdraví Čechů v boji s pandemií obstálo

27.7.2021 Podle aktuálních dat česká populace pandemii COVID 19 z hlediska duševního zdraví zvládla. Dokazuje to průzkum psychiatrů Všeobecné fakultní nemocnice (VFN) v Praze a Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS). V koronavirovém roce 2020 se snížil počet vyšetření v psychiatrických ambulancích i množství hospitalizací v léčebnách. více...

PTÁTE SE: Jak zneplatnit manželství občanky naší obce

26.7.2021 Soud zmeškal lhůtu na prodloužení omezení svéprávnosti. V rozsudku i ve znaleckém posudku je uvedeno, že paní není schopna uzavírat manželství. Přesto se v mezidobí vdala za 9x trestaného člověka, kvůli kterému byla de facto omezená, protože je snadno zneužitelná, využíval ji. Při jednání jsme navrhli zvážit soudu znepl. pr. úkonu dle § 581 NOZ více...

INFO: Brněnské nádraží postaví podle návrhu z Holandska

25.7.2021 Nové brněnské hlavní nádraží vznikne podle návrhu nizozemského ateliéru Benthem Crouwel Architects, který stojí za projektem nádraží v Rotterdamu nebo rekonstrukcí a dostavbou nádraží v Amsterdamu. Podle vítězů se nádraží stane novou branou do města a impulzem pro vznikající čtvrť Trnitá na nábřeží řeky Svratky. více...

Podporují nás

Ministerstvo práce a sociálních věcí
Ministerstvo zdravotnictví
Jihomoravský kraj
Statutární město Brno
TZMO s.r.o., výrobce inkontinenčních pomůcek Seni
Chcete být informováni o nových článcích na našem webu? Přihlaste svůj e-mail k odběru.

K poskytování služeb a analýze návštěvnosti používáme soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.