Když právo na nezávislý život existuje jen na papíře

Lidé s těžkým zdravotním postižením v ČR často nežijí samostatně — přežívají. Nový výzkum iniciativy Žít po svém ukazuje, že nedostupnost osobní asistence nutí lidi omezovat základní potřeby, spoléhat výhradně na rodinu a žít v permanentní nejistotě. Na jeho zjištění navazuje petice „Bez asistence není život“, která vyzývá vládu k systémové změně.

Žít po svém je občanská iniciativa zaměřená na podporu práva lidí s postižením na nezávislý způsob života a plnohodnotné začlenění do společnosti. Vznikla jako reakce na dlouhodobě přetrvávající strukturální bariéry v oblasti osobní asistence, dostupnosti podpory a rizika institucionalizace.

Iniciativa propojuje osobní zkušenost lidí závislých na podpoře s analytickým a advokačním rámcem. Jejím cílem není poskytování sociálních služeb, ale pojmenovávání systémových nedostatků, formulace návrhů změn a otevírání veřejné debaty o podmínkách nezávislého života.

Projekt Strategie přežití vznikl v rámci iniciativy Žít po svém za podpory Nadačního fondu Abakus jako výzkumná aktivita zaměřená na zachycení každodenních zkušeností lidí, kteří čelí nedostatečné dostupnosti osobní asistence. Žít po svém zde vystupuje jako platforma umožňující sběr zkušeností, jejich systematickou analýzu a formulaci doporučení pro veřejnou politiku.

Výzkum byl proveden kvalitativní metodou formou rozhovorů. Zpráva představuje výsledky kvalitativního výzkumu realizovaného v období září 2025 až leden 2026 mezi devíti osobami s vysokou mírou závislosti na podpoře jiné osoby (III.–IV. stupeň příspěvku na péči), které žijí mimo pobytová zařízení. Cílem výzkumu bylo porozumět tomu, jak lidé s vysokou potřebou podpory zvládají každodenní život v situaci, kdy osobní asistence není dostupná v rozsahu odpovídajícím jejich potřebám.

Administrativní dostupnost neznamená skutečnou pomoc
Výzkum ukázal zásadní rozdíl mezi formální dostupností služeb a jejich reálným využitím. Osobní asistence je sice v systému evidována jako dostupná, v praxi je však její využitelnost často výrazně omezená.

Sedm z devíti respondentů nemá zajištěnou profesionální noční asistenci. Osm respondentů je dlouhodobě závislých na konkrétní rodinné osobě. Pouze jeden má zajištěnou systematickou 24hodinovou podporu.

Samotná existence služby v registru tak neznamená, že je lidem skutečně dostupná.

Zdroj: Helpnet